Sluneční byznys

Banky letos poskytnou miliardy korun na výstavbu solárních elektráren

Letos v dubnu zahájila zkušební provoz zatím největší sluneční elektrárna v Česku. Obří solární park se nachází v jihočeském Protivíně a patří do portfolia společnosti Energy 21. Konkurence však nezahálí. Krize nekrize. Projekty solárních elektráren jsou totiž jedněmi z mála, jež banky v současné době bezvýhradně podporují. Neváhají při tom investovat tučný balík. „Už dnes máme schválené projekty v řádu miliard korun. A tento objem poroste. Počítáme, že letos ještě schválíme a profinancujeme několik projektů v celkovém rozsahu jednotek miliard. Ještě předloni přitom šlo o okrajovou záležitost,“ řekl Vladimír Jeřábek, člen představenstva a náměstek generálního ředitele distribuce Komerční banky.
Hlavní boom z hlediska žádostí o úvěry na projekty slunečních elektráren je letos, tvrdí Jeřábek. „V současné době projednáváme asi patnáct až dvacet žádostí vážných zájemců. Dalších žadatelů, kteří zatím jen nezávazně zjišťují informace, je však velký počet,“ potvrzuje. Miliardy korun má také připravené Česká spořitelna. Ta v současnosti financuje více než 40 projektů velkých fotovoltaických elektráren o celkové instalované kapacitě přes 45 megawattů. „V roce 2008 jsme poskytli financování fotovoltaickým projektům ve výši téměř 1,9 miliardy korun. Letos očekáváme nárůst na více než čtyři miliardy korun,“ uvedl pro týdeník EURO Vladimír Kubeček, vedoucí kompetenčního centra pro energie České spořitelny.

**Boháči slunce rádi**

Na přibližně dvou hektarech půdy lze postavit elektrárnu o megawattu instalovaného výkonu. V současné době se pořizovací náklady takové investice pohybují okol 90 až 95 milionů korun. Průměrná elektrárna přitom vyprodukuje ročně přibližně tisíc megawatthodin elektrické energie, kterou je dle aktuálních pevných výkupních cen možné prodat do distribuční sítě za 12,79 milionu korun. Taková příležitost láká i soukromé investory. Enormní zájem totiž potvrzují i privátní bankéři, jejichž klienti si o investování do podobných projektů říkají stále častěji. „V případě fungující elektrárny s kapacitou produkce okolo tisíce kilowattů lze reálně očekávat výnos v intervalu osmi až deseti procent ročně po příštích deset až patnáct let. To je při dané míře rizika a současné úrovni úrokových sazeb velice atraktivní výnos,“ konstatuje Tomáš Strnad, generální ředitel společnosti Glisco, která spravuje majetek bohatým klientům. Přístup movitých soukromých investorů se však poněkud liší. „Naši klienti nejčastěji vyhledávají možnost čistě finanční spoluúčasti, aniž by v samém projektu chtěli hrát aktivní roli. V jaké fázi se projekt nachází, není většinou natolik rozhodující. Zásadními faktory jsou spíše požadovaná výše investice, předpokládaný výnos a reálná šance na úspěch projektu. Mít pozemek totiž ani zdaleka neznamená možnost postavit na něm sluneční elektrárnu,“ popisuje Strnad. Zájem o tento druh investic byl velký již před začátkem krize, upozorňuje Strnad. Krize prý tento zájem jen zvyšuje. Osmi- až desetiprocentní výnos po dobu deseti let při minimální míře rizika lze totiž v současnosti získat jen obtížně.
Bankéř Jan Prachař z privátní banky Sal. Oppenheim zájem klientů potvrzuje. „Ve většině případů sice jde pouze o minoritní, alternativní investici v řádu jednotek či desítek procent z celkového majetku klienta, ale v nominálních částkách desítek nebo stovek milionů korun,“ konstatuje Prachař.

Ceny poklesnou Zájem především umocnilo, že výkupní cena elektřiny by měla příští rok klesnout. Koncem června to oznámil Energetický regulační úřad (ERÚ). Výkupní cena se v průměru pohybuje okolo třinácti tisíc korun za megawatthodinu. Ze zákona však nemůže být roční pokles vyšší než pět procent. Někteří bankéři tvrdí, že cena klesne nejen příští rok, ale i v lednu 2011. Mnoho investorů proto bude kvůli tomu spěchat. Naznačují to i statistiky energetické společnosti ČEZ, která elektřinu vykupuje. „Loni jsme na území ČEZ Distribuce nově připojili 909 obnovitelných zdrojů. Z nich bylo 836 nových slunečních elektráren. To znamená, že po větrných elektrárnách se nyní stalo populární krocení slunce. Je to především díky výkupním cenám a zlevnění solárních panelů. Mnozí je navíc nakoupili při silné koruně, což ještě více srazilo cenu. Letošní údaje zatím nemáme, ale tento trend trvá i v tomto roce,“ prohlásil mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Mezi zájemci se objevují investoři nejen z řad finančních skupin a privátních investorů, ale i fyzických osob. „Obracejí se na nás rodiny, které si chtějí instalovat solární panel na rodinný domek a investice nepřesahuje milion korun. Máme klienty mezi podnikateli, kteří plánují diverzifikovat své portfolio podnikatelských činností a vybudovat solární elektrárnu s instalovaným výkonem většinou v řádu stovek kilowattů. Spolupracujeme však i na velkých projektech s instalovaným výkonem nad megawatt, jež jsou většinou prováděné finančními investory, kteří v nich spatřují zajímavé zhodnocení vložených finančních zdrojů,“ popisuje Kubeček z České spořitelny.

**Patnáct a dost**

Finanční krize však přece jen solární projekty částečně ovlivnila. Zatímco loni banky vyžadovaly od investora vlastní prostředky v rozsahu zhruba jen deseti procent investice, letos je to minimálně dvacet. Banky si sice tyto investice oblíbily, nelze však říct, že půjčku dostane každý, kdo o ni požádá. „Schvalovací proces se může zkomplikovat, pokud investor nemá projekt dostatečně kvalitně připraven. Například žadatel nemá kladné stanovisko distributora k připojení, připravené smlouvy s dodavateli technologie a stavební části nebo se zpožďuje vydání stavebního povolení,“ popisuje překážky Vladimír Jeřábek z představenstva Komerční banky.
Banky obvykle poskytují financování na maximálně patnáct let. To je lhůta garantující výkup elektřiny daná zákonem. ERÚ sice prodloužil tuto dobu na dvacet let, ale někteří experti to považují za problematické. „Některé právní kanceláře se domnívají, že ERÚ k takovémuto prodloužení nebyl zmocněn, a proto by za určitých okolností bylo možné platnost těchto vyhlášek zpochybnit. Z tohoto důvodu žádná banka na trhu, máme-li dobré informace, neposkytuje financování na dobu delší než patnáct let. Mnoho bank tedy nabízí financování právě na patnáct let. To je, vycházíme-li z doby garance pouze na patnáct let, velmi agresivní struktura. Z našeho hlediska by se toto financování mělo poskytovat maximálně na 13,5 roku,“ říká Tomáš Pavlík z UniCredit Bank, která o několika solárních projektech v současné době rovněž vyjednává. Pavlík tvrdí, že v zemích, v nichž jsou ceny garantované třeba na dvacet let, se bankovní financování poskytuje na sedmnáct, maximálně osmnáct let. A všichni zcela respektují princip, dle něhož se financování poskytuje na dobu kratší, než po jakou jsou garantované výkupní ceny. Tím se totiž vytvoří jistá rezerva pro případ neočekávaných výpadků.

Byznysmen, nebo dobrodruh? Investice do fotovoltaických elektráren je nejdynamičtěji se rozvíjející segment investic do obnovitelných zdrojů v České republice. V roce 2008 bylo zprovozněno více než 50 megawattů kapacity. V roce 2009 experti očekávají, že bude zprovozněno 100 až 150 megawattů těchto zdrojů. Největší díl by měly pokrýt velké instalace v řádu pěti set kilowattů a více na volné ploše. Výrazně se však prý zvedá i zájem o instalace na střechách rodinných domů, popřípadě průmyslových budov. Na počátku se přitom na lidi podnikající v tomto oboru pohlíželo spíše jako na energetické dobrodruhy nebo ekologické nadšence než na racionálně uvažující podnikatele. Nyní lze tedy očekávat, že v Česku bude solárních parků přibývat.

Tabulka:
Sluneční trojka
Solární elektrárny s finanční pomocí Komerční banky

Lokalita* Společnost* Instalovaná kapacita (v kilowattech)* Předpoklad uvedení do plného provozu
Honětice, okres Kroměříž* ELGEN solar* 3288* srpen 2009
Žíšov, okres Kutná Hora* Vavřinec Energy* 2837* srpen 2009
Lužice, okres Hodonín* SELU ENERGY* 1085* říjen 2009

Pramen: Komerční banka