Fixace na vyčerpávající se konvenční zdroje přináší zvyšování cen paliv Potřebu elektrického proudu v České republice by pokrylo asi dvacet tisíc větrných elektráren. Podle odhadů astronomů bude Slunce svítit minimálně dalších pět miliard let. Podle lidských měřítek tedy nekonečně dlouho.
Fixace na vyčerpávající se konvenční zdroje přináší zvyšování cen paliv
Potřebu elektrického proudu v České republice by pokrylo asi dvacet tisíc větrných elektráren.
Podle odhadů astronomů bude Slunce svítit minimálně dalších pět miliard let. Podle lidských měřítek tedy nekonečně dlouho. Ze Slunce na Zem dopadá asi 15 000krát více energie, než jaká se spotřebovává za stejný čas z atomových a fosilních zdrojů na celém světě. V edle slunečního potenciálu je fosilně atomový ve skutečnosti okrajový. Moderní společnost si nechala namluvit nebo si sama namluvila, že okrajový potenciál fosilně atomové energie je tím, na kterém je lidstvo závislé. V yčerpatelné zdroje konvenční energie při své proměně a využívání působí nezměrné škody na životním prostředí, vyvolávají klimatické změny a hrozí dalšími neodhadnutelnými následky. Obrovským antagonizmem naší doby je, že jsou často také ve vědeckých diskuzích posuzovány, jako kdyby byly stále k dispozici, a že všechny problémy s nimi spojené budou řešitelné. Zatímco ty skutečně nevyčerpatelné zdroje, které ve svém objemu fosilní zdaleka převyšují a současně nezpůsobují žádné emise, jsou postaveny do pozice marginální upotřebitelnosti. T o není jenom protiklad, ale energetická lež naší doby a tato lež se stala existenciální lží lidstva. Fixace na vyčerpávající se konvenční energetické zdroje s sebou přináší stále vyšší ceny energetických surovin na světových trzích, růst těžkostí stále většího množství zemí a přibývající mezinárodní konflikty o zbytek zdrojů - energetické války. Přitom se bude jednat skutečně o existenční konflikty, protože bez energie není možné zhola nic. Doba energetických válek již dávno začala. Rok 1990 nebyl jenom rokem velikých změn ve světové politice, byl to rok první světové energetické války. V álka v Zálivu byla podmíněna těžbou ropy. T aké čečenská válka je ve skutečnosti válkou o ropu, protože se v ní jedná o kontrolu tranzitu produktů. Energetické kontexty hrozícího konfliktu s Irákem jsou zřejmé, porovnáme-li podíl ročně těženého množství ropy a zásob v různých zemích: Írán 1:53, Saudská Arábie 1:55, Spojené Arabské Emiráty 1:75, ale Irák 1:525 (!). T ato válka bude mnohem dražší než válka v Zálivu, která stála 71 miliard dolarů. Je zřejmé, že pro korektní vyčíslení poměru nákladů na fosilní a obnovitelnou energii by bylo nutné tyto vojenské náklady přičíst. Nevyčíslitelné následky současné devastující energetiky souvisí s mylnou představou, že nemáme žádnou náhradu, kterou bychom mohli fosilní a jaderné energetické zdroje nahradit. Postupně se blížíme k situaci, kdy nabídka současných energetických zdrojů začne klesat a nebude jich dostatek. Zásadní otázkou je, proč potenciál obnovitelných zdrojů nebyl v širokém měřítku rozpoznán. Proč ještě tolik takzvaných energetických expertů pochybuje a stále opakuje, že více jak 5 nebo 10 % podílu obnovitelných energií na celkovém energetickém zásobení není uskutečnitelné? Podobné výroky často slýcháváme z úst politiků svázaných s fosilními monopolními společnostmi nebo manažerů a poradců, jejichž povědomí o obnovitelných zdrojích je mizivé.
Větrná energie
Ještě nedávno se tvrdilo, že naše země nemá vhodné podmínky pro rozvoj větrné energetiky. U našich nejbližších sousedů - jedná se o země s obdobnými geografickými a klimatickými podmínkami - je přitom situace jiná. Energetická spotřeba Německa je v některých regionech, například ve Šlesviku Holštýnsku, kryta již dnes z 20 % jenom větrnou energií. Celou českou spotřebu proudu by bylo možno pokrýt asi z 20 tisíc větších větrných elektráren, což je o několik tisíc méně větrných zařízení, než existuje stožárů vysokého napětí. Stožárů vysokého napětí by pak nebylo třeba, protože podstatný podíl lokálně vyrobené energie by se také na místě spotřeboval. Je jasné, že tento příklad má pouze ukázat na možnosti obnovitelných potenciálů, protože optimální zabezpečení obnovitelnými zdroji musí být založeno na kombinaci možných zdrojů - na slunečním mixu. V Krušných horách, jejichž mnohé pláně jsou optimální pro výstavbu větrných elektráren, se v současné době buduje větrná farma o 200 větrných generátorech.
Fotovoltaika
Také fotovoltaika má obrovský potenciál. Principem je přímá přeměna světelného záření na elektrický proud v tenké polovodičové vrstvě fotovoltaického článku. Již při dnešní účinnosti přeměny záření na proud by bylo možno pokrýt celoroční spotřebu středoevropského území pokrytím 10 % zastavěné plochy fotovoltaickými panely. V Německu existuje program 100 000 slunečních střech a ve Spojených státech jeden milion slunečních střech. U nás funguje jeden výrobce fotovoltaických panelů - firma Solartec z Rožnova pod Radhoštěm. Zatím je instalováno pouze několik aplikací. Největší z nich je fotovoltaická fasáda na hotelu Panorama na pražské Pankráci.
Sluneční stavitelství
Již dnes existují domy, které produkují více energie, než spotřebovávají. Jedna třetina až čtyřicet procent celkové spotřeby energie ve střední Evropě se spotřebovává na energetický provoz všech domů. Je zřejmé, že kdybychom se na takovou výstavbu koncentrovali, mohli bychom získat odpovídající podíl celkové spotřeby energie ze Slunce. Asi ne za pět, ale proč ne za padesát let? S architekty, stavaři, řemeslníky, územními plánovači a stavebními zákony se takový postup stane samozřejmostí za jeden a půl generace. V e slunečním stavitelství existuje ještě jeden mimořádný aspekt - pracovní příležitosti a nová zaměstnanost. Pouze v rámci tohoto odvětví se odhadují v Evropské unii 2 miliony nových pracovních míst. U nás je realizováno několik nízkoenergetických domů. Pilotní projekt nulemisního domu získal českou sluneční cenu EUROSOLARU 2002 rekonstruovaná mateřská školka v Ostravě Proskovicích. Existují projektanti specializující se na tuto oblast a veřejnost si začíná uvědomovat přednosti tohoto stylu výstavby.
Biomasa
Roční přírůstek biomasy ze světových lesů na ploše 40 milionů čtverečních kilometrů odpovídá asi 20násobku energetického ekvivalentu roční těžby ropy ve výši 3,5 miliardy tun. Jinými slovy: les o ploše 2 milionů kilometrů čtverečních, provozovaný v udržitelném režimu, by byl schopen pokrýt každoroční světovou spotřebu ropy. Navíc je možno počítat s energetickými rostlinami, rekultivacemi semiaridních oblastí či s opětovným zalesněním. Celkové energetické spotřebě světa odpovídá 20 % ročního přírůstku biomasy. V sousedním Rakousku je 20 % celkové energetické spotřeby kryto z biomasy nejrůznějšími způsoby, od výroby pohonných hmot, přes bioplyn ze zemědělských zbytků až po půl milionu kachlových kamen na dřevo. Biomasa bude hrát v budoucím solárním mixu - tedy v kombinaci různých slunečních možností - v České republice hlavní roli. Jedno přirovnání za všechna: kdybychom oseli naši ladem ležící ornou půdu výhodnými energetickými rostlinami (šťovíkem), pak by se získaná energie rovnala polovině energie obsažené v ročně u nás vytěženém uhlí.
Solární termie
Jednou z nejpřístupnějších možností okamžité aplikace sluneční energetiky je ohřev teplé užitkové ale i otopné vody slunečním teplem. Sluneční kolektory nejsou zatím u nás příliš rozšířeny, ale povědomí o nich se začíná šířit. Na našem trhu je několik výrobců od nejjednodušších plastových, které si můžete sami sestavit, až po renomované výrobce výkonových kolektorů, jako jsou příkladně firmy Svoboda z Hradce Králové či Vacusolar z Brna. Již v 70. letech byl ve Francii vypracován scénář úplného zásobování obnovitelnými energiemi. Na počátku 80. let byla obdobná studie realizována v Mezinárodním ústavu pro systémovou analýzu v Laxenburgu u V ídně. Nejnovější studie z roku 1999 potvrzují reálnost úplného zásobování Evropy sluneční energií, vycházejí z bílé knihy Evropské unie pro obnovitelné zdroje a byly vypracovány experty z Evropské komise. Stále větší počet osob je přesvědčen o nutnosti úplné proměny dnešní energetiky. V okolních zemích bylo dosaženo velikého skoku, celkový podíl dosahuje v některých zemích přes deset procent, zatímco u nás je téměř desetkrát nižší. Rychlé přiblížení se evropskému standardu našich sousedů souvisí s postojem každého z nás, protože ten, kdo se nepodílí na řešení, se sám stává součástí problému.
Prostor pod kolektorem je osvětlen kvalitním rozptýleným světlem bez stínů a nepřehřívá se jako při použití běžného zasklení na stejné ploše.
Kolektor (o ploše 9 m2) ohřeje za slunného dne 200 až 300 litrů vody na teplotu 50 až 60 °C.
Montáž kolektoru nevyžaduje náročné stavební úpravy a je možná i do starých střech.
Kolektor má díky použití kvalitních materiálů a díky konstrukčnímu řešení vysokou životnost.
