Kam směřuje české školství pod vedením ministra Josefa Dobeše? Tento místopředseda Věcí veřejných, jenž v posledních týdnech čelil několika skandálům a aférkám á la Ordinace v růžové zahradě, má podle šéfa vlády jeden jediný klíčový úkol – zorganizovat a dovést do zdárného konce státní maturity.
Foto: Ondřej Surý/MF Dnes/Profimedia
Zdá se, jako kdyby nebylo v tuzemském vzdělávání momentálně nic důležitějšího na práci než právě tyto „staré“ nové zkoušky dospělosti. Jejich ostrý jarní start, kterému předcházela čtrnáctiletá příprava – průměrný věk afgánského chrta (!) –, nelze podle Petra Nečase ohrozit „personální destabilizací“ rezortu. Ministerský předseda to jednoznačně zdůraznil v souvislosti s mediálními spekulacemi o možné výměně na postu šéfa školství. Zachoval se jako rotarián a Dobeše, který nakonec skončil na infuzích – kvůli celkovému vyčerpání organismu, jehož příčinou byly mimo jiné prý i novinářské útoky – soucitně podržel. A považte, že i přesto, že ještě před volbami chlapácky označoval jednotné testy za „zatěžování učitelů a buzeraci studentů“.
Žebříček prestiže světových vysokých škol:
Ministr školství Josef Dobeš (VV) si už v této souvislosti vytyčil novou prioritu: Chce, aby tuzemské vysoké školy pronikly do společnosti elitních amerických a britských univerzit. Na odvážný záměr hodlá najít půl miliardy korun. Použije je prý jako lákadlo pro uznávané evropské akademiky. Jejich angažování má zajistit zvýšení prestiže a úrovně českých fakult. Počet vysokoškoláků u nás totiž strmě roste, podle Českého statistického úřadu má u nás univerzitní nebo vyšší odborné vzdělání už více než milion lidí. Nicméně úroveň s kvantitou klesá.
1. University of Cambridge (Británie)
2. Harvard University (USA)
3. Yale University (USA)
4. University College London (Británie)
5. Massachusetts Institute of Technology (USA)
6. University of Oxford (Británie)
7. Imperial College London (Británie)
8. University of Chicago (USA)
9. California Institute of Technology (USA)
10. Princenton University (USA)
33. École Normale Supérieure Paris (Francie)
51. Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg (Německo)
93. Lomonosov Moscow State University (Rusko)
267. Univerzita Karlova (Česko)
Zdroj: QS World University Rankings
Vosí hnízda
Státní maturity připravuje jedna ze 17 ministerských přímo řízených organizací – slovy Dobeše malých ministerstev. Odbočme nyní a připomeňme, že ministr nedávno hlasitě oznamoval, že chce 14 těchto ústavů zlikvidovat, vytvořit tři menší výkonné a ušetřit tím stamiliony, ne-li miliardy korun ročně. To je rovněž jeho slovy údajně důvod, proč je proti němu vedena štvavá diskreditační kampaň. Šlápl prý do vosího hnízda.
Faktem je, že malá ministerstva, plná pilných úřednických včeliček (vosiček by bylo opravdu silné slovo), spravují 25 Individuálních projektů národních v hodnotě tří miliard. Ať už jde o různé soustavy kvalifikací, kurikula, koordinátory, rámce či třeba nespočet webových aplikací, tedy o projekty spolufinancované z evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Pak tu máme další grantové projekty a jiné a jiné projekty a projektíky. „V těch projektech je zapojena spousta externistů. Na školství se neuvěřitelně utápěly peníze,“ obhajuje své kroky Dobeš před novináři. A s tajuplným úsměvem hraběte Monte Christa dodává: „Prezident Václav Klaus mě upozornil: Vy možná ani nevíte, do čeho rýpnete, až budete ty organizace přímo řízené zeštíhlovat. Kdybyste potřeboval, tak zavolejte, až budete na ministerstvu oznamovat zeštíhlování, já si vedle vás stoupnu.“
Jako kdyby tímto ministr včeličkám vzkazoval: Jen počkejte, já dobře vím, že smyslem české školské reformy není ani tak blaho národa a žáků, to je přeci jen podružný efekt. Hlavním účelem reformy, jejíž klíčovou součástí a nositeli jsou právě a jen vaše projekty, je toliko a výlučně nasměrování finančních toků kdovíkam – však si dobře vzpomínám na zpropadený Internet do škol. Smyslem je nikoli malá, ale velká domů. Smyslem této letité reformy, opírající se neustále o vize vzdělanostní společnosti vzešlé z Lisabonské strategie, je přerozdělení peněz, výdělek, zisk pro vyvolené, medíček…
Tady něco nehraje
Doufejme, že výše uvedené neplatí pro reformu důchodovou, reformu zdravotnictví, veřejných financí a další, a vraťme se zpět k maturitám, když jsou teď najednou podle Nečase tak „in“. Ilustrujme na nich, jak to v útrobách českého ministerstva školství po ona dlouhá reformní léta, kdy se rušily osnovy a zaváděly takzvané školní vzdělávací programy, páchne. Pardon, chodí. Organizace, jež maturity připravuje, se jmenuje Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání neboli Cermat. Stejně jako většina ostatních „přímořízenek“ má rovněž stomilionové roční rozpočty, několik webů a honosné pražské sídlo. Najdete ji v Jeruzalémské ulici; ve správě má pak i objekt v ulici Jankovcově.
Pán, co Cermat řídí, se jmenuje Pavel Zelený a ve funkci je již potřetí. Předloni v lednu, když byl odejit podruhé, pěl exministr školství za Stranu zelených Ondřej Liška ódy, že tímto rozhodujícím krokem ušetřil desítky, ne-li stovky milionů korun. „Zrušili jsme řadu předražených a neprůhledných zakázek na dodavatele služeb,“ podotkl tehdy tento expert na environmentální výchovu, která spolkla tolik financí, že by se za to dalo postavit (s nadsázkou) metro Praha–Brno. Později vešlo ve známost, že Liškova nástupkyně Miroslava Kopicová (v úřednické vládě Jana Fischera za ODS) Zeleného povolala do služeb státu zpět. Jedině on prý může zachránit jednotné zkoušky, jejichž přípravu nezkušený packal Liška zpackal.
Když loni nastoupil Dobeš, nejprve skučel zlostí, že nové maturity stály už více než miliardu, pak bědoval, jak jsou ekonomicky košaté, neboť spolknou další stamiliony, a závěrem jim dala vláda na jeho písemné dobrozdání zelenou. Šlo samozřejmě o jakýsi chvalozpěv na projekt z pera Zeleného.
Nutno podotknout, že premiér i ministři ODS se zdrželi hlasování, ačkoli Dobeš kabinetu garantoval roční úspory v řádech dalších desítek milionů. Ach můj bože (!), zahřmělo by v hlavě i té nejpodprůměrnější školní kuchařky, jíž letos klesl podle školských odborů plat až o 30 procent: Jestliže Liška „zachránil nespočet milionů“ a Dobeš může teď seškrtat „dalších nespočet milionů“, zdá se, že tendry vypsané Zeleným byly opravdu asi předražené.
Návrhy NERVu ve školství
Nad tím, jak vyvést české školství z bludného kruhu a zvýšit konkurenceschopnost, se zamýšlí i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Představila soubor opatření v oblasti školství, která by měla vést ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Návrhy chtějí odborníci doporučit vládě a premiérovi. Opatření jsou tato:
Předškolní vzdělávání:
• zvýšit počet míst ve školkách a jeslích a zajistit dostupnost tohoto vzdělávání sociálně znevýhodněným dětem
• podpořit zaměstnanost rodičů malých dětí, například vytvářením částečných pracovních úvazků
Základní a střední vzdělávání:
• vytvořit vzdělávací standardy, tedy to, co musí žák na konci daného ročníku znát
• vytvořit systém měření kvality škol, pečlivě připravit plošné testování znalostí žáků a státní maturity
• povinnou výuku cizích jazyků omezit na angličtinu, ostatní jazyky nechat jako volitelné. Zbylý čas věnovat matematice, ekonomii, finančnímu vzdělávání a počítačům. Rozvíjet by se měly nejenom vědomosti, ale také schopnosti žáků rychle reagovat na proměnlivé požadavky trhu práce
• kvůli slabým populačním ročníkům slučovat odborné školy, užší specializaci nechat až na poslední ročníky SŠ
Učitelé:
• zvýšit jim platy a dát jim profesní perspektivu; nastavit standardy učitelské práce
• umožnit vykonávat profesi učitele jen s bakalářským vzděláním a po absolvo-
vání rychlého pedagogického kurzu. To by mělo přivést za katedry odborníky z praxe
• do studia na pedagogických fakultách zařadit víc praktického vzdělávání; přijímat na tyto školy méně uchazečů a pečlivěji je vybírat
Vysoké školy:
• zvýšit podíl studentů v bakalářských programech, snížit podíl studentů v magisterském studiu
• zavést školné a systém studentských půjček
• podpořit zájem o matematické, technické a přírodovědné obory
• financovat vysoké školy nejen podle počtu studentů, ale i podle kvality
• podporovat špičkové experty a vědce, zvyšovat kvalitu vysokých škol
V zajetí firem
Státní maturity totiž – ostatně jako další stovky a tisíce školských projektů a miniprojektů – připravují soukromé firmy. Pomineme-li předchozí období 14 let, loňský tendr za 300 milionů korun na logistické zabezpečení nových zkoušek vyhrála společnost Logica Czech Republic. Zadávací řízení pak prověřoval na podnět senátora Marcela Chládka (ČSSD) antimonopolní úřad. „Nedošlo k žádnému, byť sebemenšímu porušení zákona, ani k jakémukoli netransparentnímu postupu. Tím jsem si zcela jist,“ obhajoval zarputile výběrové řízení Zelený. Kontroloři mu dali nakonec za pravdu.
Logica spolupracovala například s pražským dopravním podnikem na projektu Opencard, upozorňovali naopak někteří učitelé či novináři. Poukazovali na faktum, že v tomto případě (jak je v Česku ostatně zvykem) otázka vlastnické struktury nepatřila mezi prokazované předpoklady stanovené zákonem, ani mezi předpoklady stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.
Přesně 58 milionů pak spolkne distribuce maturitních otázek do škol za pomoci automobilů. Co se týká bezpečnosti, půjde podle Zeleného „opravdu o Pentagon“. „Najaté kurýry budou doprovázet státní zaměstnanci Cermatu, kteří pohlídají každou jednotlivou bednu s otázkami,“ slíbil.
V přehledu zakázek pak bylo i 211 milionů korun na bezpečnou tiskárnu, 40 milionů na rekonstrukci prostor, asi 80 milionů šlo na vývoj testů, 95 milionů na přípravu učitelů, 120 milionů na loňskou podzimní generálku, další peníze směřovaly na školení a tak dále. Též není bez zajímavosti, že provoz maturit vyjde každý rok na čtvrt miliardy plus náklady na chod Cermatu a že u nadlimitních zakázek vypisovaných Cermatem školství samo výběrová řízení neorganizovalo. Třebaže má vlastní legislativní sekci s dvěma právními odbory, najímalo si k zajištění tendrů externí firmy.
Zelený také vypsal řadu dalších „nízkorozpočtových veřejných zakázek“, kdy miliony korun směřovaly a směřují opět k firmám, aby například monitorovaly, zda a do jaké míry funguje ta či ona část maturit. Další podobné zakázky jsou třeba na studie, které zjišťují, co má Cermat dělat pro to, aby vysoké školy uznávaly výsledky maturit při přijímačkách; zatím je jaksi neuznávají, byť to bylo jedním z hlavních důvodů zavedení maturit. Několik zakázek bylo směřováno do výzkumů veřejného mínění, poradenských služeb, grafických materiálů, vypracovalo se nespočet studií a analýz. Shrnuto a podtrženo šlo o stovky a stovky zakázek.
Mrtvoly, penalty a sporťáky
Regulérní otázkou asi je, proč mnohé z těchto činností nedělají sami pracovníci Cermatu. Limit jejich počtu pro rok 2010 byl 116 lidí. Ale to je jasné! Je jich málo! Aby se totiž vůbec dokázali během jednoho volebního období dopočítat, kolik zakázek za těch 14 let Cermat zadal, musel by se jejich počet zvýšit nejméně na 10 tisíc. I z tohoto důvodu je lehce zdůvodnitelné, proč školství stále nedokáže vysvětlit, proč je česká státní maturita dvacetkrát dražší než slovenská. Prostě na to nemají kapacitu.
Jak upozornila v září vzdělávací společnost EDUin, slovenská maturita byla spuštěna v roce 2005 a její roční náklady se pohybují okolo 413 tisíc eur (10 milionů korun). Náklady na jeden ročník české maturity byly vyčísleny na 240 milionů korun; pravda, Dobeš, jak už bylo řečeno, slíbil jejich snížení na 210 milionů. A vůbec, proč cokoli vysvětlovat? Jede se dál! Důležitá je, zdá se, také propagace maturit. Nedávná zakázka na suvenýry měla hodnotu téměř dva miliony. Vítězná firma dodala například pět tisíc obchodních tašek, pět tisíc samolepicích tašek, tři tisíce igelitových tašek s patřičnými logy a tisíce dalších drobností. Za Kopicové běžela v televizi reklama a nyní běží zase. Ministerstvo ve spolupráci s ČT připravilo dva nové videoklipy. Objevují se v nich fotbalista pražské Sparty Václav Kadlec a herečka a jakási sexy zpěvačka Tereza Aster Vágnerová. „Mám peníze, proto nepotřebuju vzdělání. Lidé si mě váží, protože jsem úspěšný. Smlouvy za mě čtou jiní. Z historie mě zajímají jen výsledky zápasů. Dobrej film poznám jen podle toho, kolik je v něm mrtvol. Jediný mý oblíbený umění je kopnout dobře penaltu. Design má pro mě smysl jen na chladičích sporťáků. Biologii jsem se naučil už v šestnácti. Přírodu rozlišuju na vepřové a hovězí,“ vyjmenovává ve spotu Kadlec, aby následně sdělil, že má ve skutečnosti jiné hodnoty.
Nevstoupíš podruhé do jiné řeky Ano, rozhazovačné školství je v zajetí byznysu a nepříliš se zabývá efektivitou projektů, na které má peněz dost; vždyť přece spravuje 120 miliard v rámci unijních peněz. Všimla si toho už i Národní ekonomická rada vlády (NERV), když upozornila, že například nová centra špičkového výzkumu, která školství za miliardy buduje, budou těžko udržitelná a finančně ohrozí stávající vědecké instituce. „Hrozí obrovské neefektivnosti,“ upozornili experti NERVu s tím, že kvůli financování obřích center výrazně ubude peněz ostatním vědeckým institucím. Na rozjezd šesti velkých center, například nejvýkonnějšího laseru světa ELI nebo Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC, půjde do roku 2020 celkem 19,7 miliardy korun. Provoz center pak bude ze 70 procent financován ze státních prostředků, například grantů, zbytek si budou muset centra sehnat ze soukromých zdrojů. Ale hlavně že se staví. Co se týká našeho příkladu, tedy maturit, také se budou muset hledat po roce 2014, kdy skončí jejich financování z eurofondů, jiné zdroje. Dobeš přiznal, že smlouvy s firmami končí právě v roce 2014, ale hned doplnil, že už nyní promýšlí novou koncepci – datový přenos testů do škol. „V roce 2014 musí být elektronické maturity. Současnou podobu jsem zdědil. Není má milovaná. V tomto směru jsem informoval i dodavatele, že po roce 2014 už rozvoz papírových testů nebude,“ řekl. Jenže náklady na elektronické maturity budou podle Zeleného v miliardách, jak se nechal již mnohokrát slyšet; třebaže jsme tu měli Internet do škol, počítače v nich prostě a jednoduše nejsou… Dobeš si jde však za svým a chce to dokázat elektronickými srovnávacími zkouškami v 5. a 9. třídách základních škol. Projekt má hodnotu vyšší než 50 milionů korun a spustí se v roce 2013. Ve školství ale nevstoupíš podruhé do jiné řeky, ať už jsi Dobeš, nebo nejsi. Vždyť ministr přes veškerou kritiku maturit a jejich financování už vyhlásil tendr na odbornou pomoc s vedením projektu srovnávacích zkoušek. Zakázku v hodnotě 1,5 milionu vyhrála společnost kWare. Velký tendr na dodavatele testů má být vypsán nyní v březnu. Firma kWare, jež teď bude Dobešovi s přípravou projektu – tedy i zřejmě tendru – místo úředníků radit, přitom nemá podle informací médií žádného zaměstnance, nelze na ni dohledat dokonce telefonní kontakt, rovněž sídlo společnosti budí rozpaky. Podle ministerstva si najala tým externistů. Začarovaný kruh**
Vyjdeme-li z již zmíněné teze, že služba žákům je podruženým efektem školské reformy, docházíme k hlavní problematice českého školství. Je k dispozici balík peněz, a aby se peníze „vydělaly“, vytvoří se potřebná legislativa, léta se v regionálním školství ruší za stamiliony osnovy a zavádí se školní vzdělávací programy. Vznikne chaos, kdy si každá škola učí podle svého. Jinak. Výsledky v různých školách tak nejsou srovnatelné. Úroveň vzdělanosti klesá.
To je však výborná situace k tomu, aby se znovu „vydělaly“ peníze. Ještě že máme tu PISU! Je třeba přece měřit kvalitu v uzlových bodech – k tomu pomohou státní maturity, srovnávací zkoušky a optimalizace neboli zeštíhlení sítě škol. Dobeš minulý týden prohlásil, že na toto rušení škol vypíše projekt dotovaný z eurofondů.
Jenže co když toto celé nakonec zkrachuje? Vždyť jenom v rámci říjnové generálky maturit bylo vyhodnoceno chybně 12 tisíc testů. Dobeš má naštěstí krizový plán. V březnu oznámil, že vrací zpět do hry učební osnovy na základních školách. Zatím nepovinné z českého jazyka, angličtiny a matematiky. Je jen otázkou, kolik to bude stát, až se budou osnovy znovu povinně zavádět. A že jistě budou. Ale tak to chodí v začarovaném kruhu českého školství, momentálně stále vedle obrany díky oněm 120 miliardám z eurofondů nejbohatšího rezortu.
Jak by asi české školství vypadalo, kdyby ony peníze již několik let „netekly“ do reforem, ale přímo do škol k žákům a pedagogům… To by potom třeba NERV nemusel vymýšlet krizový plán.
