Potřebujete si vybrat peníze, poslat dopis a k tomu ještě nakoupit čerstvé pečivo? Možná už vám k tomu bude stačit jedna cesta. Svaz českých a moravských spotřebních družstev COOP totiž představil zajímavý projekt, který by v obcích s malým počtem obyvatel soustředil banku, poštu a prodejnu potravin na jedno místo.
Foto: Wikipedia.org
O systémovou integraci služeb se na venkově samozřejmě nepokouší jen Svaz spotřebních družstev, ale i například síť prodejen Žabka či další maloobchodní subjekty. Alespoň některé prodejny potravin v obcích se tak mohou stát v budoucnosti centrem místních služeb zahrnujícím poštovní, bankovní a pro každodenní život další důležité služby, mimo jiné třeba dobíjení mobilů. To je důležité zejména pro starší lidi nebo matky s dětmi.
Konkrétně plán spotřebních družstev vychází z úvahy, že na nákup alespoň základních potravin musí obyvatelé obcí chodit každý den. Základní jednotkou celého spektra služeb v obcích se tak mohou stát prodejny potravin. „Hlavní myšlenkou je takzvaná potravinová obslužnost. Její zajištění je pro obce mnohem levnější než zajištění dopravní obslužnosti, o kterou se většinou obce nebo kraje starají,“ podotýká předseda svazu družstev Zdeněk Juračka. Jen v roce 2009 bylo přitom na dopravní obslužnost vynaloženo v ČR více než sedm miliard korun.
Ani provoz potravinářské prodejny ale samozřejmě není zadarmo. „Obce si zatím nejsou ochotny připustit, že se nejedná o ziskové podnikání, ale že za tuto službu musí nějaké prostředky platit, jinak ji ve standardní kvalitě mít nebudou. Již dnes ale existují obce, které si spočítaly, že obchod v obci znamená zvýšení bonity místa, zastavení odlivu obyvatel, případně novou výstavbu a vyšší příjem ze státního rozpočtu za nově přistěhované obyvatele,“ konstatuje generální ředitel COOP Centra Josef Holub.
Příklady táhnou
Zajímavé zjištění přinesla modelová kalkulace částky, kterou by měly obce provoz prodejny dotovat. Zatímco obec s 900 obyvateli by přispívala zhruba 40 tisíc korun ročně, malé obce mezi 150 až 200 obyvateli by doplácely kolem 350 tisíc korun ročně. V těchto případech by se měly na pomoci obcím podílet i kraje. Podle spotřebních družstev je totiž takový druh podpory pro život lidí na venkově mnohem důležitější než například dotace provozů plaveckých bazénů a jiných sportovních nebo kulturních center.
Součástí plánu je také výstavba takzvaných modulárních prodejen. Jejich počet stále roste, první vznikla už v roce 2006 ve Slatině nad Zdobicí, která má 821 obyvatel. Výsledek překvapující. Za dva roky existence nové prodejny se její obrat zdvojnásobil z původních 430 tisíc korun měsíčně na 800 tisíc a na zhruba dvojnásobek bylo následně nutné zvětšit i původní prodejní plochu. Prodejny z modulárních kontejnerů je totiž možné bez problémů zvětšovat, zmenšovat nebo přemisťovat.
Zázemí existuje
V ČR je v současné době 5 603 obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc. Celkem v nich žije 26 procent populace ČR, tedy zhruba 2,7 milionu lidí. Na druhou stranu je k dispozici zhruba tři tisíce prodejen zapojených do řetězce svazu spotřebních družstev se 400 tisíci čtverečními metry prodejní plochy. Nacházejí se zejména v menších obcích, kde převzaly roli někdejších prodejen Jednota a dalších obchodních a nákupních sítí.
Struktura pro potravinovou obslužnost tedy existuje, a to včetně tradičních vazeb na místní potravinářskou produkci. Právě pro regionální výrobce je totiž výhodnější zásobovat menší prodejny než své produkty dodávat do nadnárodních obchodních sítí. Například podle vyjádření českobudějovického supermarketu Terno roste meziročně počet potravin dodaných místními výrobci o 100 procent. Krajové speciality navíc umožňují menším prodejnám odlišit se od nadnárodních řetězců.
Na nákupy se složenkou
Kromě nákupu potravin umožňují již v současné době některé prodejny v obcích i další praktické služby, jako jsou bezhotovostní platby nebo cashback. „Ze svých prostředků jsme pořídili zhruba dva tisíce platebních terminálů, jimiž jsme vybavili naše prodejny. A zájem o tyto služby, i na vesnicích, stoupá,“ konstatuje ředitel legislativně právních služeb skupiny COOP Miroslav Kajňák. Jen za první tři čtvrtletí loňského roku nakoupili zákazníci v prodejnách bezhotovostně zboží za více než 440 milionů korun. „Využívání platebních karet je v těchto prodejnách vyšší než celostátní průměr,“ doplňuje Kajňák.
Hlavním partnerem spotřebních družstev v těchto službách je ČSOB, která vyhrála předloňské výběrové řízení na bankovní služby. Spolu s ní nyní svaz spotřebních družstev připravuje další rozšíření služeb, a to o možnost uhradit v rámci nákupu potravin složenky a faktury. „To je podle našich průzkumů služba, která je pro občany obcí nejvíce perspektivní,“ zdůrazňuje Kajňák s tím, že občané budou mít možnost tuto službu využívat ještě letos. Technologicky je již v současné době podle jeho slov vše vyřešeno.
