I v období krize se najdou obory, které vydělávají a poptávají nové zaměstnance.Nové lidi ale hledají i ti, kterým se zrovna nedaří.
Autor: Artklee
Dopad krize lze s nadsázkou srovnat s dopadem bomby. První zásah je drtivý. Následující tlaková vlna, v tomto případě krizová vlna, ale ničí další a další podniky, firmy, i celé průmyslové obory.
První zásah dostaly finanční trhy a americké banky. Rázová vlna se přelila přes akciové trhy celého světa. Teď ale dochází k postupnému oživení a většina burz hlásí několikatýdenní růst.
Samotná ekonomika na tom až tak „jednoduše“ nebude. Problémy hlásí stavební sektor, služby všeho druhu i velká část průmyslu. A dlouhodobě ještě v obtížích budou.
Nejsou lidi
Soudě podle poptávky po nových zaměstnancích na webech personálních agentur to vypadá, že má Česká republika akutní nedostatek manažerů. Pokud ale poptávky zaměstnavatelů přeložíme do srozumitelného jazyka, vesměs chtějí obchodní zástupce – ať už na prodej reklamy, softwaru či nemovitostí. Občas se vyskytne poptávka po kvalifikovaných dělnících či vysokoškolácích s elektrotechnickým či strojírenským zaměřením. O bankovní úředníky, „experty“ na marketing a propagaci či personalisty firmy zájem nemají. Velké propouštění chystají společnosti podnikající v dopravě a skladování.
Poptávka po nových zaměstnancích v zásadě nejlépe vystihuje „zdraví“ celé ekonomiky. Firmy, po jejichž zboží výrazně klesla poptávka, osekávají zbytné útvary. Nepotřebují tiskové oddělení (zvládne obchodní ředitel), nepotřebují personalisty (stejně nikoho nabírat nebudou a jediná personální politika se bude odehrávat v oblasti snížení platů) a nepotřebují nové investice. Vozový park ještě nějaký ten čas vydrží a informační technologie také.
Služby hlásí propad
Restaurace zejí prázdnotou, hotely jsou tmavé. Není důvod v nich svítit. Poptávka po ubytovacích službách výrazně klesla, největší ránu dostaly čtyř a pětihvězdičkové hotely. Firemní klientela nyní necestuje a neutrácí. Takzvané konferenční hovory jsou podstatně levnější. Domácí turistika zatím běží. Lidé se ale stále více orientují na levnější ubytování i jídlo. A podnikatelé v tomto oboru se musí přizpůsobit – pokud chtějí přežít.
Na nezájem si ale stěžuje většina poskytovatelů služeb. Zájem o servis pracovních agentur klesl v přepočtu na tržby o více než 40 procent. Cestovky přišly meziročně na tržbách skoro o 17 procent, tržby klesají i firmám v oblasti pronájmu a operativního leasingu a bezpečnostním agenturám.
Tržby v oblasti informatiky klesly o 4,4 procenta. Zde ale záleží na tom, o jakou část tohoto oboru jde. Větší zájem mají firmy o servis stávajícího vybavení a systémů. Naopak nákup nového hard i software v zásadě stagnuje (i když velké IT firmy v podstatě zachránil stát miliardovými zakázkami typu státní pokladna).
Propad postihl i reklamu. Její zadavatelé zvažují, zda investují peníze do drahých komunikačních nástrojů, jako je outdoor, televizní reklama či celostátní tištěná reklama. Nově se více zaměřují na klasické PR, regionální reklamu, letáky a internet. Což samozřejmě ubírá práci i zisky mediálním i reklamním agenturám.
Nezájem se dotkl i školství. Především placené jazykové školy hledají nové možnosti uplatnění, snížují ceny a rozšiřují nabídku.
Nedaří se ani bankám. Ty sice za první pololetí ohlásily slušné zisky, poptávka po řadě produktů ale výrazně klesla. Největší propad postihl hypotéky (zhruba o třetinu), což se zase negativně promítá v sektoru stavebnictví.
Velké problémy hlásí i dopravci. Kamionová přeprava se potýká s útlumem hospodářství a tím pádem i mizivou poptávkou po distribuci zboží. Letecká přeprava je v průběžné krizi od roku 2001. Pro letošní rok Mezinárodní sdružení pro leteckou přepravu (IATA) očekává, že ztráty aerolinek kvůli krizi dosáhnou devíti miliard dolarů (161 miliard korun) a jejich příjmy se proti loňskému roku sníží o 15 procent.
Tržby v dopravě a skladování klesají každý měsíc. Ve druhém čtvrtletí klesly o 12,7 procenta, což bylo nejvíce od počátku roku 2001.
Stavebnictví je stále při zemi O krizi v developmentu se hovoří minimálně rok. Ve chvíli, kdy banky výrazně zpřísnily financování, developeři prakticky zastavili rozjezd nových projektů. Firmy, které byly na burze (ECM a ORCO), ztratily většinu ceny akcií. Radost svým majitelům ale nedělají ani ostatní velké či malé společnosti. Všechny firmy v oboru hlásí dvouciferný pokles poptávky. Nekupují se byty, nepronajímají se kanceláře a sklady. Problémy v developmentu se přelily na stavební firmy. I ty pocítily pokles poptávky v řádu několika desítek procent. Přestože se nyní dostavují stavby zahájené loni, už teď stavebnictví hlásí výrazný propad. Jen bytová výstavba ve druhém čtvrtletí meziročně spadla víc než o pětinu. Pokles počtu stavebních povolení klesl o deset procent, což nasvědčuje, že bude hůř. „Krize v tomto odvětví bude delší a dramatičtější, než se očekávalo,“ řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v České republice Václav Matyáš, přičemž oživení očekává spíše za dva roky. Na samotné stavebnictví jsou pak navázáni producenti stavebních materiálů. Výrazný pokles poptávky a tím pádem i hospodářskou ztrátu oznamují výrobci cementu, cihel a dalšího zboží. Průmysl: čekání na lepší časy**
Statistici sice v polovině měsíce ohlásili zlepšení, ale jen optické. Meziroční pokles průmyslu se stále pohybuje nad 12 procenty. Tento červnový výsledek je ale „skvělý“ ve srovnání s květnem, kdy se průmysl propadl o více než pětinu.
Nejen strojírenské firmy či automobilky, které mají své továrny po celé zemi, pociťují v souvislosti s hospodářskou krizí pokles poptávky. Propad poptávky o desítky procent hlásí také strojírenství, textilní průmysl, nábytkářství, ale také například výrobci hodinek. Hůř jsou na tom ale také výrobci alkoholických i nealkoholických nápojů.
Na těžební společnosti negativně dopadá výrazný pokles poptávky po černém uhlí. V prvním pololetí letošního roku se navíc snížily prodejní ceny u koksovatelného uhlí a koksu.
Problémy má i produkce oceli, která se celosvětově snížila zhruba o čtyřicet procent.
Výrobci elektřiny žijí z vysokých cen energie z loňského a předloňského roku. To je hlavní a prakticky jediný důvod, proč i přes pokles poptávky zejména od velkoodběratelů hlásí nárůst zisků v řádech desítek procent. Přesto – spotřeba elektřiny v Česku v prvním pololetí 2009 meziročně klesla o 6,9 procenta. Spotřeba u velkoodběratelů se snížila o 12,5 procenta. Změna trendu není příliš pravděpodobná.
Evergreenem jsou problémy automobilového průmyslu. Ten český za relativní „pohodu“ vděčí zavedení šrotovného v okolních zemích. Přesto výroba osobních aut v Česku v prvním pololetí klesla podle údajů Sdružení automobilového průmyslu o 11 procent, produkce nákladních automobilů se snížila o 54 procent a motocyklů o 61 procent. Lepší to nebude ani napřesrok. Na trzích v EU a v USA se poptávka po automobilech snížila o 30 až 40 procent.
Podnikatelé stále nevidí světlo na konci tunelu krize. Všichni oznamují pokles poptávky. V květnu tento pokles dosáhl podle šetření Českého statistického úřadu 27 procent, v červnu „jen“ 8,3 procenta. K optimizmu je ale zatím dost daleko.
