fejetonKouzelné zaklínadlo, po němž touží tolik z denních kancelářských krys! Důvodů je mnoho - chvilkový únik od rodiny, možnost vysněného malého dobrodružství s kolegyní, případně věrohodně vypadající výmluva, jak se vyhnout něčemu, po čem doma příliš netoužíme.
fejeton
Kouzelné zaklínadlo, po němž touží tolik z denních kancelářských krys! Důvodů je mnoho - chvilkový únik od rodiny, možnost vysněného malého dobrodružství s kolegyní, případně věrohodně vypadající výmluva, jak se vyhnout něčemu, po čem doma příliš netoužíme. V neposlední řadě pak řadového úředníka může lákat zdánlivý dodatečný příjem ve formě diet, nebo (v současnosti) vítaný výdaj použitelný jako odpočitatelná položka z daňového základu. Co je pro jednoho vzácný až nedostižný sen, je pro jiného až zajídající se denní chleba. Sám trávím na služebních cestách dost času a v minulosti byly doby, kdy jsem tři čtvrtiny měsíce “ kočoval“ československými kraji. Vím, že podobné cesťáctví rozhodně cesta ke zbohatnutí není, nejen proto, že na toulkách utratíte vždy více než doma. Jako výmluvu mě to nenapadlo používat, protože by se na to možná nebo stejně přišlo. A pravděpodobnost lechtivého dobrodružství s kolegyní? Jeho reálnost je možná nejspíš v hospodských „poudačkách“. Kupodivu totiž kolegyně jezdí na cesty také služebně a večery mají v úmyslu trávit zaslouženým odpočinkem od svých poloviček, pročež ke kolegům je zas tak moc netáhne. Služební cesta je tím pádem pro přemýšlivého člověka především hromada starostí navíc. Kdo se postará o děti, až budu pryč? Co si vzít s sebou na sebe? Neutratím moc peněz v restauracích ze svého vyměřeného kapesného? Jak se zbavit dotěrného kolegy? Neujede mi vlak? Existuje však ještě mnoho a mnoho dalších problémů a problémků, které nepomůže odhalit ani sebelepší astrolog. Kupodivu ani tvůrce horoskopů a vykladače karet nikdy nenapadne, že by mohl být s “ cestou na obzoru“ i jiný problém než hluboký zážitek z poznání jiných krajů a mravů. Zodpovědnost za možné škody při nešťastných shodách událostí. Tedy upřímně řečeno, do roku devadesát to skutečně bylo jedno. Ale dnes je přece jen zodpovědnost jedince za sebe sama a zvláště pak za své podřízené poněkud větší. Ke služebním cestám má proto každý trochu jiný vztah, něco jiného si pod tímto pojmem představuje. Nejen notorickým životním pesimistům, ale lidem skutečně zodpovědným skoro tak přijde na mysl představa toho, že by se mu mohlo na služební cestě něco stát. Počínaje šlápnutím do louže. Při služební cestě do zahraničí už nejen škarohlídům zabliká v mozku majáček varování: jak je to se zdravotním připojištěním? Lidem zkušeným a poučeným je jasné, že služební vůz může při maximální opatrnosti ze strany jeho - řidiče - stejně snadno někdo nabourat jako ten soukromý. Automobily jsou sice ze zákona pojištěny, jenomže když se už něco, nedej Bože, stane, nestačíme se divit. (Připusťme i černý humor: Pokud to divení dokonce nezbude jen na naše příbuzné.) Rozhodně nechci nikoho strašit. Sám ostatně také nejsem vždycky dobře pojištěn - ne protože o tom nevím, ale protože “ mně se přece nemůže nic stát“, že. Chtěl jsem jenom kamarádsky poradit a varovat, co všechno na jednoho dnes číhá, jak druhotná neštěstí někdy bolí ještě víc než ta prvotná a jak se jim když ne vyhnout, tak alespoň na minimum omezit výdaje peněženky vlastní i svých zaměstnanců.
Je poněkud lehkovážné si myslet, že „mně se přece nemůže na služební cestě nic stát“. Zodpovědný člověk je připraven čelit jakýmkoliv nástrahám a raději se pojistí.
ILUSTRAČNÍ FOTO: FRANTIŠEK DOSTÁL
