Košické nomenklatuře se moc nelíbilo, že novináře z ciziny nezajímaly ve městě kultury ani tak Kunsthalle či Kulturpark, ale Lunik IX. Tvrdit, že hlavní turistickou atrakcí východu je humanitární katastrofa části romského etnika, by bylo přehnané.
Do první pětky se však vejde celkem jistě. Situace Romů a problém soužití s nimi je jedním z ohyzdných dědictví po komunistech. Polistopadoví politici si však se zlou pozůstalostí nejen neporadili, ale ještě přihlíželi zhoršování situace. Tak si stojíme dnes, po 23 letech.
Asi šestnáctý zplnomocněnec vlády od založení státu připravil asi dvacátý „koncepční“ materiál, takže místo „strategie integrace Romů“ od Radičové máme nyní „romskou reformu“ od Fica. Její úspěšnost lze jako u všech předešlých uhádnout předem. I kdyby Peter Pollák měl myšlenku, která překračuje dosavadní šablony, jakože nemá, tak na to, aby něco prosadil, nemá politickou sílu.
• Čtěte také:
Romové zakládají novou stranu, míří do nejvyšších pater politiky