Všechny vítěze slovenských voleb spojuje absurdní odpor k „muslimské invazi“, která loni čítala přesně osm lidí
Slovenský volič to chtěl svému establishmentu hezky po visegrádsku „natřít“ za všechny možné, domnělé i skutečné hříchy, ale ještě než vzal do ruky štětku, kopl do kyblíku a vymaloval na zeď nečitelný cákanec. A v něm se pěkně vyjímá velká hnědá skvrna v podobě osmiprocentního zisku pro neofašisty z Ľudové strany Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotleby.
Je správné kotlebovcům říkat fašisté? I když definitivní odpověď dají až parlamentní vystoupení jejich imunitou chráněných předáků, lidovci se jako hlinkovci jmenují, mluví, oblékají a možná i voní, takže proč ne. V žádném případě to neznamená, že by si osm procent Slováků přálo deportovat „parazity“ (Romy, muslimy i Židy) ze země.
Mezi kouzla demokracie totiž patří i to, že z pubertálního žertíku někdy vzejde zaklínadlo vúdú. ĽSNS volili hlavně prvovoliči ve věku 18 až 21 let, jimž se asi nejvíc líbilo, že Marian Kotleba má takový „rozumný“ a čitelný program – třeba vystoupit z EU, NATO apod.
Rozdrobenost pelotonu supícího už deset let za vedoucím cyklistou Robertem Ficem není žádnou novinkou, s tím se počítalo. Novou dynamiku však závod získal tím, že Ficův náskok spadl o patnáct procent. Tím pádem má Slovensko nikoli jednu velkou a několik menších stran, nýbrž jednu střední a spoustu pidistran.
Všichni kradou, ale Fico se rozdělil
Můžeme jim říkat třeba Smer a sedm trpaslíků, ale vzpoura proti premiérovi, který z posledních deseti let vládl osm, už je na obzoru. Fico vyhořel skutečně efektně, asi jako cyklista, který přijde o náskok sto metrů před cílovou páskou.
Záhada, proč z lednových bezmála 40 procent spadl za dva měsíce na pouhých 28, má hromadu vysvětlení – a žádné skutečně věrohodné.
Na populární verzi demokratů, že Fico infikoval veřejnou debatu toxickým tématem utečenců, takže voliči pak volili namísto hnědé kopie rovnou originál, lze namítnout: kdyby Fico téma imigrace úplně vypustil, neztratil by logicky více?
Fico se před volbami potýkal se skandály ve zdravotnictví a stávkujícími učiteli a nemocničními sestrami, ale vysvětluje to tak dramatický propad? Pokud jde o většinovou podporu, přestala patrně platit tajná smlouva mezi Ficem a jeho voličem, kterou Michal Horváth z Univerzity v Yorku svého času formuloval takto: „Všichni v politice kradou, ale Fico je jediný, kdo se rozdělí.“
Dalším, kdo měl podle průzkumů získat mnohem více hlasů, byl někdejší kandidát na prezidenta Radoslav Procházka, který před dvěma lety založil stranu #Sieť (ano, hashtag před názvem je správně). Tento tichý a konzervativní právník má dokonalý program na podporu školství a vyzývá voliče, aby podpořili novou generaci politiků s odborností v řadě oborů.
Jenže strany na Slovensku téměř vždy stojí a padají se svými vůdci a toto zotročující pravidlo platí stejně pro Smer jako pro stranu, která se jmenuje Síť. Zběh z KDH Procházka nebyl jako vůdce mimoparlamentní strany skoro vidět, a navíc odmítl vyloučit koalici s Ficem, což jej v očích pravicového voliče zdiskreditovalo. Dědicem někdejší slávy křesťanskodemokratické pravice se tak nakonec stal člověk, který ji pár let předtím málem pohřbil.
Jánošík bez příčiny
Europoslanec a ekonomický liberál Richard Sulík je snad posledním z éry reformních politiků, kteří za hlavní úkol Slovenska stále ještě považují dohánění Západu. Jako jediný od počátku věřil, že by mohl skutečně sestavovat pravicovou vládu – k čemuž brzy dostane pověření od prezidenta, pakliže Ficův pokus podle očekávání selže. Jako syn slovenských emigrantů vyrostl v Německu, kde také v různých diskusních pořadech pravidelně udivuje svými rétorickými schopnostmi. Potíž je v tom, že v nich působí víc jako Jörg Haider než nějaký liberál západního střihu.
Sulík z uprchlické krize jednoznačně viní německou kancléřku Angelu Merkelovou, která je podle něj odpovědná i za utopené děti v Egejském moři, neboť ona je „protiústavně“ pozvala do Evropy. „Neexistuje povinnost přijímat uprchlíky,“ vyráží Sulík pravidelně dech diskusním partnerům z řad německých politiků. Když jej označí za egoistu, odpovídá větou: „Egoismus není trestný čin.“
„Slovensko ten chaos nezpůsobilo,“ shazuje ze stolu potřebu hledat celoevropské řešení. Merkelová je podle něj zbabělá, protože nenašla odvahu zavřít hranice a nutí k tomu naopak Turecko. Zastavit příliv imigrantů je podle něj třeba i násilím, i když „je nemusíme hned zabíjet“, ujišťuje posluchače.
Není zvláštní, když takto mluví předseda strany, která má v názvu Solidarita, otáže se jej občas někdo. Není, nenechá se z míry vyvést Sulík: „Je důležitější zachránit vlastní lidi než zachránit svět.“ V tomto jediném bodě panuje napříč všemi stranami ve slovenském parlamentu naprostá shoda. Odmítat kvóty na pár set uprchlíků přidělených Bruselem považuje za nutné i Igor Matovič, předseda strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti – NOVA, jejíž pitoreskní název dává bezelstně na vědomí, že autorem projektu bude nějaký Potěmkin. A „muslimskou invazí“ koneckonců odůvodnil svůj vstup do politiky i slovenský Donald Trump, totiž podnikatel Boris Kollár, jenž si po vzoru Andreje Babiše založil za vlastní peníze stranu pár měsíců před volbami a rovnou s ní míří do vlády.
Kollár má minulost bohatou na kontakty s podsvětím a také pestrý milostný život, neboť zplodil celkem devět potomků s osmi různými ženami. Snad proto nazval svou stranu Sme rodina.
Slovenský lid vs. osm azylantů
Jestliže se Sulíkovi podaří přesvědčit kromě Procházky, Kollára a Matoviče též úhlavní nepřátele Andreje Danka ze SNS a Bélu Bugára z Mostu – Híd ke vstupu do koalice, či alespoň k podpoře své pravicové vlády (ač minulý týden, kdy vznikal tento text, existovala ještě teoretická možnost, že Fico sestaví kabinet se SNS a Kotlebovi lidovci umožní jeho existenci odchodem ze sněmovny při hlasování), vznikne tím zdaleka nejeuroskeptičtější kabinet široko daleko.
Sulík už v roce 2012 potopil vládu Ivety Radičové, když ji odmítl podpořit v hlasování o eurovalu. Od té doby opakovaně žádal, aby Brusel nechal Řecko zbankrotovat a vyloučil jej ze Schengenu. Sulík je dokonce připraven obětovat dotace z evropských fondů, které podle něj stejně jen živí domácí korupci.
Fungování vlády by zřejmě provázely problémy hned od začátku. Kollár i zakladatelé Obyčajných ľudí jsou bývalí odpadlíci od strany SaS, všichni dohromady mají však jen minimální vládní zkušenosti z let 2010 až 2012. Kvůli Kollárovým podezřelým kontaktům z minulosti – na počátku 90. let spoluvlastnil společnosti Pressburg Invest a Apex se zavražděným bratislavským gangsterem Peterem Steinhübelem, jeho pozdějším partnerem v Apexu byl další zavražděný gangster Roman Deák – by se koaliční partner Sme rodina mohl snadno stát terčem vyšetřování.
Jako by to celé nestačilo, Slovensko přebírá v létě předsednictví Evropské unie, a i kdyby sestavilo vládu, která vydrží alespoň do prosince, bude její euroskeptická rétorika znít do zbytku Unie jako přes zesilovač. U Soudního dvora EU stále ještě leží nevyřízená žaloba Bratislavy na Radu EU proti uprchlickým kvótám, kterou podal Fico na konci loňského roku.
Navíc rétorika proti imigrantům, jichž požádalo o azyl na Slovensku za celý loňský rok pouhých osm, bude konfrontována na celoevropské úrovni s fakty, které ji staví do poněkud trapného světla. Statistiky Eurostatu například ukazují, že dynamika přistěhovalecké vlny se po loňském vstřícném gestu Angely Merkelové sotva změnila – příval uprchlíků ještě pár týdnů rostl podobným tempem, aby pak začal vlivem chladnějšího počasí stagnovat a klesat.
Taky je ovšem stále možné, že Slovensko ani na třetí pokus žádnou vládu nesestaví a prezident Kiska jmenuje vládu úřednickou. Předčasné volby pak prověří, jak je to se skutečnou náklonností prvovoličů k fašistům.
Kotlebovy výstřelky
V roce 2009 během setkání na oslavu výročí založení Slovenského štátu v Bratislavě Marian Kotleba v projevu řekl: „Vyskúšajme si teraz demokraciu v praxi!“ A zakřičel: „Na stráž!“
Během volební kampaně na banskobystrického župana téhož roku uveřejnil Kotleba ve svém letáku, že odstraní „nespravodlivé zvýhodňovanie nielen cigánskych parazitov“.
29. srpna 2014 v den oslav 70. výročí Slovenského národního povstání vyvěsil Kotleba na sídlo Banskobystrického samosprávneho kraje na náměstí SNP velký transparent s textem „Yankees go home! Stop NATO!“ Angela je v tom (skoro) nevinně Jak rostl počet migrantů během roku 2015 – mezi zrušením platnosti dublinských dohod a vývojem imigrace není souvislost
leden
67 960
únor
72 555
březen
68 455
duben
64 760
květen
72 960
červen
95 710
červenec
122 370
srpen
146 990
září
170 710
říjen
171 785
listopad
158 595
prosinec
108 710
Zdroj: Michal Dvořák, Eurostat
O autorovi| Lubomír Heger, heger@mf.cz
