Smírčí orgán, který posuzoval možný střet zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF), nepotvrdil stanovisko ani Evropské komise, ani České republiky. Komise kvůli problematickému obsazování dozorčí rady fondu, ve které působili poslanci Jaroslav Faltýnek (ANO), Petr Kudela (KDU-ČSL) a Ladislav Velebný (ČSSD), vyměřila Česku pokutu 800 428 eur (zruba 21,6 milionu korun). Stát se sankcí nesouhlasí.
„Smírčí orgán nepotvrdil stanovisko ani Evropské komise, ani České republiky. Doporučuje však, aby útvary Evropské komise provedly podrobnější přezkoumání role dozorčí rady SZIF předtím, než Evropská komise přijme konečné rozhodnutí o případné korekci,“ uvedla mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.
Komise má podle ní nyní půl roku na finální rozhodnutí o sankci. „V případě, že bude na finanční korekci trvat, jsme připraveni iniciovat podání žaloby k Soudnímu dvoru EU,“ dodala.
Evropská komise loni vytkla SZIF, že nebyla přijata taková opatření, aby se vyhnul střetu zájmů členů dozorčí rady. S tím Česko nesouhlasilo, působnost členů dozorčí rady SZIF v podnicích čerpajících dotace podle ní možný střet zájmů nezpůsoboval. Například u Faltýnka komisi vadilo to, že jako člen dozorčí rady SZIF dohlížel na rozdělování dotací a zároveň byl členem představenstva Agrofertu, který působí i v zemědělství.
Přečtěte si o netečnosti českých voličů:
Komentář: Mlčení kůzlátek
Česko letos v březnu navrhlo, aby se zahájilo smírčí řízení. Stát argumentuje například tím, že dozorčí rada u SZIF nepůsobí stejně jako dozorčí rady v soukromém sektoru. Rada by také neměla mít například žádný vliv na statutární orgány SZIF. Faltýnek už členem dozorčí rady není, Velebný a Kudela ano.
Kauza vyvolala rozruch na české politické scéně, zabývala se jí letos v březnu i vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požádal ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) o vypracování návrhu, jak minimalizovat dopady pokuty.
Česko může podat žalobu k Soudnímu dvoru EU
Pokud by komise na svých výtkách trvala, může Česko podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Podání žaloby by ale nemělo odkladný účinek, stát by tak musel zaplatit sankci do unijního rozpočtu.
Nejde o jediné vracení peněz unii v zemědělství. Česko například vyplácí do roku 2018 zhruba 810 milionů do unijního rozpočtu. Kolem sankce se stále vede soudní řízení. Evropská komise chtěla vrátit od ČR peníze kvůli nedostatečné kontrole mezi roky 2010 a 2013. Peníze byly vyplaceny zemědělcům, kteří je ale vracet nemusejí. Evropský audit Česku například vytkl, že inspektoři České plemenářské inspekce nekontrolovali, zda mají zemědělci aktualizovaný stájový registr prasat, skotu, ovcí a koz, nebo jestli včas hlásili přesuny zvířat.
Dále čtěte: