SMLOUVA S PODMÍNKAMI

V Pekingu se znovu jednalo o elektrárně Šen-tchou

Na programu jednání česko–čínské komise pro obchodně ekonomickou spolupráci, která zasedala minulý týden v Pekingu, byly také dodávky pro tepelnou elektrárnu Šen–tchou. Čeští zástupci se sice nedočkali konkrétního termínu, kdy bude projekt zahájen, nicméně byli čínskou stranou ujištěni, že elektrárna Šen–tchou patří k zásadním prioritám a vláda se maximálně snaží o urychlení schvalovacího procesu. Zdeněk Šíma, náměstek generálního ředitele Škodaexportu, odhaduje, že nejpozději do konce prvního čtvrtletí příštího roku by měla smlouva vstoupit v platnost. Kontrakt za 268 milionů dolarů na dodávky pro elektrárnu Šen–tchou (EURO 50/1999) byl sice podepsán v Pekingu již na konci minulého roku, ale protože obsahuje odkládací podmínky, které ještě nejsou splněny, nevstoupil do dnešního dne v platnost. Časové průtahy, které provázejí proces schvalování, vyvolávaly řadu spekulací. Tři oříšky. První z podmínek pro to, aby smlouva vstoupila v platnost, je uzavření konsorciální dohody mezi českými dodavatelskými podniky. Zdeněk Šíma v rozhovoru pro týdeník EURO uvedl, že jednání jsou v závěrečné fázi. „Zbývá dořešit některé cenové otázky a systém ručení. Největší překážku vidím v dosažení shody o cenových podílech jednotlivých konsorciálních partnerů. Hovořit o přesném datu, kdy budou jednání ukončena, by bylo předčasné, řekl Šíma. Další podmínkou je sjednání dohody o poskytnutí úvěru mezi Českou exportní bankou (ČEB) na jedné straně a čínským partnerem Industrial and Commercial Bank of China na straně druhé. Ani zde zatím nepadlo konečné slovo. Úvěrovou smlouvu může začít ČEB projednávat poté, co bude dosažena dohoda mezi konsorciálními partnery. Petr Hošťálek, zástupce ředitele odboru exportního a projektového financování České exportní banky, termín zatím nedokáže odhadnout. Uvádí, že závěr jednání závisí především v eliminaci možných rizik. „Vzhledem k tomu, že má projekt velmi složité dodavatelské schéma a do jeho projednávání je zapojeno větší množství subjektů, je i potřebná doba delší, sdělil týdeníku EURO Hošťálek. Třetím oříškem je ratifikace všemi příslušnými orgány na čínské straně. „Proces schvalování probíhá nepatrně pomaleji, než jsme si původně představovali. Čínská strana nám přislíbila, že by jednání měla uzavřít začátkem příštího roku, komentuje dosavadní vývoj Šíma. Tiskové oddělení čínského velvyslanectví v České republice na dotaz týdeníku EURO, proč trvají schvalovací procesy v Číně tak dlouho, uvedlo: „Tento projekt se týká zájmů několika čínských státních správ a hodně konkrétních záležitostí, proto jeho schvalování vyžaduje určité procesy, které potřebují svůj čas. Faktem je, že příslušné organizace obou stran na tom aktivně a pečlivě pracují. Smlouvu na dodávky elektrárenských bloků uzavřely české podniky s čínskou státní firmou China Electric Power Technology Import and Export Corporation (CETIC). Týdeník EURO se obrátil na tento podnik s dotazy, proč schvalování probíhá pomalu, jaké jsou hlavní překážky a zda má čínská strana skutečně na projektu zájem. Na faxové a telefonické otázky firma odpověděla, že k některým věcem se špatně vyjadřuje. Zdeněk Šíma se domnívá, že zpoždění není způsobeno žádnými konkrétními překážkami, ale pouze velkým rozsahem celé akce. Časové průtahy zavdaly příčinu ke spekulacím, zda bude proces schvalování v Číně vůbec ukončen a zda projekt nezůstane pouze na papíře. S tímto názorem Šíma zásadně nesouhlasí. Je sice skeptický v tom, že by se první dodávky uskutečnily již ve druhé polovině příštího roku, jak bylo původně plánováno, ale možnost odstoupení čínské strany od smlouvy nepřipouští: „Během zasedání komise jsme byli čínskými partnery tolikrát ujištěni o potřebnosti nové elektrárny vzhledem ke zvýšené poptávce po elektrické energii, že tuto možnost vylučuji. Tiskové oddělení velvyslanectví ČLR k problému uvedlo: „Čínská vláda se stará o tento projekt, věnuje mu značnou pozornost a podporuje postup prací při tomto projektu. V současné době ještě probíhají schvalovací procesy. Ultimatum? Zatím poslední rozruch týkající se elektrárny Šen–tchou vyvolala informace, že ministr Grégr vyhrožuje Číně ultimatem: pokud se dodávky neuskuteční, zavede česká strana ochranná opatření na dovoz spotřebního zboží z Číny. Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto zprávu dementovalo. Vrchní ředitelka sekce vztahů k veřejnosti a mediální politiky Anna Stárková se domnívá, že šlo zřejmě o chybnou interpretaci stížnosti České obuvnické asociace. Ta podala podnět, aby bylo zahájeno šetření, na jehož základě by se podnikly kroky k ochraně českého obuvnictví před zvýšenými dovozy obuvi bez ohledu na jejich původ. Ministerstvo průmyslu a obchodu se nyní tímto problémem zabývá. „Ministerstvo žádná opatření proti dovozu spotřebního zboží z Číny nepřipravuje a s ohledem na závazky České republiky ve Světové obchodní organizaci (WTO) ani připravovat nemůže. Přijímání ochranných opatření, která dovoluje zákon, se uplatňují na bázi erga omnes bez ohledu na zdroj dovozu, dodala Stárková. Nelehké bytí. České firmy v Číně nemají vůbec lehkou pozici. Narážejí na řadu omezení v podobě obchodních kvót, licencí a dalších ochranných opatření, jako je například nutnost speciálních povolení u některých komodit. Čína skutečně nevěnuje zadarmo českému exportu ani jeden ústupek. Šíma tvrdí, že díky kontraktu k Šen–tchou získají české firmy nejen potřebné reference, nutné pro uzavírání zahraničních kontraktů na výstavbu dalších elektráren, ale výrazně se také zvýší objem českého exportu do Číny, a zlepší se tak nepříliš pozitivní vývoj obchodní bilance s asijskou velmocí. Faktem ale zůstává, že ani cena dodávek pro Šen–tchou nezacelí schodek vzájemného obchodu.