Vezměte solidní balík veřejných peněz.
Vložte jej do rukou nekonečné řadě státních úředníků. A nakonec přihoďte možnost schovat jakoukoliv diskutabilní zakázku za neprůhlednou oponu bezpečnostních zájmů. Dostanete nefunkční padáky, neprodejná letadla a pořádně mastný účet.
Reportáž o armádních zakázkách přináší celou řadu zajímavých zážitků. „Je to všechno jen o kontaktech a známostech, do férového byznysu to má pořádně daleko,“ komentuje s požadavkem anonymity jeden z poměrně významných dodavatelů českých ozbrojených sil. Podobné prohlášení je ale možné zaslechnout v zásadě u jakéhokoliv veřejného úřadu, ministerstvem vnitra počínaje a obecním úřadem v Horní Dolní konče.
Zajímavým čtením je proto čtyři roky stará analýza organizace Transparency International, která hodnotila armádní zakázky na základě veřejných zdrojů přímo ministerstva obrany. Podle ní bylo v roce 2004 formou otevřených výběrových řízení pořízeno 6,1 procenta z celkových nákupů, zhruba u poloviny peněz byla využita „bezpečnostní“ výjimka z tohoto zákona a u 31 procent byl osloven pouze jeden zájemce. Do zmíněné utajené sekce se tak dostal třeba i případ „údržby komunikací a travnatých ploch“.
„Armáda se ale od jiných státních institucí nijak neliší, vždycky je problém, když úředník rozhoduje o cizích penězích. On popravdě už zákon o veřejných zakázkách je sám o sobě pochybný. Založený je na dodržování naprostých administrativních maličkostí, přičemž ale chybí pružnost. Třeba i když počítačové vybavení během tendru morálně zastará, musí se koupit. V zahraničí se to řeší dohodou o nahrazení materiálu novějšími kusy,“ shrnuje prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
„Obecně se ta situace zlepšila, z části díky tlaku veřejnosti, tak i kvůli legislativě Evropské unie a zavedení elektronického tržiště na malé zakázky SEPO. Takže loni bylo formou otevřených výběrových zakázek zadáno už zhruba 30 procent kontraktů, což je jen o málo méně, než je celkový průměr v Česku. Navíc do dvou let vstoupí v platnost evropská směrnice, která umožní daleko důraznější přenesení zodpovědnosti za zakázky na konkrétní úředníky, což bude veliký zlom,“ doplňuje poněkud optimističtěji externí analytik Transparency International Jan Pavel.
