Největší internetové tržiště půjček LendingClub ztrácí investory a bude potřebovat rekapitalizaci
Krize společnosti LendingClub, která falšovala a zatajovala data, se prohlubuje.
Týden poté, co firma přiznala manipulaci s daty, začalo celou aféru prošetřovat americké ministerstvo spravedlnosti, což způsobilo další pokles akcií. Firma následně připustila, že kauza má velmi negativní vliv na její podnikání, a nevyloučila, že bude potřebovat nalít kapitál do základního jmění.
Společnost LendingClub coby největší internetové tržiště půjček přiznala, že některé půjčky byly záměrně předatovány tak, aby vyhovovaly kritériím. Šlo o balík úvěrů v hodnotě tří milionů amerických dolarů. Šéf Źrmy LendingClub a její zakladatel Renaud Laplanche rovněž zatajil své napojení na fond, do něhož LendingClub zvažoval investovat, a musel se poroučet. Konkrétnější informace se na veřejnost zatím nedostaly.
ZAČÁTEK KONCE
Odstoupení generálního ředitele a respektovaného experta Laplanche způsobilo strmý pád akcií. Ještě 9. května se obchodovaly za cenu sedmi amerických dolarů za kus. Během následujícího týdne už byla hodnota na polovině. Minulé úterý se jedna akcie prodávala za 3,8 dolaru. Mimochodem jde o sedminu hodnoty, na níž uzavírala v prosinci 2014 svůj první obchodní den na newyorské burze cenných papírů.
Krátce po zveřejnění informace, že vedle vyšetřování americké komise pro cenné papíry zahájilo prověřování Źrmy také tamní ministerstvo spravedlnosti, vydala společnost LendingClub krátké prohlášení. V něm ujišťuje, že s úřady spolupracuje a snaží se získat zpět důvěru investorů. I kdyby to mělo znamenat prodej některých aktiv či doplnění kapitálu.
Firma nyní musí kromě zlepšení interních kontrolních mechanismů nabízet vyšší úročení investorům, což eliminuje jednu z hlavních konkurenčních výhod oproti tradičním bankovním úvěrům. „Někteří investoři údajně zcela nebo zčásti zastavili nákupy úvěrů, týká se to například i velkých amerických bank jako Goldman Sachs či Je eries. Celý byznys je přitom zcela závislý na investorech, protože se nejedná o banky, a úvěry tedy nelze financovat z vkladů,“ popisuje situaci analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Mnohé velké banky, jako třeba JP Morgan nebo Gold man Sachs, navíc nyní spouštějí vlastní online platformy.
Na trhu se mluví o tom, že celý byznys, který dosud rostl raketovým tempem za stále vydatnější podpory tradičních bank a fondů, stojí na rozcestí. K dalšímu růstu je totiž nezbytně nutné, aby byl podporován investičními bankami, které jsou významnými kupci úvěrů a samy zakládají své online platformy pro spojování zájemců o půjčky a investorů do těchto úvěrů. „To se může dít nicméně jedině tehdy, pokud bude segment důvěryhodný. Pokud by naopak celá kauza byla začátkem konce tohoto byznysu, mělo by to negativní vliv i na běžný bankovní sektor a potažmo ekonomiku,“ varuje Hatlapatka.
RAKETOVÝ RŮST
Celý sektor rostl v posledních měsících velmi rychlým tempem, například objem úvěrů LendingClubu coby největšího hráče na trhu se zvýšil v prvním čtvrtletí 2016 meziročně o 68 procent na 2,75 miliardy amerických dolarů. Za svou existenci od roku 2006 zprostředkoval půjčky za více než 18 miliard dolarů (v přepočtu asi 450 miliard korun). Právě Źrmy jako LendingClub nebo Prosper jsou ochotny pomáhat americkým domácnostem s refinancováním některých problémových úvěrů. Hovoří se například až o polovině úvěrů z kreditních karet.
V České republice zatím trh alternativních půjček stále ještě stojí na startovní čáře. Nicméně sektor má slušně našlápnuto a kauza okolo manipulace dat může přibrzdit i zájem investorů v Česku. „Pokud se aféra nerozšíří na další poskytovatele, dá se očekávat, že investoři budou opatrnější, budou více prověřovat uváděná data a struktury půjček,“ říká Pavel Matoušek, předseda představenstva BeneŹ, české platformy zprostředkovávající půjčky označované jako peertopeer, tedy mezi lidmi bez přímé účasti bank. BeneŹ patří spolu s platformou Bankerat a Zonky k známějším hráčům v tomto oboru u nás, nejsou ovšem jediní. Jejich strategie se ale od byznys modelu LendingClubu velmi liší. Stojí totiž výhradně na spojování dvou skupin lidí. Jedni chtějí investovat a hledají zajímavé zhodnocení. Druhou skupinu tvoří zájemci o půjčku, kteří buď v bance neuspějí (na tyto klienty se zaměřuje zejména Bankerat a BeneŹ), anebo hledají lepší úrok než v bance. To je zase strategie značky Zonky ze stáje PPF podnikatele Petra Kellnera. Tento model už velcí globální hráči museli opustit a přeměnili se v internetová tržiště půjček. Rychlý růst trhu totiž narážel na nedostatek těch, co jsou ochotni půjčit, proto začal lákat velké investory v podobě investičních či tradičních bank a fondů. Ti kupovali buď balíky půjček, anebo podíly v platformách nabízejících tento druh půjček.
PŮL MILIARDY
Zatímco ve světě se točí tímto způsobem miliardy dolarů, u nás zatím jde o stovky milionů korun. Nicméně tempo růstu je slušné.
Zatímco od loňského června do letošního února si lidé mezi sebou rozpůjčovali například přes Zonky 35 milionů korun, v polovině května činil celkový objem půjček přes tuto platformu téměř 129 milionů korun. Půjčku získalo 985 lidí, přičemž šestatřicet procent žadatelů dosáhlo na úrokovou sazbu nižší než 5,99 procenta, jak uvádí společnost ve svých statistikách. „Průměrná úroková sazba vychází aktuálně na 9,32 procenta,“ doplňuje šéfa Zonky Lucie Tvarůžková. „Dění kolem LendingClubu nás každopádně přinutilo, abychom urychlili zveřejnění stránky obsahující velmi podrobné statistiky o fungování Zonky,“ říká Tvarůžková.
Tři zmíněné platformy za dobu své existence zprostředkovaly půjčky za necelou půlmiliardu korun. Pro srovnání, spotřebitelské úvěry tuzemských domácností dosahují podle ČNB 212 miliard korun.
LendingClub nyní musí kromě zlepšení interních kontrolních mechanismů nabízet vyšší úročení investorům.
O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz
