Dvoje lázně neustály loňskou kritickou sezonu. Obnovení provozu ve Velichovkách a lázních Lipová je v nedohlednu
Dvě auta na parkovišti pro několik desítek, řetěz s cedulí zákaz vjezdu na uvítanou. Za závorou uvnitř areálu lázní Velichovky to trochu vypadá, jako by tam vybuchla neutronová bomba. Trávník v přilehlém parku je čerstvě posekaný, budovy o nic zchátralejší než před rokem, ale nikde ani noha. Kdysi slavné lázně jsou rok po krachu stále ve vegetativním stavu. Nezemřely, dýchají, ale moc známek života nejeví.
Podstatně hůř se dýchá i obci Velichovky. „Pro nás je to velká ztráta, na poplatcích měla obec milion korun ročně, to je desetina našeho rozpočtu,“ říká starosta Velichovek Josef Karel. Jenže ztráty se nepočítají jen v obecní pokladně. „Obec je ospalá, byli jsme zvyklí, že tu byli pacienti,“ shrnuje starosta. Příjmy od lázeňských hostů chybějí obchodům i hospodám. Mezi 750 obyvateli Velichovek by se těžko hledal někdo, kdo si zavření lázní nevšiml. Naděje se ve Velichovkách jmenuje František Řípa. Zatímco na jedné straně obce se rozkládají lázně, na druhé má Řípa, jinak podnikatel s karosářskými díly a jinými svařovanými a lisovanými výrobky, hotelový komplex K-Triumf. Když loni v létě lázně zkrachovaly, Řípa je koupil a chce je se svým areálem propojit. Plány, které letos zjara představil, byly velkolepé. Do srpna měly být lázně zrekonstruované, na konci roku se měly otevírat. Na prvním místě všeho snažení je obnova lázeňského provozu, počítá se i s vybudováním luxusního bydlení pro seniory. Jenže nyní, na konci hlavní sezony, je jasné, že se přinejmenším posunou termíny.
„Jde to asi ztěžka na svět,“ komentuje to starosta Karel.
Není to tak jednoduché Lázně má teď na starost Alena Řípová, která založila v červnu společnost Lázně 1897.
Název firmy odkazuje na rok založení lázní Velichovky. Společnost shání do nových lázní odborníky, včetně primáře nebo primářky.
Registraci zdravotnického zařízení ale nemají. „Pravdou je, že to není tak jednoduché, jak jsme si mysleli,“ uvádí Řípová. Na podrobnosti je skoupá, svěří se jen, že formality spojené s obnovením provozu jdou velmi pomalu a také rekonstrukce ještě budou pokračovat. „Lázně jsou celkově v nedobrém stavu. Rekonstruujeme Společenský dům, teď se chystáme rekonstruovat Zimní lázně a propojit je s dalšími domy,“ popisuje Řípová.
Samotná koupě lázní stála Řípův strojírenský holding 60 milionů korun, počítal přitom s dalšími náklady do 12 milionů korun. Výhoda je, že se do obnovy pouští bezprostředně poté, co se lázně zavřely. I tak bude ale problém vyhovět všem normám. Není stejně snadné získat znovu registraci zdravotnického zařízení, jako bylo udržet si ji.
I proto, že se termíny obnovy lázní posouvají, začínají být místní skeptičtější, než když Řípa lázně koupil. Vidí sice, že se na budovách pracuje a areál je udržovaný. Je ale jasné, že plány nešlapou ideálně. První vlaštovkou měl být rozjezd kuchyňského provozu. V lázních se mělo vařit pro zaměstnance celého holdingu. Jenže po pár dnech provozu kuchyň zase, z ne zcela jasných důvodů, zavřela. Starosta Velichovek drží novým majitelům lázní palce, nedovede se ale ubránit skepsi.
„Na VIP bydlení pro seniory by se musely lázeňské vily úplně přebudovat, znamenalo by to velké investice. Navíc nejsme Praha, kde si něco takového může dovolit víc penzistů,“ přemítá. Vymyslet plán B pro velkolepé lázeňské domy ve Velichovkách bude tvrdý oříšek.
Místní doufají, že to nebude zapotřebí a nový majitel získá potřebný personál, technické vybavení a registraci zdravotnického zařízení. A pak, což není samozřejmost, také znovu smlouvu se zdravotními pojišťovnami, aby lázně nebyly závislé na samoplátcích a zahraničních pacientech. Od pojišťoven se přitom zájem o znovuotevření lázní očekávat nedá. „Stávající síť lázeňské péče je z hlediska potřeb klientů VZP dostatečná,“ uvedl mluvčí největší zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. „Celkem má nyní VZP nasmlouváno 12 381 lůžek u 39 poskytovatelů lázeňské péče, kteří nabízejí komplexní spektrum hrazených lázeňských služeb,“ vypočítává. Slatinných lázní funguje v Česku několik. „Hlavně aby to nekoupil nějaký spekulant, ale aby to žilo,“ říká starosta Karel.
To je málo Když se v lázeňském místě zavřou lázně, není nic jako dřív. Vědí to i v Lipové-lázních v Jeseníkách. Místní obyvatelé ale mají proti Velichovkám nevýhodu, že lázně u nich nezkrachovaly, jen přestaly léčit. Na první pohled se zdá, že by to mělo být spíše plus. V tomto konkrétním případě ale není. Lázně Lipová poslední pacienty léčily loni na podzim a ukončily činnost s koncem loňského roku. K zavření lázní se majitelé rozhodli, když ztráta dosáhla deseti milionů korun. Od té doby se nemohou dohodnout, co dál. Majitelů je totiž pět a k prodeji firmy, která lázně provozovala, by byl zapotřebí souhlas všech. Dluhy rychle rostou, už přesáhly 15 milionů korun.
A tak starosta Lipové-lázní Lubomír Žmolík chodí pravidelně kolem neudržovaného areálu, ke kterému majitelé ztratili vztah. Na jaře zarostl vysokou trávou, a nebýt dobrovolné aktivity několika lidí, kteří tu bydlí v nájemních bytech, mohli tu místní dodnes sledovat počátek procesu přírodní sukcese. Bývalým zaměstnancům, kteří pečovali o park, stříhali keře a zalévali záhony, je z toho pohledu smutno.
„Je to nepříjemné. Lázně pro naši obec byly zdrojem lázeňských poplatků, v rozpočtu teď chybí řádově 300 tisíc korun ročně. Nejvíc mi ale vadí, že střed města je bez života, restaurace nemají hosty, je to tu takové smutné,“ stýská si Žmolík.
Osm léčebných domů a další tucet lázeňských budov se pomalu stává z chlouby horské obce její hrozbou. Přitom se o koupi areálu zájemci sami hlásili.
Bývalý ředitel lázní Radim Hatlapatka v regionálním tisku mluvil o krajní možnosti, že by firma skončila v konkurzu. Nejdříve uváděl, že by v této základní věci mělo být jasno v červnu, pak do závěru léta.
„Pokud se prodej nezdaří, budeme muset poslat lázně do konkurzu a mohou být rozprodány po částech. Když je šance na obnovu lázní, jejichž konec způsobily mimo jiné i mé chyby a chyby dalších společníků, měli bychom se snažit ji využít. Lázním to dlužíme,“ řekl Hatlapatka serveru iDnes. Na rozhovor s týdeníkem Euro si čas neudělal.
Zájemce o koupi lázní nabídl cenu blížící se výši dluhů, které dosavadní majitelé nadělali. Jenže pro jednu ze spolumajitelek je taková cena příliš nízká.
Provoz lipovských lázní stojí, budovy, beztak ve špatném stavu, chátrají. Areál o 250 lázeňských lůžkách obsluhovalo přes 40 zaměstnanců, to se v jesenickém regionu počítá. A tak Lipovští dál sní o obnovení lázeňského provozu.
O lázních se v obci se 2500 obyvateli bude zřejmě mluvit také před komunálními volbami, objevily se i nápady, že by si radnice vzala lázně pod svá křídla. Současný starosta to považuje za naprosto nemožné. „Obnova lázní je možná, ale musel by se objevit silný partner nebo nový majitel, který má dost financí na rozjezd lázní,“ počítá starosta Žmolík a prvotní investice do vybavení a personálu odhaduje na 50 milionů korun.
Zuby nehty se udržet Výjimkou z neutěšeného obrázku čekání na obnovu je Karviná. I pro tamní Lázně Darkov byl loňský rok zásadní, kvůli nízkému počtu Čeští pacienti se vrátili do lázní. Vyplývá to z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro týdeník Euro. Za první čtyři měsíce letošního roku je počet lidí, kteří jezdí s příspěvkem pojišťovny do lázní, srovnatelný s rokem 2012. Zdá se tedy, že lázně už překonaly loňský propad českých pacientů. V roce 2013 se kvůli indikačnímu seznamu platnému od října 2012 skokově propadl počet pacientů v lázních. Jen pojištěnců VZP přijelo do lázní za první čtyři měsíce roku 2013 o čtvrtinu méně než předchozí rok. Ve stejném období roku 2014 už se ale počet léčených pacientů dostal na 98 procent roku 2012.
Samotné lázně hlásily pozitivní trend už na jaře. Vysvětlují to tím, že šok z vydání nového indikačního seznamu odezněl, lékaři se s ním naučili pracovat. Od letoška poptávce po lázních s příspěvkem pojišťovny pomohlo také zrušení regulačního poplatku za pobyt. Letošní nárůst počtu pacientů možná také souvisí s pravidlem, podle kterého může velká část chronicky nemocných lázně využít jednou za dva roky, a ne každý rok jako dříve.
Nadále ovšem čeští pacienti na pobytech s příspěvkem pojišťovny tráví méně dní než dříve. Vláda slíbila opětovné prodloužení hrazených pobytů na čtyři týdny. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého se pravidla pro úhradu lázeňských pobytů mají stanovovat zákonem, a nikoli vyhláškou, přijde tato změna až po hlavní letošní sezoně. Nová pravidla by mohla být platná od ledna příštího roku. l pacientů svou historickou část vůbec neotevřely. Ta sice zůstává zavřená, v budovách ale vzniká sociální zařízení pro lidi s Alzheimerovou chorobou.
Zatímco do lázní, které loňskou sezonu nevydržely, se bude navracet život hodně stěží, ty, které se udržely, hlásí výrazné zlepšení. Včetně Janských Lázní, které měly velké problémy. Zájmu o lázně pomohlo zrušení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici, jsou teď o stokorunu denně dostupnější. A příští sezona by mohla být, co se týká domácích pacientů, ještě lepší. Vláda hodlá změnit i pravidla pro nárok na příspěvek zdravotní pojišťovny na lázeňský pobyt a prodloužit základní hrazený pobyt opět na čtyři týdny.
Konec zlých časů
Obsazenost českých lázní (změna v %)
2014/2012 2014/2013 2013/2012
Počet ošetřených pacientů 97,9 128,9 75,9
Počet dnů ubytování 87,9 134,3 65,5
Celkem Kč 93,9 144,8 64,9
Zdroj: VZP, údaje za leden až duben
O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz
