Dluh státu se příští rok přehoupne přes hranici bilionu korun
Hospodaření České republiky bude v příštím roce pravděpodobně slavit malé jubileum. O nic veselého však nepůjde – desátým rokem bude mít země deficitní rozpočet, což znamená, že vláda utratí více peněz, než bude schopna do státní pokladny získat. Na zbytek si bude muset půjčit, a to v době, kdy je na finančním trhu problém udat státní dluhopisy dokonce i s vysokým úrokem.
Těsně a nadvakrát
První krok ke schválení rozpočtu s deficitem 38 miliard korun učinili minulý týden poslanci, když předlohu propustili prvním čtením. Schvalování provázely komplikace způsobené tím, že vládní koalice nedisponuje ve sněmovně potřebnou většinou 101 hlasu a musí se spoléhat na bývalé sociální demokraty Miloše Melčáka, Michala Pohanku a Petra Wolfa. Naopak kabinetu nepomohli tři vzpurní poslanci ODS Vlastimil Tlustý, Juraj Raninec a Jan Schwippel, kteří se zdrželi hlasování. Pro rozpočet nakonec ve středu zvedlo ruku 100 ze 199 přítomných zákonodárců. Na hlasování chyběl bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý.
Ještě v úterý se zdálo, že vláda bude mít s prosazením zákona problémy. Sněmovna totiž po téměř šestihodinovém jednání nedokázala schválit ani celkové příjmy a výdaje rozpočtu, ani jej vrátit vládě k přepracování. „Rozpočet postupuje do druhého čtení, nicméně bez schválených ukazatelů, což při míře neodpovědnosti některých poslanců výrazně zvyšuje míru rizika na neúsporný rozpočet,“ komentoval úterní výsledek ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). A dodal: „To se může zvrhnout v zápas proti vlastní zemi.“ Středeční reparát již vyšel. Podporu rozpočtu si nechal přes noc projít hlavou bývalý sociální demokrat Petr Wolf, jenž se v úterý hlasování zdržel. Opozice považuje středeční hlasování za porušení zákona o jednacím řádu sněmovny, ale v projednávání státního rozpočtu chce pokračovat. „Naším cílem není znejisťovat schvalování rozpočtu v situaci, kdy Česko čeká docela složité ekonomické období,“ prohlásil stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka.
Čísla nesedí
Ekonomičtí analytici ocenili, že se podařilo schválit základní parametry rozpočtu. „Střední Evropa byla vtažena do finanční krize. Zatímco v USA a eurozóně se situace stabilizovala, pod tlak se dostalo Maďarsko, Ukrajina a stres se přenáší na ostatní trhy. V omezené podobě fungují i trh s dluhopisy a mezibankovní trh v České republice,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Problémem je, že rozpočet je postaven na nereálném hospodářském vzestupu v příštím roce. Ministerstvo financí sestavilo rozpočet s očekávaným růstem hrubého domácího produktu ve výši 4,8 procenta. Dnešní prognózy některých ekonomů však hovoří o růstu pod třemi procenty. To by mohlo deficit prohloubit až o 30 miliard korun, což by v součtu znamenalo stejně velký schodek, jaký byl schválen na letošek. Opozice proto žádala, aby vláda rozpočet do tří týdnů přepracovala podle aktuálních odhadů růstu české ekonomiky. To se jí nepodařilo.
Ministr Kalousek s naplněním žádného katastrofického scénáře nepočítá. „Naše analýzy zatím předpokládají maximální propad ve výši deset až dvanáct miliard korun,“ uvedl. V případě potřeby je připraven snížit příjmy i výdaje státního rozpočtu až o patnáct miliard korun tak, aby deficit rozpočtu zůstal zachován.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) na jednání svého poslaneckého klubu připustil, že v rozpočtu nyní chybí dokonce více než dvacet miliard korun. Informaci vynesl ven Tlustý, který je přes neshody s většinou své strany stále členem klubu ODS. Topolánka chování Tlustého rozhořčilo. Podle premiéra sice existuje na výdajové straně nejistá takto vysoká suma, tyto výdaje však souvisejí s dosud neschválenými návrhy zákonů, jež leží v Senátu či v Poslanecké sněmovně.
Ačkoli se v důsledku nezodpovědného hospodaření vlády v posledních deseti letech zvýší příští rok státní dluh nad hranici bilionu korun, začíná se situace zlepšovat. Plánované výdaje rozpočtu rostou pomalejším tempem než očekávané příjmy a předpokládaný schodek 38 miliard korun bude nejnižší od roku 2000. Deficitní rozpočty by se brzy mohly stát minulostí.
FAKTA
- Výdaje rozpočtu nemají převýšit 1,152 bilionu korun a příjmy mají dosáhnout 1,114 bilionu.
- Na takzvané porcování medvěda, tedy na dílčí investiční akce ve svých volebních obvodech, dostanou poslanci 1,8 miliardy korun.
- O konečné podobě a osudu rozpočtu mají poslanci rozhodovat v prosinci.
- Plánovaný schodek 38 miliard korun chce vláda hradit hlavně vydáním dluhopisů za 23,6 miliardy korun a dlouhodobými úvěry do 15,8 miliardy korun.