ZAHÁJENÍ PENZIJNÍ REFORMY - Minulý týden ve středu poslanci definitivně schválili zahájení první fáze reformy penzijního systému v Česku. Dnem, kdy se spustí první změny v odchodech do důchodu i změny v systému dobrovolného spoření na důchod, má být 1. leden roku 2010.
Postupné prodlužování věku odchodu do důchodu a doby povinného placení sociálního pojištění, to jsou dvě hlavní změny, které minulý týden schválili poslanci v rámci vládou navrhované první fáze penzijní reformy. Šlo již o třetí, tedy poslední čtení ve sněmovně. Další vývoj bude záviset na horní komoře parlamentu. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v pondělí před jednáním sněmovny prohlásil, že pokud by poslanci kvůli koaličním hlasům první fázi reformy neschválili, „význam celého koaličního projektu by dramaticky klesal přímo k nule“.
Podle návrhu zákona o parametrických změnách v základním důchodovém pojištění, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci první etapy důchodové reformy, se má postupně do roku 2030 prodlužovat věk odchodu do důchodu až na 65 let. Důchodový věk se postupně zvyšuje už nyní, a to na 63 let. Zvedá se každoročně u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Stejným tempem by měl podle novely růst až do roku 2030. Matky dvou a více dětí by dál měly mít možnost chodit do penze dřív, a to v 62 až 64 letech podle počtu potomků.
Součástí navrhovaných změn je i postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z nynějších 25 na 35 let, včetně náhradních dob pojištění. Doba vysokoškolského studia se nově nemá započítávat jako náhradní doba, tedy jako doba, kdy už člověk jakoby pracoval. Podle Nečase má postupně dojít k dalšímu omezování náhradních dob s výjimkou období, kdy jeden z rodičů pečoval o dítě ve věku do čtyř let.
Vládní návrh podal vstřícnou ruku pracujícím důchodcům, neboť ruší jako podmínku pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti také uzavření smlouvy na dobu určitou.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZMĚNY V RÁMCI I. FÁZE PENZIJNÍ REFORMY
• plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo vychovaly jedno dítě a na 62 až 64 let u ostatních žen
• postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 na 35 let, včetně náhradních dob pojištění, nebo na 30 let bez náhradních dob pojištění
• zrušení doby studia získané v období po 31. prosinci 2009 jako náhradní doby
• pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody
• postupné omezení zápočtu náhradních dob pojištění i pro nárok na starobní důchod na 80 procent s výjimkou těchto dob z titulu osobní péče o dítě ve věku do 4 let, o osobu, která je závislá na péči jiné osoby a výkonu bývalé základní vojenské služby
• sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro „trvalý“ nárok žen na vdovský důchod a mužů na vdovecký důchod na věk o 4 roky nižší, než bude činit důchodový věk mužů narozených ve stejném datu
• zavedení třístupňové invalidity s „trvalou“ ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity ze II. stupně invalidity na I. stupeň
• změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let
• zrušení podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která spočívá ve sjednání pracovněprávního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Diskuze byla k něčemu
„Návrh na změny v rámci první fáze penzijní reformy jsme měli hotový již loni na jaře, nepodařilo se u něj dosáhnout širší politické shody, přesto jsme přesvědčeni o tom, že diskuze měla smysl,“ říká ministr Nečas. Mezi nejvýznamnější pozměňovací návrhy, které ministerstvo práce a sociálních věcí akceptovalo, patří zavedení zvláštního výpočtu důchodu pro osoby, které alespoň 15 let pečovaly o bezmocnou nebo závislou osobu. Těmto lidem stát zohlední péči ve výši důchodových nároků. „Touto změnou se staneme nejvelkorysejší v celé Evropské unii. A pro srovnání – péči o bezmocnou osobu započítává do náhradní doby jen pět zemí Unie,“ upozorňuje Nečas. Do vládního návrhu byly rovněž zapracovány povinnosti pro okresní správy sociálního zabezpečení, aby předaly nebo do sedmi dnů zaslaly občanovi stejnopis posudku o invaliditě.
Důvodem pro prodlužování věku odchodu do důchodu a doby povinného pojištění je postupné stárnutí české populace. Výdaje na základní důchodové pojištění činí v současné době 8,1 procenta hrubého domácího produktu. Do roku 2050 by se podle současné právní úpravy výdaje na něj podle propočtů Nečasova ministerstva zvýšily na 11,7 procenta hrubého domácího produktu. Díky navrženým změnám by se ovšem tyto výdaje měly snížit na 10,5 procenta.
Nová pravidla pro spoření na penzi
Se zpožděním, nicméně běží práce i kolem druhé fáze penzijní reformy, která původně měla být projednávána souběžně s první. Její podstatou je především schválení pravidel pro existenci nových penzijních společností, které by začaly působit na trhu paralelně s dnešními penzijními fondy. „Avšak i nový zákon o penzijních fondech by měl začít platit v lednu roku 2010,“ říká Nečas.
Společný materiál rezortů práce a sociálních věcí a financí o navrhované podobě druhé fáze penzijní reformy vláda již projednala. Legislativní návrh nového zákona by měl být podle Nečase hotov do konce roku. „Snahu o urychlení celého procesu vítáme,“ tvrdí prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.
„Navrhujeme zvýšit motivaci zaměstnavatelů přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění, a to z dnešních 24 tisíc ročně na 32 až 36 tisíc ročně,“ říká Nečas. Od letošního roku jsou sloučeny limity pro daňové osvobození příspěvků na penzijní připojištění i životní pojištění, pokud příspěvky hradí zaměstnavatel. Je stanoven jediný limit ve výši 24 tisíc korun ročně. Do této výše zaměstnanec nemusí z příspěvků odvádět daně ani odvody a firma si zároveň může takovou částku uznat jako náklad.
Státní příspěvek k vyšší úložce**
Materiál obsahuje i návrh změnit konstrukci příspěvku státu k penzijnímu připojištění. Dnes stát přispívá od 50 do 150 korun měsíčně, a to k úložce 50 až 500 korun měsíčně. Výše příspěvku státu by se podle návrhu neměnila, ale stát by jej vyplácel až k úložce od 500 do 1000 korun měsíčně.
Ministerstva rovněž navrhují zvýhodnit volbu doživotní penze před jednorázovým výběrem úspor na důchod u penzijních fondů, a to osvobozením výnosů z peněz naspořených za dobu trvání penzijního připojištění od daní. Doživotní penze by přitom zřejmě vyplácely pouze životní pojišťovny, nikoliv penzijní fondy. Člověk by tedy s nas
pořenou sumou „přešel“ do životní pojišťovny a u ní si koupil klasickou doživotní penzi. „Záměr převést vyplácení doživotních penzí na pojišťovny má hlubokou logiku. Jde o to, aby se penzijní fondy přeměnily na instituce s pevně daným rizikovým profilem, které se přesunou spíše do sektoru kolektivního investování, než aby působily jako zvláštní kombinace investování a pojištění,“ podotýká Rusnok.
Součástí materiálu je podle Nečase i doporučení vytvořit dva paralelní systémy penzijního spoření. Vedle stávajících penzijních fondů, které by fungovaly dál, ovšem už jako uzavřené fondy, do nichž by nebylo možné nově vstupovat, by začaly existovat takzvané důchodové společnosti. Ty by měly ze zákona určeny tři až čtyři povinné produkty s různou investiční strategií a garancí návratnosti spořených peněz, které by každý mohl jednoduše porovnat. Kromě toto by mohly nabízet i další typy spoření na penzi. Lidé by se spořením mohli nově začít pouze u těchto společností, případně k nim přejít se svým „starým“ penzijním připojištěním, ale také zůstat ve starém.
