Ošetřovné
Nyní se ošetřovné vyplácí nejvýše devět dní, přičemž děti nesmějí být starší deseti let. U samoživitelek a samoživitelů jsou podmínky mírnější. Stát ale podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.
Ošetřovné se bude po sněmovních úpravách vztahovat i na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.
Návrh zákona by měl patrně ve středu projednat Senát. Následně ho ještě bude muset podepsat prezident Miloš Zeman.
Elektronická evidence tržeb
V souvislosti s úpravami týkajícími se EET nebude muset žádný podnikatel evidovat své tržby a úřady tuto povinnost nebudou kontrolovat. Sněmovna předlohu přijala v podobě, v jaké ji předložila vláda. Poslanci neschválili ani jeden pozměňovací návrh. Pro zákon hlasovalo 96 z 98 přítomných poslanců.
Vláda uvádí, že s ohledem na opatření související s bojem proti koronaviru nelze zcela zajistit, že všichni podnikatelé spadající pod EET budou mít dostatečnou podporu, ať již technickou, nebo administrativní. Důvodem je snaha o minimalizaci fyzických návštěv finančních úřadů, což je nezbytné pro plnění jejich evidenčních povinností.
Zálohy na sociální a zdravotní pojištění hrazené podnikateli
Co se týče minimálních měsíčních záloh na sociální a zdravotní pojištění, ty nebudou muset drobní podnikatelé hradit od března do srpna vůbec, byť by byly vyšší. Odvody doplatí až při ročním zúčtování. Předlohu však ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.
Základní minimální měsíční záloha činí 2 544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost. Pro vedlejší činnost činí minimální záloha 1 018 korun za měsíc. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů způsobený vládními opatřeními proti současné koronavirové epidemii.
Pokud drobní podnikatelé zálohu na důchodové pojištění za některý z měsíců od března do srpna zaplatí, použije se na splatné závazky a na zálohy za další měsíce. Půlroční neplacení pojistného se záporně neodrazí v důchodech živnostníků. Období šesti měsíců se zahrne k takzvaným vyloučeným dobám, k nimž obvykle patří třeba doba nemoci.
Státní rozpočet
Schválený schodek letošního rozpočtu se zvýší z původních 40 miliard na 200 miliard korun. Příjmy rozpočtu tak proti původnímu plánu klesnou o 89,8 miliardy korun, naopak výdaje mají vzrůst o 70,2 miliardy korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Schodek chce vláda pokrýt hlavně vydáním státních dluhopisů. Vláda uvádí, že při sestavování rozpočtu na letošní rok se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz, které nepředpokládaly rozšíření nemoci COVID-19. Tato nemoc s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Zároveň bude muset stát vydat z rozpočtu víc peněz na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky.
Celkové příjmy rozpočtu by měly letos činit nově 1,488 bilionu korun a výdaje 1,688 bilionu korun.
