Snižte si zálohy na zdravotní pojištění

29. 3. 2005

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ Osoby samostatně výdělečně činné mohou dočasně platit nižší zálohy na zdravotní pojištění. Tuto možnost však mohou využít jen zákonem stanovené skupiny podnikatelů. Žádost lze podat nejdříve 1. dubna.

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ

Osoby samostatně výdělečně činné mohou dočasně platit nižší zálohy na zdravotní pojištění. Tuto možnost však mohou využít jen zákonem stanovené skupiny podnikatelů.

Žádost lze podat nejdříve 1. dubna.

Osoba samostatně výdělečně činná platí v průběhu kalendářního roku zálohy na pojistné na základě výsledků podnikatelské činnosti z předchozího roku. Osoby, které v daném kalendářním roce s podnikáním teprve začínají, musí platit alespoň minimální zálohy na pojistné, což činí v letošním roce 1143 korun měsíčně.

Na některé podnikatele se však povinnost platit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění nevztahuje, nebo se na ně vztahuje v omezené míře.

OSVOBOZENÍ OD ZÁLOH

Od placení záloh je osoba samostatně výdělečně činná osvobozena tehdy, jestliže začíná podnikat a je současně zařazena u příslušné zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (například poživatelé důchodu, studenti, ženy na mateřské a rodičovské dovolené a podobně). Stejně je tomu také v případě, kdy je podnikatelská činnost dané osoby pouze vedlejším zdrojem příjmů.

Tyto osoby jsou však povinny následně doplatit pojistné podle jimi podaného Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti, který musí odevzdat zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za předchozí kalendářní rok.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu samostatně výdělečně činnou:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,

d) která je současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,

e) za kterou je plátcem pojistného stát.

Podmínkou je, že uvedené skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

ŽÁDOST O SNÍŽENÍ ZÁLOHY

Výše uvedené úlevy vyplývají přímo ze zákona a nárok na jejich uplatnění sděluje osoba samostatně výdělečně činná zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě. Nicméně, jistých úlev lze dosáhnout i tehdy, pokud tyto zákonem stanovené podmínky nesplňujete. Osoba samostatně výdělečně činná totiž může požádat o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem (po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc roku, ve kterém se žádost podává) je alespoň o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářním, měsíc v předcházejícím roce.

Příklad. Činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele (po odpočtu výdajů) v loňském roce 30 tisíc korun, lze o snížení zálohy požádat tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem (po odpočtu) výdajů činí v roce 2005 nejvýše 20 tisíc korun.

Takto sníženou zálohu platí osoba samostatně výdělečně činná v běžných, tedy zákonem stanovených termínech - od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

Žádost o snížení zálohy lze v kalendářním roce podat nejdříve 1. dubna. Pokud podnikatel předloží žádost například v květnu 2005, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden-duben 2005.

Zájemce o snížení předloží zdravotní pojišťovně písemnou žádost. Uvede v ní údaje rozhodné pro výpočet snížené zálohy a tuto žádost doloží peněžním deníkem. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne. Může si také vyžádat některé doplňující informace.

PŘÍKLAD VÝPOČTU

Uvedený postup si ukážeme na následujícím případu:

Za dvanáct měsíců samostatné výdělečné činnosti dosáhl podnikatel v roce 2004 zisku (tedy příjmů po odpočtu výdajů) ve výši 510 288 korun. To znamená, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činil 42 524 korun. Od měsíce podání Přehledu za předchozí rok (tedy například od března 2005, podal-li Přehled v tomto měsíci) je povinen platit novou výši zálohy, stanovenou právě na základě zisku v roce 2004 - konkrétně tedy 2584 korun (42 524 x 0,45 x 0,135).

Pokud se podnikatel rozhodne požádat o snížení zálohy v měsíci květnu 2005, posuzují se příjmy a výdaje v období leden až duben 2005. Dejme tomu, že jeho celkové příjmy za toto období činily 71 820 korun a výdaje 21 200 korun. Průměrný měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji pak představuje částku 12 655 korun. Výše uvedená zákonná podmínka pro podání žádosti o snížení zálohy na pojistné je tedy splněna (průměrný měsíční „zisk“ v letošním roce je alespoň o jednu třetinu nižší než v loňském roce).

Výpočet snížené zálohy se provede následovně: 12 655 x 0,45 x 0,135 = 769 korun, kde: 0,135 = sazba pojistného, 0,45 = 45 % příjmů po odpočtu výdajů v roce 2005.

Pokud se na podnikatele vztahuje povinnost placení záloh v alespoň v minimální zákonné výši (u osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů), činí tato záloha od května 2005 částku 1143 Kč.

MAXIMÁLNĚ NA TŘI MĚSÍCE

Snížení záloh se však dle zákona vztahuje nejdéle na dobu tří měsíců. Po uplynutí této doby je osoba samostatně výdělečně činná povinna platit zálohy v původní výši podle podaného Přehledu. V případě, že i nadále trvají důvody pro snížení zálohy, může podnikatel zdravotní pojišťovnu opětovně požádat o její snížení na další tři měsíce. Pokud by však bylo o snížení zálohy požádáno neoprávněně (tuto skutečnost lze zjistit při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny), uplatní pojišťovna nárok na dlužné zálohy včetně penále.