Premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) mrzí, že se kvůli odporu opozice nepodařilo ve Sněmovně prosadit nový zákon o znalcích a novelu insolvenčního zákona, která upravuje oddlužení. Řekl to po dnešní bilanční schůzce s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), jehož úřad obě normy předkládal. Za uplynulé funkční období Sobotka ministerstvo pochválil za dozor nad exekutory, zkrácení délky civilních soudních řízení a posílení zaměstnanosti vězňů.
Zákon o znalcích a novelu ke zjednodušení oddlužení lidí v dluhové pasti schválila vláda, dolní komora už je ale neprojednala. „Ty normy jsou připraveny a myslím si, že když se bavíme o tom, co lze vzkázat příští vládě v oblasti ministerstva spravedlnosti, tak bych doporučil, aby nová vláda tyto dvě novely předložila hned na začátku funkčního období, aby bylo možné časově překonat ten odpor, který eventuálně bude kladen,“ řekl premiér po setkání v pražském sídle Probační a mediační služby.
„Pevně věřím, že ať volby dopadnou jakkoliv, tak v dalším volebním období se tyto předlohy prosadí, protože je nezbytně potřebujeme,“ připojil se Pelikán.
Podle Sobotky nastal pozitivní posun ohledně exekucí a zpřesnění jejich pravidel. „V době, kdy naše vláda nastupovala na začátku roku 2014, přetrvávaly - podle mého názoru oprávněné - výhrady veřejnosti k tomu, jakým způsobem dochází k exekucím v České republice. Velmi často bylo poukazováno na excesy ze strany exekutorů při vymáhání dluhů,“ poznamenal.
Přečtěte si o ministrově nedávném „úletu“:
Umění mlčet
Premiér dále vyzdvihl, že délka civilních soudů se v letech 2014 až 2016 zkrátila zhruba o 20 procent. Jedním z důvodů je podle něj to, že ministerstvo posílilo administrativní personál na soudech.
Do třetice Sobotka označil za výrazný pokrok schválení koncepce vězeňství do roku 2025 a s tím související zvýšení zaměstnanosti vězňů o zhruba 35 procent. Nyní tak pracuje přibližně 9000 vězňů z celkového počtu 21.000.
Premiér zmínil i otázku elektronických náramků pro vězně, které čekají na vypořádání námitek u antimonopolního úřadu a které by měly hrát důležitou roli při ukládání alternativních trestů. Podle Pelikána by stále mohlo být v příštím roce uvedeno do praxe prvních 250 zařízení.
V programovém prohlášení Sobotkovy vlády se ministerstva spravedlnosti týká šest bodů. Pod vedením Pelikána, který do čela resortu nastoupil až po uplynutí části volebního období, úřad na dva z bodů rezignoval - konkrétně na přípravu nového trestního řádu a nového občanského soudního řádu. Ministr opakovaně řekl, že nechce přípravu obou procesních kodexů uspěchat. Dnes podotkl, že práci ministerstva v uplynulých čtyřech letech charakterizovalo i „období legislativní stability, kdy novela nestíhala novelu“. Podle něj je to pro rozvoj práva „možná potřebnější než všechno ostatní“.
Ministrův názor nesdílí opoziční poslanec za TOP 09 Martin Plíšek, podle nějž ministr předkládal nesystémové a nesouvisející změny zákonů. „Za jeho zásadní selhání považuji nepředložení nových procesních předpisů, které měly zmodernizovat a urychlit soudní řízení. Na druhou stranu je dobře, že některé věci nestihl prosadit, jako například socialistický experiment v podobě nového pojetí oddlužení,“ napsal v reakci, kterou zaslal ČTK.
Pelikánovo domovské hnutí ANO slibuje v programu k podzimním volbám do Sněmovny zrušení některých ministerstev včetně toho, že agenda ministra pro lidská práva by měla přejít pod ministerstvo spravedlnosti. „Já si to úplně nemyslím, že by mělo dojít k takovémuto sloučení agend,“ odpověděl dnes na dotaz ČTK premiér. Připomněl, že ministr pro lidská práva stojí v čele Legislativní rady vlády, přičemž podle Sobotky je dobře, když tuto funkci zastává ministr, který „není příliš často součástí legislativního procesu“.
Související články:
