Poslední majetek po IPB vypořádán v režii ČSOB
Za dramatických okolností a pod silným tlakem ministra financí Bohuslava Sobotky byly minulý týden podepsány smlouvy, kterými je převáděn majetek z kajmanských fondů po zkrachovalé Investiční a Poštovní bance (IPB) na státní Českou konsolidační agenturu (ČKA). Tím by měla být v zásadě ukončena transakce, při níž si ČSOB a stát dělily aktiva IPB. Stalo se ve čtvrtek večer přesto, že dozorčí rada den předtím odmítla posvětit vládní usnesení z předminulého týdne.
Někdy jindy.
Na zasedání dozorčí rady se sešlo pouze šest jejích členů. Lidovec Pavel Tollner byl nemocen a Michal Doktor z ODS měl dovolenou. Sobotka k prosazení svého plánu tak potřeboval hlasy všech přítomných. Ministr argumentoval především tím, že nepodepsání dohod může vést k arbitrážím mezi ČKA a ČSOB, a to by negativně ovlivnilo šance republiky v jejím sporu s Nomurou o 40 miliard korun. Členové rady však řešení již schválené vládou odmítli v poměru čtyři ku dvěma. Důvodem především bylo, že stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž k navrhovaným transakcím nebylo zcela jednoznačné a nedalo se z něho posoudit, zda navrhované smlouvy neznamenají rozšíření státní záruky poskytnuté státem ve prospěch ČSOB v dříve uzavřených dohodách. Podobně nejednoznačně vyznívaly posudky právních kanceláří Bělina Kříž a Altheimer & Gray. Dozorčí radě se také nelíbilo, že vláda souhlasila s vyplacením sporných úroků ve výši zhruba 800 milionů korun. Předseda dozorčí rady Vlastimil Tlustý potom navrhl usnesení, v němž by byl vysloven souhlas s podobou transakce, ale s podmínkou, že bude uskutečněna teprve poté, co Úřad na obranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydá jasné a jednoznačné stanovisko. Ani tento návrh nebyl přijat. Stanovy ČKA říkají, že v případě, kdy se rada nedohodne a nevydá usnesení, platí návrh představenstva, tedy v tomto případě to, co schválila vláda. Sobotka se však radovat nemohl, protože účinnost tohoto pravidla nastává až za patnáct dní po neúspěšném hlasování, tedy dlouho po 5. srpnu. To je datum, kdy by musela být zahájena arbitráž mezi ČKA a ČSOB, protože končí platnost opce, na jejímž základě jsou celé kajmany převáděny. Následovalo tedy další hlasování a Tlustého návrh byl schválen. A protože nikdo nepředpokládal, že by antimonopolní úřad vydal své stanovisko během nejbližších dní, uložila dozorčí rada představenstvu, aby uzavřelo s ČSOB novou smlouvu o prodloužení opce, a to na neurčitou dobu do okamžiku vydání rozhodnutí UÓHS plus dva týdny.
A je to.
Jenže Sobotka nezahálel, druhý den se v ČKA objevili právníci antimonopolního úřadu a do večera bylo nové stanovisko na světě. Večer kolem dvacáté hodiny na ministerstvu financí podepsali zástupci ministerstva, ČSOB a ČKA příslušné smlouvy. Zároveň byla stvrzena i dohoda se společností KPMG, která má za stát provést kontrolu hospodaření v kajmanských fondech. Týdeník EURO má informace, že za ČKA nepodepsal její šéf Pavel Řežábek, největší kritik ČSOB. Zvěčnili se jeho náměstci Zlata Gröningerová a Libor Svoboda.
Dozorčí rada již nebyla informována a její předseda Vlastimil Tlustý se o novém stanovisku ÚOHS a podpisu dozvěděla až ex post. Byl velmi překvapen a týdeníku EURO sdělil, že kvap naznačuje, že jsou ve hře ještě nějaké jiné zájmy. „Šlo nám o to, aby se nezvyšovaly již tak vysoké náklady státu nad úroveň dohodnutou v původních smlouvách. Jestliže to antimonopolní úřad dokázal posoudit tak rychle, je to jeho odpovědnost a kompetence,“ řekl.
Horší, nebo lepší?
Úřad pro hospodářskou soutěž je přitom v těžké pozici, protože soubor původních smluv je posuzován v obnoveném správním řízení. Jeho úředníci vlastně posuzovali, zda převzetí kajmanů není státní pomoc, která by překračovala rámec státní pomoci povolené dosud jen podmíněně. Za více než tři roky nedosáhla vláda definitivního výroku. ČSOB musí do konce roku předložit úřadu restrukturalizační plán, který bude hodnocen, zda odpovídá pravidlům pro poskytování státní pomoci v bankovním sektoru.
Na smlouvách uzavřených minulý týden bylo nejspornějším bodem rozhodnutí vyplatit ČSOB úroky z držení podílových listů kajmanských fondů, ačkoli na ně ČKA uplatnila opci. Od letošního jara se hovořilo o takzvané malé arbitráži, která by řešila pouze tento problém. Z ČKA dokonce odešel příslušný dopis do ČSOB a pro týdeník EURO svou podporu tomuto soudnímu sporu vyslovili i dva vysocí úředníci ministerstva financí. Sobotka však nakonec prosadil návrh ČSOB, která se výměnou za zaplacení úroků vzdala některých požadavků, které dodatečně vznesla vůči státu.
Argumentem opět bylo zhoršení pozice ve sporu s Nomurou. Některé zdroje však uvádějí, že opak pravdou, protože Nomura žaluje stát za to, že poskytl ČSOB pomoc a spolupráci při ovládnutí IPB, a soudní spor mezi ČSOB a státem by dokazoval, že o spolupráci nemůže být řeč.
Ve sporu s Nomurou se navíc objevují jiné těžkosti. Minulý týden oznámil náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, že ve prospěch státu odmítl svědčit bývalý guvernér ČNB Josef Tošovský. Dále Zelinka uvedl, že smírné vyřešení sporu komplikuje to, že je do něj zapojeno příliš mnoho subjektů. Jako příklad uvedl spor ČSOB s Nomurou o transakci známou jako České pivo. Ten však nevede banka, ale kajmanský fond Tritton. Tedy právě fond, který smlouvami z minulého týdne vláda ponechala definitivně pod kontrolou ČSOB a tak zhoršila sama svou vyjednávací pozici.
