Nová vláda na návrhu té minulé zatím nemění nic podstatného
ČSSD sice úporně kritizuje přípravu státního rozpočtu, ale Tlustého tým zatím nedělá nic, co by nějak měnilo podklad připravený Paroubkovou vládou. Důvodem je především skutečnost, že na změny není téměř žádný čas.
Úvodní materiál pro přípravu státního rozpočtu byl zpracovaný v dubnu letošního roku a nasčítal deficit pro příští rok ve výši 173,5 miliardy korun. Nešlo přitom o žádný souhrn původních požadavků jednotlivých resortů. Náměstek ministra financí Eduard Janota připouští, že k tomuto číslu se došlo po seškrtání zhruba šedesáti miliard dodatečných požadavků. Nešlo tedy o úvodní seznam toho, co by si kdo přál.
K tomuto deficitu navrhla vláda Jiřího Paroubka kroky, jimiž se dostala na to známé, ale zcela irelevantní číslo 88 miliard. Už tehdy Janota prohlásil, že i tak Česká republika nebude plnit konvergenční kritéria, když schodek veřejných financí dosáhne 3,8 procenta hrubého domácího produktu. Východiskem pro sestavení rozpočtu pak bylo dodržení zcela od oka stanoveného deficitu a svolení, že ministerstvo financí nemusí dodržet metodiku takzvaných výdajových rámců, kdy sněmovna každý rok schvaluje limity výdajů na další tři roky. Kabinet rovněž akceptoval porušení ustanovení rozpočtových pravidel.
Triky i škrty
Nelze popřít, že vedle triků jsou mezi návrhy minulé vlády i skutečné, byť diskutabilní nebo dočasné úspory. Trikem je například předčasné splacení záruky státního rozpočtu vůči ČNB ve výši 15 miliard korun. Jde o záruky dané státem na stabilizační program pro zkrachovalé malé banky z devadesátých let. Tahle položka ale vlastně znamená, že deficit příštího roku je snižován o patnáct miliard, ovšem navrub deficitu v roce letošním. Další snížení schodku představuje očekávané zvýšení výběru daní o 16,1 miliardy, což je vzhledem k vysokému tempu ekonomického růstu obhajitelný předpoklad. Dále jde o odložení platnosti dvou zákonů a nový zákon o vyšší spotřební dani z tabáku - dohromady je to úspora 27 miliard korun. Ministr Tlustý zde však upozorňuje, že je to v rozporu s rozpočtovými pravidly, i když sám takový postup určitě podpoří. Jenže podle zákona vláda nemůže dělat úsporná opatření v rozpočtu, pokud tato opatření jsou podmíněna schválením nějakých dalších zákonů ve sněmovně. Další úspory mají přinést zrušená vládní usnesení. A zde půjde v mnoha případech nepochybně o velkou pranici. Jde například o zrušení dofinancování výstavby dálnice D 47, zastavení takzvaného zrychlení této výstavby, zrušení nákupu vakcíny proti ptačí chřipce, snížení výdajů ministerstva obrany, nepřijetí půjčky Evropské investiční banky, která vyžaduje kofinancování 6,2 miliardy. Další bod je nedorovnání zemědělských subvencí na úroveň povolenou EU. Diskutabilní je rovněž snížení výdajů na vědu o 2,4 miliardy. Minulá vláda také slíbila obcím navíc tři miliardy a tento slib následně zrušila. A tak se kabinet ČSSD dostal na oněch 88 miliard korun.
Vyrabovaný FNM
Kardinálním problémem se však jeví financování fondu dopravy. Ten by měl dostat z účtu po zrušeném Fondu národního majetku (FNM) významnou část svého rozpočtu. Jenže stav financí z Fondu národního majetku takovým požadavkům ani trochu neodpovídá. Na účtu jsou 4,3 miliardy korun, ale plánované výdaje, což je kromě dotace do fondu dopravy také příspěvek fondu bydlení, dosahují 30,9 miliardy. Ve FNM chybí zhruba 26 miliard korun. A protože není připravena žádná privatizace, z níž by mohla vzejít částka, která by tohle pokryla, rozhodl ministr, že chybějících šestadvacet miliard korun se poctivě promítne do deficitu státního rozpočtu.
„Když jsme to sečetli a odhadli, co všechno může vláda Mirka Topolánka seškrtat, zrodil se z toho onen interval 101 až 127 miliard korun.“ říká šéf resortu financí Vlastimil Tlustý a dodává, že definitivně se bude na vládě rozpočet schvalovat 25. září, ale už nyní se rozproudila vášnivá diskuse, kde jsou navrhovány různé, údajně neodpovědné škrty a kde je třeba na něco bohulibého přidat, takže ještě bude nejspíše velmi ostrá debata.
Tlustý se však s příjmy z privatizace úplně nerozloučil. Dnes říká, že „byť není nic připraveno, něco se privatizovat podaří. Nevím, co by to mělo být, zatím slyším spíše, co by to být nemělo, a nějak mi nic nezbývá. Při jednání se sociálními demokraty budeme samozřejmě chtít vědět, zda chtějí velký deficit nebo velké privatizace.“
Pro rozpočet existují i rizika. Například ministr Petr Nečas nyní řeší potíže plynoucí z nového Zákoníku práce, který by mohl přijít veřejné finance na šest až sedm miliard korun. Odborníci teď vedou jednání, která by tuto částku nějak omezila. Potíže jsou dále s přesměrováním peněz z ústavů sociální péče přímo na občany, na individuální platby, a tím pádem není kryt rozpočet těchto ústavů, a ty mohou být existenčně ohroženy. Dalším málo diskutovaným problémem je rozhodnutí oddělit sociální lůžka v léčebnách dlouhodobě nemocných od financování ze zdravotního pojištění. Ani s tímto krokem posvěceným vládou ČSSD rozpočet nepočítá.
Drahé šetření
Zvláštní a důležitou otázkou je, zda rozpočet předpokládá dostatečné kofinancování pro čerpání financí z fondů EU. Pokud nebudou tyto zdroje zabezpečeny, může Česko přijít o desítky miliard korun a stát se čistým plátcem do evropské pokladny. Tlustý tvrdí, že kofinancování je rozpočtem zajištěno, ovšem v rozsahu navrženém jednotlivými rezorty tak, jak to schválila vláda Jiřího Paroubka: „Mimochodem další objev, který jsme udělali, je, že deficity v dobách ministra Sobotky takové, jaké byly, bylo kromě jiného důsledkem toho, že docházelo k nízkému čerpání evropských fondů, a tudíž i k nízkému čerpání prostředků na kofinancování ze státního rozpočtu. Oni deficity snižovali i tím, že nevyužívali evropské peníze.“
Jak se snížil deficit ze 173,5 mld. na 88 mld.
- Předčasná splátka záruky vůči ČNB -15 mld.
- Zvýšený výběr daní -16,1 mld.
- Zvýšení spotřební daně na cigarety -10 mld.
- Odložení platnosti zákona o nemocenském pojištění -12 mld.
- Odložení platnosti civilního služebního zákona -5 mld.
- Zrušení financování D 47 a jeho přesun do fondu dopravy -15 mld.
- Zrušení nákupu vakcíny proti ptačí chřipce -3,3 mld.
- Snížení výdajů na obranu -5 mld.
- Nepřijetí půjčky 25 mld. od EIB a snížení kofinancování -6,2 mld.
- Nedorovnání dotací zemědělcům na úroveň 70 procent EU -2,9 mld.
- Snížení výdajů na vědu a výzkum -2,4 mld.
- Nenavýšení rozpočtů obcí -3 mld.
- Poslanecké pomníčky -1,4 mld.
- Zvýšení dotace fondu dopravy + 6 mld.
- Dopad Zákoníku práce + 2,8 mld.
- Ostatní vlivy + 3 mld.
Pramen: MFČR
