Facebook vyvolal vlnu strachu. Internetová bublina číslo dvě se ale nekoná
Vstup akcií Facebooku na burzu se zapíše do historie. Bylo to jasné už dávno předtím, než k samotnému IPO došlo. Slavná sociální síť je efektivní firmou, nedocenitelnou značkou a v neposlední řadě také celospolečenským fenoménem přetvářejícím životy nás všech.
Kdo v roce 2000 obchodoval s akciemi, patrně si pamatuje případy jako pets.com. Zmíněná firma byla jedním z horkých investičních tipů tehdejší doby. Jak by také ne. Její obchodní model spočíval v on-line prodeji potřeb pro domácí mazlíčky. Za její akcie investoři na burze zaplatili neuvěřitelných 90 milionů dolarů, aby jen o tři čtvrtě roku později o všechny své peníze přišli. Jak se ukázalo, pets.com zkrátka neměla na čem vydělat. Její vstup na burzu byl jeden velký nafouknutý balon. Při ziscích 600 tisíc dolarů utratila více než 11 milionů jen na reklamu, která měla investory nalákat ke koupi akcií. A takových případů tehdy byly desítky. Říkalo se tomu internetová bublina a také se zapsala do historie.
Nelze se divit, že nyní si leckdo na tehdejší dobu vzpomene. Facebook je ale jiný. Na první pohled je vidět jasný obchodní plán, který se sice hodně opírá o reklamu – onu dost abstraktní část dnešní ekonomiky –, ale přesto je za ním zřetelná reálná hodnota. Ano, cena Facebooku byla v prvních dnech příchodu na burzu rozhodně přestřelená. Ukázal to pád akcií během jediného týdne ze 45 dolarů až na současných 30. Nedůvěru budí i podezření z manipulace s informacemi (více viz stranu 18). Kdo nastoupil do onoho pozlaceného vlaku hned v prvních dnech, pravděpodobně přišel o velkou část investic. Jenže tak už to na burze chodí. Hovořit po jednom ne zrovna vyvedeném IPO o další bublině je jen záchvat paniky.
Těžko říct, jak moc cena Facebooku byla a je přehnaná. Současná ekonomie neposkytuje na férové ohodnocení akcií žádný spolehlivý nástroj (ostatně samo obchodování by pak ztratilo smysl). Nejčastěji užívaným ukazatelem je poměr ceny akcií na burze a reálných zisků firem (takzvané P/E neboli price to earnings ratio). Čím vyšší tato hodnota je, tím víc by měla být akcie předražená. V případě Facebooku dosahuje hodnoty 102. Ve srovnání s Googlem (18,4) nebo Applem (13,5) to vypadá na do nebe volající luxus. Jenže v oné několikanásobné přirážce se odráží i to, co investoři očekávají od akcií v budoucnu. Dnes jsou ochotni koupit akcie za vyšší hodnotu, protože za pár let čekají od firmy velké výdělky. Podobný přístup mají trhy k akciím on-line prodejce knih Amazon.com (P/E 178) nebo sociální sítě LinkedIn (P/E dokonce 640). Paradox burzy spočívá v tom, že cena je tu férová vždycky. Utvářejí ji právě investoři.
Pravda, ti se občas chovají jako stádo neurotických cvoků. Rozhodně to ale není případ celého technologického sektoru. Technologická burza NASDAQ, na které jsou akcie všech těchto firem obchodovány, vykazuje dohromady P/E lehce přes 10. V roce 2000, tedy v době investic do firem, jako byla pets.com, to bylo 102. I kdyby se zítra přišlo na to, že celý Facebook má hodnotu jednoho dolaru, v žádném případě by to neznamenalo dramatický propad připomínající přelom milénia. Technologická bublina číslo dvě se nekoná.
Současný poprask jen připomíná, že žijeme v éře „velkého strachu z bublin“. Kromě té internetové se straší například bublinou na čínském trhu, investiční server thestreet.com dokonce pravidelně vydává žebříčky „Dvanácti bublin, kterých byste se měli bát“. Západní společnost je zkrátka mentálně stále ještě hluboko v ekonomické krizi, a tomu odpovídá i racionalita a frekvence jejích obav. A to je největší a nejhrozivější bublina, která ještě dlouho nesplaskne.
