Česká firma nabízí recept, jak obejít špatně nastavený zákon o likvidaci starých solárních panelů
Solárníci našli nový trik, jak srazit nesmyslně vysokou cenu za recyklaci solárních panelů na méně než desetinu.
Firma Rema PV Systém svým klientům nabízí, že je ekologická likvidace jednoho kilogramu panelů nebude stát vyhláškou určených 8,50 koruny, ale jen 60 haléřů. Má to jediný háček – celá operace balancuje na hraně (špatně napsaného) zákona a místy ho překračuje.
Její konstrukci už proto vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí.
Recyklaci solárních panelů v Česku provázejí od samého začátku spory. Česká reakce na celkem logický požadavek Evropské unie, aby použité panely nezůstaly ležet na polích, obsahuje minimálně tři podivnosti. Zaprvé místo výrobců vymáhá recyklační poplatek po provozovatelích. Zadruhé je nastavená částka podle většiny odborníků absurdně vysoká. Studie, kterou si samo ministerstvo životního prostředí nechalo zpracovat před určením výše poplatku, navrhovala poloviční částku (a to ještě s velkou rezervou). A zatřetí zákon de facto svěřuje několika (aktuálně jedenácti) soukromým firmám, tzv. kolektivním systémům, které získaly registraci, celkem dvě miliardy na 15 až 20 let, kdy se panely teprve budou recyklovat. Nemluvě vůbec o tom, že při současném tempu vývoje solárních technologií by měla být recyklace solárních panelů za pár let zisková. „Pokud se do budoucna podaří zefektivnit a zlevnit technologie, které umějí získat z panelů cenné kovy, a pokud budou stoupat ceny surovin, pak je velmi pravděpodobné, že bude recyklace zisková,“ říká šéf České fotovoltaické asociace Michael Schmid.
ČTYŘI KROKY KE SLEVĚ
Provozovatelé solárních elektráren se pokoušeli vyjednat snížení poplatku za recyklaci. Případně vymýšleli kličky, jak zákonu vyhovět, ale zaplatit méně. Teď, v době, kdy mají solárníci pomalu odvádět první část recyklačních poplatků, nabízí Rema PV Systém klientům promyšlený postup, jak u větších solárních parků ušetřit až miliony. Operace se skládá ze čtyř kroků. V první fázi musí provozovatel elektrárny odstoupit od smlouvy se stávajícím kolektivním systémem a uzavřít novou s Remou. Ta první smlouva je standardním smluvním ujednáním, ve kterém provozovatel fotovoltaické elektrárny přenáší podle zákona na kolektivní systém povinnost zajistit v budoucnu recyklaci solárních panelů z elektrárny a v souladu s vyhláškou posílá Remě 8,50 koruny na kilogram panelu. Místo toho, aby tyto peníze zůstaly na vázaném účtu a byly v budoucnu využity pro financování sběru a recyklace panelů, však následuje krok číslo dva – Rema majiteli elektrárny oznámí, že plnění převádí na třetí stranu, což solárník vezme na vědomí. Odpadová norma přitom převod povinnosti ekologické likvidace explicitně neumožňuje – zde jde o první rozpor se zákonem. Ve třetím kroku Rema uzavře smlouvu s výrobcem solární technologie. Podle zákona je ovšem výrobcem označován i majitel garážové firmy, která může solární panely ze zahraničí jen dovážet. A tady přichází nejdůležitější moment celé transakce. Rema využije skutečnosti, že zatímco za panely nainstalované do roku 2013 (naprostá většina z více než 27 tisíc fotovoltaických elektráren v České republice a všechny velké solární parky) nese odpovědnost provozovatel a platí 8,50 koruny za likvidaci kilogramu tabule, pro výrobce, který se o recyklaci panelů stará od roku 2013, není spodní hranice recyklačního poplatku stanovena a záleží na dohodě mezi výrobcem a kolektivním systémem. Rema v tomto kroku vlastně papírově ze „starého panelu“ (tedy instalovaného do 1. ledna 2013) udělá panel „nový“. To samozřejmě odporuje zákonu. V tomto kroku Rema nepošle výrobci celých 8,50 koruny, ale o třicetník méně (její provize za zprostředkování transakce). Následuje krok čtyři, kdy výrobce „svoje nové“ panely přihlásí zpátky u Remy, ovšem jen za 0,60 koruny za kilogram. Přihlásí tedy panely, které nevyrobil.
Z původních 8,50 koruny za kilogram tak zbude jen 7,60, celá částka nebo větší část z této sumy by se pak měla vrátit provozovateli solárního parku. Vše záleží na uzavřené dohodě.
Předseda představenstva Remy David Beneš informace týdeníku Euro popírá. „Rema PV Systém neuzavírá žádné smluvní vztahy, které by obcházely jakýkoli zákon a snižovaly tím náklady majitelů solárních elektráren,“ tvrdí Beneš. Firma podle něj zálohově účtuje svým klientům minimální vyhláškovou cenu 8,50 koruny za kilogram. „Není nám ani zřejmé, jak bychom mohli snižovat náklady, když se nákladová bilance bude provádět až po samotné likvidaci solárních panelů. Předpoklad je nejdříve za dvacet let,“ dodává Beneš. Když ho týdeník Euro konfrontoval s e-mailovými nabídkami a smlouvami, které jeho firma rozesílá zájemcům, přestal Beneš reagovat.
Popsaná operace je právně problematická. „Přenášením povinností z provozovatele elektrárny na výrobce a zpět se společnost Rema PV Systém dopouští porušení zákona o odpadech,“ míní právnička Jitka Linhartová z advokátní kanceláře Schoenherr, „protože a) přenáší jí zákonem svěřené veřejné povinnosti, což je nepřípustné, a b) krátí finanční prostředky zákonem výslovně určené na financování nakládání – likvidace – s tímto druhem elektroodpadu. Popsané jednání může též naplnit znaky trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku.“
SPOLUPRÁCE S ČEZ
Rema PV Systém podle Beneše sdružuje kolem čtyř tisícovek provozovatelů solárních elektráren, malé i velké. Vlastníky je z 90 procent akciovka Rema Systém a zbylých deset procent patří organizaci AITAT, což je asociace sdružující výrobce a dovozce elektrozařízení. Majoritní vlastník společnosti Rema PV Systém – Rema Systém – se před časem dohodl na spolupráci s elektrárenským gigantem ČEZ. Zakládají spolu vlastní kolektivní systém na recyklaci solárních panelů. „Vzhledem k tomu, že v tomto podniku drží ČEZ většinu – 99 procent –, máme pod kontrolou veškeré kroky, a můžeme tak přímo kontrolovat striktní dodržování platné legislativy,“ tvrdí mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier. Firma ČEZ původně uzavřela smlouvu na likvidaci solárního odpadu se společností Asekol Solar. Podle Schreiera se ale poté ČEZ v rámci úspory finančních prostředků rozhodl založit vlastní kolektivní systém. „Společný podnik bude žádat o licenci dle zákona o odpadech – zajišťovat likvidaci solárních panelů. Rema Systém poskytne podporu v oblasti vykazování provozovatelů solárních elektráren, ČEZ bude vytvářet a spravovat rezervu na budoucí recyklaci v celkovém objemu více než 100 milionů korun,“ objasňuje Schreier. Lukrativní nabídku společnosti Rema PV Systém už zaregistrovala i Česká inspekce životního prostředí. „Obdrželi jsme podobné informace v podnětu, kterým se v současné době zabýváme,“ potvrdila týdeníku Euro mluvčí inspekce Pavla Sibřinová. Inspekce zatím udělila drobné pokuty provozovatelům solárních elektráren, kteří se do kolektivního systému nezapojili, dohromady za 102 tisíce korun. Za porušování zákona nižší než předepsanou cenou recyklace visí ve vzduchu pokuty až 50 milionů.
Popsané jednání může naplnit znaky trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Kam s tím sklem?
Většinu hmotnosti solárního panelu, cca 70 procent, tvoří sklo, hliník tvoří 15 procent, umělé hmoty (EVA, Tedlar) cca deset procent, křemík cca 3,5 procenta a měď cca jedno procento. V panelu mohou být ještě stopová množství stříbra, gallia nebo india. Zákon říká, že z panelu se musí zrecyklovat alespoň 70 procent jeho hmotnosti. Měď nebo hliník se dají z panelů poměrně jednoduše odstranit a zpeněžit. Větší problém je se sklem a umělými hmotami. Tam už je pro recyklaci potřeba mít speciální linku, která umí materiály rozemlít a roztřídit. Výnosnost z těchto materiálů je zatím minimální. Složitějšími procesy je pak možné z panelu získat ještě zmiňované cenné kovy. Průměrný panel váží cca 25 kilogramů a při zákonem požadované ceně za kilogram panelu (8,50 koruny) jde o 212 korun za jeden panel. U větších elektráren, například o výkonu 2 MWp, na kterých je instalováno zhruba pět tisíc panelů, jde o částku přesahující milion korun. Podobných a větších elektráren je v Česku několik stovek. U té největší (38,5 MWp), kterou v Ralsku vlastní ČEZ, se jedná o recyklační poplatky přesahující 20 milionů korun.
Ze starého nový
Krok č. 1 Provozovatel elektrárny odstoupí od smlouvy s kolektivním systémem a uzavře smlouvu novou s Remou. V rámci smlouvy se provozovatel parku zavazuje Remě zaplatit 30 haléřů z kilogramu panelu za zajištění levnější služby. Krok č. 2 Rema PV Systém majiteli elektrárny oznámí, že povinnost zlikvidovat staré solární panely převádí na třetí stranu, což solárník vezme na vědomí. Krok č. 3 Rema uzavře smlouvu o likvidaci s výrobcem solární technologie. Podle zákona je ovšem výrobcem označován i majitel garážové firmy, která může solární panely ze zahraničí dovážet. Odpadová norma přitom převod povinnosti ekologické likvidace explicitně neumožňuje. Krok č. 4 Výrobce (nyní už likvidátor panelů) uzavře smlouvu s Remou, byť mu panely oficiálně nepatří, že je ekologicky zlikviduje za cenu 60 haléřů za kilogram. Z původních zákonem požadovaných 8,50 koruny za kilogram, složených na vázaný účet, zbude 7,60 (30 haléřů inkasuje Rema PV Systém, 60 haléřů výrobce za likvidaci).
O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz
