Letos byla zavedena tzv. solidární daň. Zaměstnanci, na něž se vztahuje, budou muset v příštím roce podat vlastní daňové přiznání. Je to rozumné opatření? Bude mít solidární daň jako taková spíše pozitivní, nebo negativní důsledky? PRO: Ladislav Minčič 1. náměstek ministra financí
Méně nákladné řešení
Důvodem k zavedení solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši sedmi procent z nadlimitního příjmu, bylo úsilí o snížení deficitu veřejných rozpočtů pod tříprocentní hranici vůči HDP a snaha rozložit dopady úsporných opatření na všechny skupiny obyvatel. Opatření zároveň koriguje často kritizovanou degresivitu celkového odvodového zatížení fyzických osob, kdy vysokopříjmoví poplatníci kvůli stropům u povinného pojistného měli do loňska výrazně nižší mezní sazbu celkového zatížení příjmu. Zavedení solidárního zvýšení daně by se mělo týkat zhruba 80 tisíc osob.
Ladislav Minčič
Podávání daňového přiznání zaměstnanci znamená méně administrativně nákladné řešení. Alternativou by bylo, aby všechna povinnost spočinula na bedrech zaměstnavatele. Komplikované by to bylo zvláště tehdy, kdy v některých měsících plat překročí danou hranici a vzniká povinnost uhradit zálohově (solidární přirážku), v některých měsících nikoli. Může se také stát, že celkový roční součet bude nižší než stanovený limit, ačkoli v některých měsících tomu tak nebylo.
V těchto případech by stejně museli zaměstnanci daňové přiznání podávat a zároveň by byli administrativně zatěžováni i zaměstnavatelé. Proto je jednodušší cestou stanovení povinnosti podat daňové přiznání pro zaměstnance. Solidární zvýšení se týká i poplatníků, kteří jako podnikatelé podávají přiznání tak jako tak, a je pravděpodobné, že i mezi zaměstnanci je významná skupina, která by z jiných důvodů stejně upřednostnila podání daňového přiznání.
Výnosy ze zavedení solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob se odhadují na 1,5 miliardy korun v roce 2013, 1,9 miliardy korun v roce 2014 a 2,2 miliardy korun v roce 2015. Daňové inkaso se zvýšilo ovšem již v samotném závěru loňského roku, kdy někteří zaměstnavatelé s ohledem na chystané opatření předsunuli výplatu odměn vybraným zaměstnancům.
PROTI: Lucie Vorlíčková, eurodaňová poradkyně a auditorka, Vorlíčková Partners
Zbytečné nulové přiznání
Pro určitou kategorii zaměstnanců se jedná především o diskriminující předpis. Zaměstnanci, kteří nemají žádné jiné příjmy než ze závislé činnosti, popřípadě z výnosů z kapitálového majetku, které podléhají srážkové dani, nejsou povinni podávat vlastní přiznání k dani z příjmů.
Lucie Vorlíčková
Proto převážná většina zaměstnanců v ČR využívá možnost nechat si provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem. Tato možnost se však nyní bere vysokopříjmovým zaměstnancům, na něž se vztahuje solidární daň, a navíc se jim ukládá povinnost podat vlastní daňové přiznání. A to i tehdy, pokud museli tento sedmiprocentní odvod provést byť i jen za jeden jediný měsíc v roce například v důsledku výplaty bonusů.
Vlastní přiznání tedy ve svém důsledku znamená větší administrativní, ale při sestavení přiznání daňovým poradcem i peněžní zátěž pro vysokopříjmovou skupinu zaměstnanců. Ze správního pohledu je tento předpis navíc zcela nadbytečný. Především proto, že v normálním případě nemůže v rámci tohoto přiznání dojít ke vzniku přeplatku či nedoplatku na dani z příjmů.
Ve výsledku se tedy jedná z pohledu daňového poplatníka o zcela zbytečné „nulové“ přiznání. Česko patří v evropském srovnání i přes zavedení solidární daně k zemím s nižšími sazbami daně z příjmů fyzických osob. Solidární daň jako taková bude mít dle mého názoru i přesto spíše negativní důsledky. Zásadně platí, že každé zvýšení daně má za následek zvýšení snah o využití daňových optimalizací a v horším případě i daňové úniky.
Jsem proto přesvědčena, že celková výše výběru solidární daně nestojí vůbec v poměru k souvisejícímu pobouření vysokopříjmových osob. Solidární daň je jasně špatným signálem pro osoby, které chtějí vyzkoušet něco nového a podnikat. Stát by se naopak měl zaměřit na podporu malých a středních podnikatelů, a stimulovat tak podnikaní a vytváření nových pracovních míst.
