SORRELL UMÍ NAKUPOVAT

Akvizicí Young & Rubicam se britská WPP stává světovou jedničkou

I v sedmasedmdesáti je možné mít plno nápadníků. Při výjimečnosti dámy z Madison Avenue, společnosti Young & Rubicam, nebylo divu: je to osobitá Američanka s dobrou historií, vzácnou klientelou a hlavně jedna z posledních nezávislých. Dobré důvody pro to, aby se reklamní průmysl v posledních týdnech předháněl v nabídkách. Reklamní a marketingová agentura Young & Rubicam se nakonec dohodla rámcově s britskou skupinou WPP a zamítla spojení s francouzskou firmou Publicis. Akcionáři americké společnosti by měli podle dohody získat za každou vlastní akcii 0,835 akcie britského partnera. V den oficiálního oznámení – v pátek 12. května – hodnota transakce představovala částku 4,7 miliardy dolarů (EURO 20/2000). Nicméně poslední slovo mají akcionáři, kteří se sejdou na valných hromadách až letos na podzim. Francouzští komentátoři o této fúzi–akvizici, největší v historii sektoru, tvrdí, že svědčí o konci staré dobré reklamy a nástupu interaktivního a propracovaného marketingového poradenství. Modelová reklama. Společnost Young & Rubicam se zapsala do historie reklamy, když v roce 1974 vytvořila nový model agentury. Spojila rozličné komunikační disciplíny. Originální model později alespoň částečně převzaly všechny agentury, i ty největší, jako Omnicom, Interpublic a WPP. Tehdejší šéf se snažil poskytnout inzerentům „produkt, který smíchá reklamu, public relations, direct marketing a design . Tatáž snaha vedla nyní, po třech desetiletích, šéfa WPP Martina Sorrella k nákupu americké firmy. Ve dvouletém namlouvacím maratonu se Sorrell nezdráhal ani kontaktovat a přemlouvat úředníky Young & Rubicam, kteří mohli mít vliv na manažery obávající se o ztrátu nezávislosti. Podařilo se. „Young & Rubicam společně s WPP vytvoří nové standardy komunikačního průmyslu… a nabídnou nejširší spektrum služeb v odvětví, říkají šéfové ve společném prohlášení pro tisk. Přesun na první místo. Britská společnost se akvizicí přesouvá ve světovém žebříčku reklamních a marketingových agentur ze třetí pozice do čela. Z celkových světových faktur za reklamu jí poplyne rovná pětina, jak předpokládají experti. Na druhou stranu, WPP byla silná dost i na třetím místě a ani nepotřebovala geografickou komplementaritu kupované firmy. Nejdůležitější výhodou se proto zdá být finanční efekt spojení. Holdingové uskupení, v němž WPP obsadí dvoutřetinový podíl a Američané zbytek a do něhož se začlení sítě Young & Rubicam, Ogilvy & Mather a J. Walter Thompson, by mělo počínaje rokem 2001 realizovat roční úspory ve výši třiceti milionů dolarů. Něco se ušetří snížením počtu zaměstnanců, ale nikdo nechce prozradit, kolik vyhazovů se čeká. Sorrell počítá s tím, že v roce 2002 dosáhne nový celek dvanáctiprocentní marže. Navzdory těmto zaručeně „dobrým zprávám zůstávají analytici skeptičtí. Akcie WPP ztratily na londýnské burze po oznámení detailů pět procent z hodnoty a papíry WPP v New Yorku klesly podobně, o 4,8 procenta. Klient Ford se silným slovem. Nejdůležitější ze zákazníků Young & Rubicam, automobilka Ford s jedním z největších rozpočtů na reklamu na světě, optoval pro fúzi s Brity. Podle analýzy amerického specializovaného časopisu Advertising Age přináší tento klient americké společnosti ročně hrubých dvě stě milionů dolarů. Naopak spojení, o kterém se uvažovalo s francouzskou společností Publicis, jež na sebe vzala roli bílého koně, Ford silně odmítal. Za úspěch Sorrell může proto částečně poděkovat Fordu. Sorrell se však spolehl hlavně na své zkušenosti s vyjednáváním. Vždyť nakupuje celý život. V osmdesátých letech právě on stál za mimořádným úspěchem agentury Saatchi & Saatchi. Z malé londýnské reklamní společnosti vybudoval nákupy (zejména v USA) největší světovou marketingovou skupinu se širokou nabídkou služeb. Legendární rozmach byl umožněn díky tomu, že akcie firmy měly vysokou cenu a dolar byl levný, napsal deník Financial Times. Jako mnoho jiných i tato společnost doplatila na burzovní krach v roce 1987 a navíc na slabý vnitřní růst. Avšak Sorrell už v tu dobu kopal jinde. V roce 1985 nastoupil na post generálního ředitele britské společnosti Wire & Plastic Products. Do dvou let stihl kolem desítky nákupů. Nejlepší kousek se mu povedl v roce 1987, kdy v nepřátelské nabídce získal americkou reklamní mocnost J. Walter Thompson. O rok později vstoupil s WPP na Nasdaq a rok nato koupil, opět bez předchozí dohody, renomovanou společnost Ogilvy & Mather. Později expandoval jak na evropské a americké půdě, tak i na asijském kontinentě. A vyšel mu i poslední nákup.