Španělský nejvyšší soud dnes vynesl vysoké tresty vězení pro katalánské politiky za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Ke 13 letům vězení odsoudil bývalého vicepremiéra regionální vlády Oriola Junquerase, jemuž ale hrozilo až 25 let. Informují o tom dnes místní média. Jde o bezprecedentní verdikt v novodobé španělské historii a po celém Katalánsku se kvůli němu chystají protesty. V Barceloně se už shromáždilo několik stovek demonstrujících.
Další exministři katalánské vlády dostali tresty vězení v trvání od 10 do 12 let. Tresty jsou mírnější tresty, než požadovala prokuratura, protože odsouzení podle verdiktu neusilovali o nezávislost hospodářsky vyspělého regionu na severovýchodě Španělska podněcováním k násilí. Odsouzení se nyní mohou odvolat k ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva, což jejich advokáti hodlají udělat.
Dvanáct let vězení dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda. Exministři Joaquim Forn a Josep Rull dostali 10 let a šest měsíců vězení. Aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou ve vazbě už dva roky, dostali devět let.
Souhlasíte s potrestáním katalánských politiků za referendum o nezávislosti?
Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová byla odsouzena k 11 letům a šesti měsícům vězení mimo jiné za to, že postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem. „Svobodná parlamentní debata není zločin… Demokracie dnes zažila černý den,“ komentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě.
Malí a bohatí to mají těžké. Přečtěte si esej
Tři exministři katalánské vlády Santi Vila, Meritxell Borrásová a Carles Mundó, kteří byli souzeni na svobodě, dostali pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem, které už tehdy soud označil za neústavní. Madrid se hlasování snažil zabránit i silou, španělští policisté zabavovali volební materiály a bránili lidem v hlasování.
Devět uvězněných politiků bylo španělskou prokuraturou obžalováno ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení, v případě použití zbraní až 30 let. Za tento čin byli odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a drželi ve španělském parlamentu poslance jako rukojmí. Katalánské politiky soud uznal vinnými z mírnější formy vzpoury, kterou právní řád popisuje jako „veřejné podněcování k nedodržování zákonů či soudních rozhodnutí“. Za ni hrozí nejvýše 15 let vězení.
V Barceloně se dnes už shromáždily stovky demonstrantů s katalánskými vlajkami a transparenty s nápisy „Svobodu pro politické vězně“. Na mnoha místech regionu, zejména na nádražích, letištích či v přístavech bylo nasazeno více policistů. Už v noci se shromáždilo několik lidí u věznice Lledoners, kde jsou umístěni odsouzení katalánští politici.
Za barbarství označil verdikt Carles Puigdemont, který byl v době uspořádání referenda katalánským premiérem a který je od října 2017 na útěku před španělskou justicí. Žije v Belgii a španělská justice dál usiluje o soud s ním. „Celkem 100 let vězení. Barbarství. Jsme dnes více než kdy jindy na vaší straně a s vašimi rodinami. Je třeba reagovat jako nikdy předtím. Pro budoucnost našich dětí. Pro demokracii. Pro Evropu. Pro Katalánsko,“ napsal v reakci na rozsudek na twitteru Puigdemont.
Verdikt zřejmě ovlivní i kampaň před dalšími předčasnými volbami do španělského parlamentu, které se konají 10. listopadu.
Dále čtěte:
Zahrada Evropy mizí. Španělsko se mění na poušť
Esej: Poslední občanská nesvoboda
Puigdemont může být vydán Madridu jen kvůli zpronevěře, rozhodl německý soud
Údolí stažených rolet. Stárnutí a vylidňování venkova je globální fenomén
