Okresní soud v Semilech dnes uznal nárok Karla des Fours Walderode na pozemky na Turnovsku zkonfiskované rodině na základě Benešových dekretů. O vrácení rodového majetku včetně zámku Hrubý Rohozec nejen na Turnovsku, ale i na Jablonecku a Liberecku za zhruba tři miliardy korun usiluje jeho manželka Johanna Kammerlanderová už 25 let. Soudce Michal Polák dnes vydal takzvaný mezitimní rozsudek, kterým nárok rodiny na zabavený majetek uznal.
Pokud bude dnešní rozsudek potvrzen a nikdo se proti němu neodvolá, věc bude v budoucnu u soudu pokračovat projednáváním vrácení jednotlivých pozemků. „Těch je více než 1400,“ řekl Polák. Součástí nemovitostí je i zámek Hrubý Rohozec, kde podle něj Kammerlanderová žádá i vrácení archivu. „Tuto otázku bude soud ještě zkoumat, nevím, zda vůbec tyto předměty byly konfiskovány zmíněným dekretem, nebo něčím jiným, to bude předmětem dalšího dokazování,“ řekl soudce.
Právní zástupce Kammerlanderové Roman Hejduk byl s dnešním rozhodnutím soudu spokojen. „To rozhodnutí je velmi účelné,“ řekl.
Dědička šlechtické rodiny Walderode Johanna Kammerlanderová
U jednotlivých pozemků bude podle Poláka třeba zjistit, zda byly skutečně zkonfiskovány dekretem prezidenta republiky. „Co se s nimi stalo v průběhu těch desítek let, zda náleží právnickým osobám, nebo fyzickým osobám, a na základě toho pak může soud rozhodnout, zda jsou ty pozemky způsobilé k vydání dědicům, a nebo jim za ty nevydané pozemky náleží nějaká náhrada,“ doplnil soudce.
Jednou z organizací, které by měly pozemky vracet, jsou Lesy ČR. Jejich zástupce dnes soud informoval, že prověřují možnost případného mimosoudního vypořádání.
Čtěte také:
Bouzov zůstane státu. Soud zamítl žalobu Německého řádu
Karel des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty.
Na základě závěti Karlova otce Mikuláše des Four Walderode z roku 1941 a výpisů zemských desek dnes soud uznal nárok Karla na rodový majetek. „Je dokázáno, že Karel majetek získal po svém otci na základě závěti,“ uvedl Polák. V té době měl podle dokumentů rodový majetek hodnotu 3,5 milionu korun. Z provedených důkazů podle soudce vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle něj splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině. Pravomocně zatím Kammerlanderová dostala kus lesa u obce Žďárek v okrese Liberec. Žádost o majetek projednává i soud v Jablonci.
Spory o majetek rodu Walderode se vedou již čtvrt století
- Potomek šlechtického rodu Karel Des Fours Walderode vznesl na počátku 90. let restituční nárok na rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách. Jeho výši odborníci původně odhadovali na 3,5 miliardy korun, nyní se hovoří o majetku v hodnotě asi tří miliard korun. Karel Des Fours Walderode zemřel 7. února 2000 ve věku 95 let.
- Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová jako dědička usiluje o pozemky a budovy, které vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo město Turnov. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova na Semilsku. Kammerlanderová podala řadu žalob. Spor je u semilského soudu veden proti 12 žalovaným. Jsou mezi nimi i podniky a sportovní organizace, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), Krajská správa silnic Libereckého kraje nebo Pozemkový fond ČR.
- Úspěch zaznamenala v roce 2008, kdy jí liberecký krajský soud přiznal čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Průlomový rozsudek následně potvrdil i Ústavní soud. Les byl zkonfiskován stejným dekretem jako Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky.
- V červenci 2011 soud v Semilech potvrdil nárok Kammerlanderové na pozemky a nemovitosti, jichž se domáhá. Soud jí potvrdil nárok na většinu nemovitostí s výjimkou pozemků v Turnově - Daliměřicích, kde Kammerlanderová žalobu stáhla kvůli mimosoudnímu vyrovnání. Krajský soud v Hradci Králové ale verdikt zrušil a kauzu do Semil vrátil s tím, že soud musí znovu přezkoumat, zda byly splněny všechny restituční podmínky.
- Kromě Hrubého Rohozce a dalšího majetku na Turnovsku rod požadoval i navrácení pozemků a nemovitostí na Jablonecku. Původně žádal i o renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku s lesy a polnostmi a majetek ve Vrchoslavicích na Prostějovsku (dědictví Karla Des Fours Walderode po strýci), později se však nároku vzdal. Rod požadoval i majetek na Liberecku. „Otázky navrácení majetku na Liberecku už jsou pravomocně uzavřené, řekl v roce 2015 webu iDnes.cz právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk.
- V říjnu 2015 Okresní soud v Jablonci uznal nároky Johanny Kammerlanderové na vrácení některých menších pozemků na Jablonecku. I zde odvolací soud vrátil kauzu k novému projednání. Zároveň ale potvrdil, že restituční podmínky pro navrácení majetku jsou splněné.
- Případ Walderode provázely od počátku spory o československé občanství hraběte a jeho spolupráci s nacisty. Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a Walderode zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.
- Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Podle soudce Jaroslava Kneře se ale nic takového neprokázalo. „Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna,“ uvedl jablonecký soudce v roce 2015. Podstatné pro něj bylo šetření československých úřadů krátce po válce. „Nelze se domnívat, že by jakkoliv stranily osobám německé národnosti, spíše jejich chování v době okupace posuzovaly velmi kriticky. Přesto v osobě Walderodeho byl závěr příznivý,“ řekl.
- V roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
Přečtěte si také seriál o pozemkových magnátech v Česku:
Komu patří Česko: nejvíc pozemků v Česku má Radovan Vítek
Komu patří Česko 2: Euro představuje 1000 největších majitelů pozemků
Komu patří Česko 3: zemědělské pozemky ovládla komunistická šlechta
Komu patří Česko 4: církve získaly v rámci restitucí přes 116 tisíc hektarů
Komu patří Česko 5: od vstupu do EU vzrostla cena půdy trojnásobně
