Šéfa civilní rozvědky zastupuje bývalý příslušník předlistopadové pořádkové jednotky
Druhý nejklíčovější post v civilní rozvědce koncem srpna obsadil Zdeněk Blahut – někdejší příslušník komunistického Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti a tajné Státní bezpečnosti (StB).
Prvním náměstkem ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jej jmenoval ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Na Blahutově instalaci do vrcholné pozice ve vnější zpravodajské službě je zarážející – kromě jeho kontroverzní minulosti v totalitních represivních složkách – že až do půlky srpna působil v privátní sféře. Vyvolává to otázky nejen ohledně jeho bezpečnostní prověrky, ale i o tom, zda Blahut může mít čisté lustrační osvědčení.
Číslo 233820 žije Zdeněk Blahut se členem pohotovostního pluku stal na jaře roku 1988 coby student Vysoké školy SNB; obdržel tehdy služební odznak s číslem 233820. Pro budoucí komunistické policejní kádry byl nástup do takzvaného bicího komanda povinný. Povinně se museli i podílet na potlačování protikomunistických demonstrací, například během takzvaného Palachova týdne.
Ten začal v neděli 15. ledna 1989. Disidentská hnutí se tehdy rozhodla veřejně uctít památku 30. výročí sebeupálení Jana Palacha. Nepovolená shromáždění na pražském Václavském náměstí byla násilím rozehnána Lidovými milicemi a policií, samozřejmě v čele s pohotovostním plukem: zadrženo bylo přes 1400 osob, mnoho lidí bylo zraněno. Václav Havel a mnozí další skončili ve vězení.
Zda se zásahů proti demonstrantům účastnil i Zdeněk Blahut, se týdeníku Euro zjistit nepodařilo. On sám na otázky do uzávěrky tohoto vydání nereagoval.
Podle bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka se však Blahut mohl zásahu proti nepřátelům komunistického režimu vyhnout jen stěží. „Musel by být nemocný nebo mít dovolenou,“ tvrdí Žáček. Podobně vnímá Blahutovo angažmá v „pendrekovém“ pluku i badatel ústavu Radek Schovánek.
Na podzim roku 1989 pak Zdeněk Blahut nastoupil do V. správy SNB (součást StB), která měla na starost ochranu ústavních činitelů a komunistických potentátů. Po roce 1989 se Blahut na nějaký čas přesunul do plzeňské policejní správy. V létě 1995 pak vstoupil do Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), kde měl zprvu na starost potírání obchodu s lidmi. Poté se stal šéfem odboru, který se zabýval nelegálním obchodem se zbraněmi, střelivem a trhavinami. Do civilní rozvědky ÚZSI nastoupil podle neoficiálních informací v roce 2004, ale zanedlouho ji zase opustil.
Standardní jmenování Nyní Zdeněk Blahut v rozvědce střídá ve funkci prvního náměstka Miroslava Tomana. Ten ze svého postu odchází zhruba dva měsíce poté, co byl novým ředitelem ÚZSI jmenován Jiří Šašek. „Předpokládám, že pan Toman by mohl v brzké době zaujmout jinou pozici ve službách České republiky. Na uvolněné místo statutárního zástupce jsem v minulých dnech podepsal návrh ředitele služby na jmenování pana Zdeňka Blahuta,“ nechal se minulý týden slyšet ministr Chovanec.
Za standardních okolností by Zdeněk Blahut kvůli svému působení v „pendrekovém“ pluku a StB neměl mít čisté velké lustrační osvědčení. Jenže podle všeho jím pravděpodobně disponuje a ministru vnitra Blahutova kariéra vůbec nevadí.
„Jmenování pana Blahuta proběhlo standardním způsobem: návrh na jmenování prvním náměstkem předložil ředitel ÚZSI. Tomuto kroku pochopitelně předcházela důkladná hloubková bezpečnostní prověrka a rovněž prověrka toho, zdali kandidát splňuje všechny zákonné požadavky,“ tlumočí slova ministra jeho mluvčí Vladimír Řepka.
Podle něj Blahut svou činnost v totalitním bezpečnostním aparátu nijak neskrýval. „Po roce 1989 tak mohl působit v různých bezpečnostních složkách, včetně vyšších manažerských funkcí,“ dodal mluvčí.
Nicméně na otázku týdeníku Euro, jakým či zda vůbec nějakým lustračním osvědčením Blahut disponuje, ministerstvo vnitra neodpovědělo. Podle zjištění týdeníku Euro nicméně Blahut disponuje pouze negativním „malým“ lustračním osvědčením. Velké by ostatně podle platných zákonů coby někdejší příslušník StB mít neměl.
Soukromé očko Jmenování Zdeňka Blahuta druhým mužem civilní rozvědky zaráží o to víc, že v nedávné minulosti působil, alespoň oficiálně, mimo sféru tajných služeb – v soukromém sektoru.
Několik let například v bezpečnostním odboru energetické společnosti RWE, z které odešel zhruba před čtyřmi lety. V červnu 2010 se pak stal jednatelem a spolumajitelem společnosti Global Security System, která nabízela detektivní služby, ochranu osob a majetku a obchodovala s vojenským materiálem, a to i v zahraničí. Z firmy podle obchodního rejstříku vystoupil až letos 14. srpna, tedy krátce před svým opětovným nástupem do rozvědky a jmenováním klíčovým náměstkem.
Blahut by tedy bezpečnostní prověrkou musel projít ještě v soukromém sektoru, kde by žádost o ni těžko zdůvodňoval. Podle nejmenovaného zdroje z bezpečnostních složek ovšem čerstvý zástupce šéfa ÚZSI prověrku skutečně má. l
O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz
