EU připravila normu požadující bezpečnější materiály
Evropská unie vyprodukovala další ze stovek norem. Tato má číslo EN 13795 a mimo jiné se týká bavlny. Té, kterou používají lékaři a sestry na operačních sálech a v nemocnicích. Neříká v podstatě nic jiného, než co vědí všechny zdravotní sestry - že bavlna práší, i když je sterilní, a že není bezpečná, neboť propouští tekutiny (rozuměj krev) a mikroby. To je jeden z důvodů, proč se v nemocnicích každý desátý pacient nakazí nebezpečnou infekcí. A to EU vadí, takže v rámci větší ochrany pacientů chce, aby materiály používané při operacích byly bezpečné a standardizované.
Teoreticky to značí konec lékařů v bílých pláštích. I soumrak bílých pláten, jimiž se překrývají operační stoly. Sterilní „mundúr“ by napříště měl být například už jen světle zelený a z materiálů označených symbolem CE, který potvrzuje, že operační rouška či plášť vyhovují bezpečnostním kritériím. A jde o značení, které už by bavlna nově získat vůbec neměla. Nejčastěji tedy půjde o moderní zdravotnické materiály na jedno použití.
Přestože norma platí už od letošního ledna, v Česku se nic moc neděje. I proto Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed), jež sdružuje výrobce bezpečných materiálů, před týdnem vytvořila „poziční dokument“, kde na normu upozorňuje, a rozeslala jej nemocnicím, prádelnám, distributorům a výrobcům roušek. Končí tradice lékařů v bílém? Tak hrr to u nás nepůjde, věc má totiž tři háčky.
Jednak prádelny, které vznikly v rámci nemocnic nebo se na ně smluvně navázaly, jsou až příliš fajnový byznys a je veřejným tajemstvím, že nitky takového podnikání často vedly až k nemocničnímu managementu. „Snad by se dalo zařídit, aby už aspoň nevznikaly nové prádelny,“ povzdechl si šéf CzechMedu Tomáš Vican na schůzce s náměstkem ministra zdravotnictví Pavlem Hroboněm, který připustil, že to by se snad zařídit dalo.
Na rozdíl od jiné věci: přisypání peněz nemocnicím na zvýšené náklady. Moderní materiály jsou dražší. Zatímco jednorázové rouškovací systémy si pro padesát operací vyžádaly 46 590 korun, bavlněné soupravy 24 883 korun. Erika Popeláková, vrchní sestra Centrálních operačních sálů z brněnské Nemocnice Milosrdných bratří, říká: „Cíl normy je dobrý, ale kdo to vše vysvětlí managementu. Kde vzít finanční prostředky? Až přejdeme na další jednorázové materiály, jistě to budou peníze navíc. Pojišťovna ale s těmito výdaji bohužel nepočítá, tudíž nezvýší úhradu na operaci.“ To CzechMedu potvrdil i náměstek Hroboň: až do konce roku 2009 se s nějakým navýšením úhrad počítat nedá.
A je tu je ještě jedna maličkost. Norma sice dává implementační období, leč neříká, kde je mu konec. Kromě toho se nedá jednoznačně říci, zda nemocnicím bude hrozit nějaký postih za to, že nebudou používat materiály označené symbolem CE. Jistě, když se některý pacient nakazí infekcí, zemře a jeho příbuzní prokážou, že za to mohl chirurgův bavlněný bílý plášť, bude nemocnice platit pozůstalým. To by ale musela udělat tak jako tak. V překladu to znamená, že sice existuje norma, jež má zajistit větší ochranu pacientů, ale vlastně se nic nestane, když si nemocnice počkají, ušetří a ještě budou dál dávat vydělávat svým prádelnám. Co na tom, že jde o pacientovo bezpečí?