Nová legislativa, která má začít v EU platit v příštím roce, bude mít dopad nejen na bankovní domy, ale dokonce i na nadnárodní platební kolosy Visa a MasterCard.
Na trh by podle záměrů Bruselu měli přijít noví hráči, kteří vytvoří konkurenci i vůči asociacím platebních karet Visa a MasterCard. „Fintech společnosti mohou nabídnout aplikaci, která umožní provést platbu přímo z vašeho bankovního účtu např. za zboží z e-shopu bez prostředníků. Tato nová forma platby bude možná bez použití platební karty,“ uvádí Filip Michalec z advokátní kanceláře Dentons.
Pětina trhu
Pokud ale zákazník obejde při platbě platební společnosti, bude to znamenat, že přijdou o peníze, které inkasují za zpracování plateb kartami pro banky i obchodníky. A nejen ony, z koláče ukusují rovněž bankovní domy nebo zpracovatelé karet.
„Věříme, že to povede k tomu, že platby z banky do banky se stanou každodenní realitou pro spotřebitele a budou mít potenciál převzít až 20 procent útrat od existujících karetních schémat,“tvrdí studie konzultační společnosti Oliver Wyman.
Jen v Česku protočí tuzemští spotřebitelé přes platby kartou okolo 400 miliard korun. Z této sumy, pokud by se předpověď firmy Oliver Wyman naplnila, by přešlo 80 miliard na aplikace či jiné služby, které umožní platby přímo mezi bankovními účty.
Přečtěte si více o bruselské směrnici:
Bankovní revoluce: na scénu míří „virtuální operátoři“
Ze zaplacené částky si přitom firmy v celém procesu platby kartou vezmou podle zmíněné studie 0,35 až dvě procenta. Pokud by se objem útrat zaplacených kartami skutečně snížil o 80 miliard při poplatku ve výši 1,18 procenta (průměr z uvedeného rozpětí poplatků), znamenalo by to, že by uvedené finanční instituce přišly o 944 milionů korun. V celé EU by podle společnosti Oliver Wyman mohli spotřebitelé, banky a poskytovatelé platebních služeb ušetřit přes 1,3 miliardy eur (35 miliard korun), pokud by se poplatky za transakci pohybovaly na úrovni 0,02 až 0,03 eura.
Podle finančníků může být situace v České republice odlišná od vývoje v Evropské unii. Na tuzemském trhu totiž hraje stále velkou roli hotovost, která představuje okolo dvou třetin všech plateb. Karetní systémy tak mají pořád šanci na růst. Noví hráči i stávající platební asociace by proto mohli růst právě na úkor hotovosti.
Další věcí, která může nahrazení karet zkomplikovat, je regulace, která snížila mezibankovní poplatky za platby kartou. Nahrazení karetních systémů tak může být pro konkurenty složité.
Silná autorizace
Evropská směrnice ale zavádí novinku, která se nelíbí platebním společnostem. „K autorizaci platby bude nutné využít dva bezpečnostní prvky,“ upozorňuje Michalec. Nově by se měla každá platba nad deset eur (270 korun) ověřovat nejméně dvěma prvky ze tří. Takzvaná silná autentifikace zákazníků je založena na využití hesla nebo PIN, zařízení ve vlastnictví, jako je karta či mobilní zařízení generující kódy, a třetí kategorií jsou biometrické prvky typu otisk prstu nebo například hlasové ověření. Cílem je větší ochrana klientů proti podvodům.
Platební asociace se obávají, že to nepříznivě ovlivní jejich byznys. Visa tvrdí, že silnější zabezpečení plateb by mohlo ovlivnit transakce v celkovém objemu šesti miliard eur. „Nové návrhy představují vážnou hrozbu narušení způsobu, jakým jsme dnes zvyklí nakupovat online,“ tvrdí Marcel Gajdoš, regionální manažer společnosti Visa pro Českou republiku a Slovensko. Podobné výhrady má rovněž MasterCard.
Jsme na špici. Čtěte:
Píp a je zaplaceno. Česko v bezkontaktních platbách vede
