Půl milionu diváků, čtyřicet měst a až dvanáct tisíc najetých kilometrů. To je každoroční statistika nejstaršího evropského cirkusu Busch-Roland, který v letošním roce zamířil i do Česka. Zde ke zhlédnutí nabídne více než dvouhodinový program s názvem The Color of Life oceněný na 1. evropském cirkusovém festivalu v Bukurešti v loňském roce, k jehož vrcholům patří například vystoupení kyrgyzských jezdců na koních, skoky na kole smrti, rychlé jízdy motocyklů v kouli, společné vystoupení chrtů s lamami a ruských artistů bez jištění ve výšce dvanácti metrů.
Nejen pro děti
Kdo by se však těšil na mohutné drezúry slonů nebo skupinu živých medvědů, bude zřejmě zklamán. „Děláme moderní cirkus, to znamená méně zvířat, jiné nasvícení, kostýmy, živá hudba a také více adrenalinové atrakce. Chci totiž, aby k nám nechodili jen děti, ale i starší diváci, a proto při sestavování programu přemýšlím, co by třeba do cirkusu přitáhlo lidi mého věku, a rád bych, aby si tam každý něco našel,“ řekl týdeníku EURO ředitel cirkusu Filip Geier-Busch. Ten je další určitou zvláštností spojenou s cirkusem Busch-Roland. I když je tento cirkus se svými 125 lety nepřetržité existence nejstarším podnikem svého druhu v Evropě, Filip Geier-Busch, který loni oslavil teprve své 27. narozeniny, je naopak nejmladším ředitelem podobné instituce v Německu. Navíc mluví plynně česky, narodil se totiž v Praze a jeho matka je Češka.
Přes železnou oponu
Přes odlišnost od tradičního cirkusového programu, nebo možná právě kvůli ní, si diváci našli cestu na představení cirkusu Busch-Roland, který odstartoval své české turné na konci března v Plzni. Busch-Roland nasadil i v Čechách stejný stan jako na turné v Německu. Má průměr třicet šest metrů a pojme 1400 lidí. „Na premiéru jsme měli plno a nyní máme tak tisícovku diváků na představení s tím, že se jejich počet pomalu zvyšuje,“ sdělil Geier-Busch v březnu. Také reakce místních médií jsou pozitivní – například Plzeňský deník přinesl titulek Cirkusová premiéra nadchla. Nad hostováním cirkusu v České republice navíc převzal záštitu i německý velvyslanec Helmut Elfenkämpfer. „Cirkus představuje starou formu kultury oblíbenou v Německu i v dalších zemích Evropy, kterou chceme podporovat. Navíc Busch-Roland vznikl fúzí západoněmeckého a východoněmeckého cirkusu, což má pro nás určitou symboliku. V neposlední řadě je tento tradiční německý podnik v osobě svého ředitele výrazně spojený s Českou republikou,“ vysvětlil převzetí záštity nad českým turné vedoucí tiskového a politického oddělení Velvyslanectví Německé spolkové republiky v Praze Sebastian Gerhart.
Ze všech koutů světa
Soubor cirkusu Busch-Roland, který tvoří přes sedmdesát umělců, je mezinárodní. Najdeme zde Ukrajince, Armény, Kyrgyzy, Čechy, Rusy, Poláky, Němce, Belgičany, ale i Holanďana či Španěla. Zajímavý je i věkový průměr souboru, který se pohybuje kolem dvaceti osmi let. Největší jednolitou skupinu tvoří hudebníci z konzervatoře v ukrajinském Lvově, kterých je v cirkusu hned deset. „Diváci to oceňují, kvalitní živá hudba je zcela něco jiného, než když pustíte hudbu z magnetofonu,“ vysvětlil Geier-Busch. Kromě domácího Německa cirkus běžně jezdí i do Belgie, Francie, Lucemburska, ale také do některých zemí východní Evropy. V Česku po téměř třech týdnech v Plzni zamíří Busch-Roland na měsíc do Prahy, kde bude hrát nedaleko 02 areny. Následovat by mělo několik představení v Brně a možná i v Hradci Králové nebo v Ústí nad Labem.
Tradiční Drážďany
Kromě běžného každoročního turné, trvajícího od března do listopadu, připravuje cirkus Busch-Roland již čtrnáct let pro diváky i určitou specialitu. Tu představují vystoupení v období vánočních svátků v Drážďanech. Zde si během necelých tří týdnů najde na představení cestu až šedesát tisíc diváků. I proto zde Busch-Roland staví stan dokonce o kapacitě dvou a půl tisíce diváků. „Vánoční cirkus je spojený s tradicí místních adventních trhů, proto zde i my nabízíme klasický cirkusový program lišící se od naší obvyklé nabídky. To znamená velké drezúry zvířat, jako jsou sloni či medvědi. Proto sem zveme české umělce – opakovaně jsme tu měli čísla z Národního cirkusu originál Berousek,“ doplňuje Geier-Busch s tím, že pokud se letošní české turné cirkusu Busch-Roland vyvede, rád by v zemi svého narození hostoval opakovaně.
BOX
125 let v manéži
Cirkus Busch-Roland se na světové scéně pohybuje již 125 let. Jeho kořeny sahají až do roku 1884, kdy vznikl cirkus Busch, který s manželkou založil syn berlínského obchodníka s vínem Paul Busch. V rodinné tradici pak pokračovala jeho dcera Paula, která vedla podnik s trvalými sídly v Berlíně, Hamburku, ve Vídni a slezské Vratislavi (dnes Wrocław) po více než čtyři desetiletí. Nicméně v šedesátých letech se cirkus Busch dostal do existenčních potíží a Paula Buschová se dohodla na fúzi s velkým severoněmeckým cirkusem Roland z Brém. Spojený cirkus Busch-Roland zahájil svoji první sezonu roku 1971 a kromě Německa zajížděl pravidelně i do Rakouska, Francie a Beneluxu. Navíc se mu podařila malá senzace, když v polovině sedmdesátých let hostoval navzdory rozdělení Evropy v rámci speciálních kulturních programů v Rumunsku a Maďarsku. Po dobu trvání studené války také dlouhodobě spolupracoval se Státním cirkusem NDR. V srpnu roku 2004 řízení cirkusu převzal od svého otce Filip Geier-Busch a stal se v pouhých 25 letech nejmladším ředitelem takové instituce v Německu. Filip Geier-Busch se uvedl v prosinci 2004 organizací tradičního vánočního cirkusu v Drážďanech. Ten německá média označila jako nejpovedenější vánoční cirkus, který Busch-Roland v saské metropoli do té doby zorganizoval.
Od monitoru do manéže
EURO: Chtěl jste být vždy ředitelem cirkusu?
GEIER-BUSCH: Oba mí rodiče byli u cirkusu, a tak jsem tam vyrůstal i já. Zpočátku měl ale můj život trochu jiné směřování – vystudoval jsem na vysoké škole informatiku. Brzy mi však došlo, že nechci strávit celý život u monitoru, a rozhodl jsem se pro návrat. Cirkus totiž znamená neustálou změnu, nesedíte na jednom místě; stále poznáváte nová místa a lidi. Poté, co otec onemocněl, vznikla dohoda, že převezmu jeho ředitelské místo.
EURO: Uvidíme vás také při nějakém vystoupení?
GEIER-BUSCH: Umím například obstojně žonglovat, tomu se v rodině cirkusáků nevyhnete, ale rozhodně to nestačí, aby mě to živilo. Když chcete být opravdu dobrý žonglér, musíte cvičit alespoň šest hodin denně. Na to mi však vzhledem ke studiu informatiky nezbýval čas. Proto cirkus opravdu jen řídím, dávám dohromady koncepci představení a všechno kolem. To je však často daleko složitější než secvičit nějaké číslo.
EURO: Po matce jste Čech, má i Česko co nabídnout v oblasti cirkusového umění?
GEIER-BUSCH: V Česku dosud zůstává výborná artistická a žonglérská škola. Sám znám několik českých žonglérů, kteří vystupují po celé Evropě. I u nás vystupuje na vertikálním laně česká artistka Andrea Navrátilová. Češi jsou navíc silní i v některých tradičních zvířecích drezúrách – toho je dobrým příkladem Národní cirkus originál Berousek, jehož někteří umělci běžně dostávají mezinárodní smlouvy, a to včetně našich turné. Na druhé straně musím uznat, že například ruským nebo čínským artistům Němci nebo Češi prostě nemohou konkurovat.
EURO: Přesto se v Česku cirkusy potýkají s malou návštěvností, čím to je?
GEIER-BUSCH: Jelikož v Čechách žije má babička, tak jsem zde zhlédl řadu představení. Mám bohužel pocit, že zde trochu chybí chuť obměňovat program. A s cirkusem je to stejné jako s filmem – nikoho nebaví chodit pořád na stejný snímek dokola. Naopak my každé dva roky program zcela měníme. Navíc české cirkusy mají rodinný charakter, výjimečně angažují externí umělce. Bohužel velké a opravdu kvalitní české cirkusy, jako byly Humberto nebo Kludský, se v době po roce 1989 rozpadly. Neochota měnit program je o to více zarážející, že Česko je poměrně malá země. Kromě toho v Česku začínají chybět i místa, kde můžete cirkus postavit. V Německu je běžný areál vybavený potřebnou infrastrukturou včetně inženýrských sítí.
EURO: Proč do Česka přijíždíte až nyní, když jste už v době existence želené opony zajížděli do zemí socialistického tábora, například do Rumunska?
GEIER-BUSCH: Do Prahy jsme chtěli už v roce 2003. Tehdy ale Česko ještě nebylo součásti Evropské unie a zjistili jsme, že bychom museli platit vysoké daně – dvacet pět procent z každé vstupenky. Proto se turné neuskutečnilo a přijíždíme až letos. Nejsme ale v Česku poprvé – náš cirkus zde hostoval již před 51 lety.
Filip Geier-Busch (27), vystudovaný informatik, stal se ředitelem cirkusu Busch-Roland v 25 letech. Mluví česky, německy, anglicky a rusky. Narodil se v Praze, jeho matka Natálie Geierová byla žonglérkou, která odešla do zahraničí do angažmá a zůstala v Německu.
