Česko má zpoždění šesti až osmi měsíců
Půldruhého měsíce před vstupem do Evropské unie Česko stále ještě není připraveno na čerpání peněz ze strukturálních fondů. V evropském měšci přitom na Čechy čeká na 80 miliard korun (včetně kohezního a dalších fondů), které bude možné použít na budování infrastruktury, podnikové inovace, vzdělávání či rozvoj venkova.
Výtky, které Brusel adresoval Praze už loni v létě, je možné navzdory jistému pokroku zopakovat i dnes. Česko
přijalo nový zákon o veřejných zakázkách, zatím však neexistují prováděcí pravidla. Nadále chybějí manuály, směrnice a formuláře žádostí. V českých regionech se sice již připravují lidé, kteří budou radit zájemcům o evropské peníze včetně obcí a podnikatelů, ale tato příprava zdaleka není u konce.
„Je škoda, že se s přípravami nezačalo dříve,“ říká Jan Havránek z brněnské poradenské společnosti Raven Consulting, která již ve spolupráci se svými klienty – firmami i obcemi – shromažďuje vhodné projekty. „Musím však říci, že teď se opravdu maká,“ dodává s tím, že v prosinci či lednu se o přílišné aktivitě mluvit nedalo. Jednotlivá ministerstva, která mají na starosti příslušné operační programy, nyní usilují o to, aby krátce po vstupu do EU bylo možné začít s realizací projektů.
Nic však není jisté. Nelze vyloučit, že celý proces začne až na podzim. To by však znamenalo, že první peníze z fondů unie dorazí na místo určení až v příštím roce. Je totiž nutné počítat s tím, že příslušné výdaje se proplácejí zpětně.
V lednu byl ještě mráz.
Ruud van Enk, který na pražské Delegaci Evropské komise vede sekci předvstupních fondů, připomíná, že noví členové EU mohli s čerpáním začít už před samotným vstupem, v lednu letošního roku. Oproti této ideální variantě, k níž se hlásilo ministerstvo pro místní rozvoj, má Česko zpoždění šesti až osmi měsíců.
Van Enk připouští, že nejdůležitější ze všeho je, aby Češi dokázali využít zbývajícího času a předkládali kvalitní projekty. Zdržení však není zanedbatelné, neboť noví členové vstupují v pokročilé fázi sedmiletého rozpočtového období EU. Oněch 80 miliard je vyčleněno na léta 2004–2006 s tím, že projekty by měly být dokončeny do roku 2008. Půlroční zdržení tedy může být znát.
V unii se navíc povedou jednání o rozpočtovém rámci pro období 2007-2013. Pokud nováčci neprokážou schopnost vyčleněné peníze absorbovat, bude to voda na mlýn těm, kteří by rádi výdaje na rozvojové a regionální fondy do budoucna omezili. Evropský komisař Michel Barnier, který minulý týden navštívil Prahu, by pak nemusel prosadit svůj návrh, podle něhož by výdaje na tyto fondy měly v celé EU během sedmi let přesáhnout hranici 330 miliard eur. Pro Česko by to znamenalo podstatně vyšší částky než v prvních třech letech.
Co vlastně proplatí?
Vše nasvědčuje tomu, že česká ministerstva a příslušné agentury budou nyní vše připravovat ve velkém spěchu, což může způsobit potíže. Ruud van Enk upozorňuje, že Česko nemá v této oblasti velké zkušenosti. Předvstupní fondy (Phare, Ispa, Sapard) totiž byly odlišné – nerozdělovaly se tak vysoké částky peněz. V případě strukturálních fondů už navíc budou za celý proces čerpání, řízení i finanční kontroly zodpovídat sami Češi.
Van Enk se obává, že mnozí lidé v regionech zatím nevědí, jak vlastně strukturální fondy fungují, že se výdaje proplácejí až zpětně a že je nutné předložit řadu dokumentů včetně třeba posouzení vlivu na životní prostředí.
I ti, kdo si pravidla evropských fondů pečlivě prostudovali, však mohou být zmateni. Konzultant Ondřej Pravda z firmy Sewaco uvádí, že potenciální žadatelé netuší, co vlastně budou uznatelné výdaje, které se později proplatí. Budou se třeba proplácet náklady na přípravu projektu? Definitivní rozhodnutí, za něž jsou odpovědná česká ministerstva, ještě nepadlo.
Kdo se chce připravit už teď, musí trochu riskovat. Firma Raven si vytvořila seznam uznatelných výdajů na základě vlastní analýzy – praxe v EU, zkušeností s předvstupními fondy a indicií z českých úřadů. Jan Havránek z této společnosti říká, že už nyní s klienty z řad podniků připravili na 200 projektů, zvláště v rámci operačního programu „průmysl a podnikání“. Značná část se týká firem potravinářského průmyslu. „Jakmile se začne, můžeme hned předkládat,“ prohlašuje Havránek. Dalších sedmdesát projektů mají údajně připraveny obce.
Vize jedněch dveří.
Za velký problém Česka řada pozorovatelů shodně označuje přílišnou roztříštěnost programů. Česká ministerstva mají potíže dohodnout se na společných postupech tak, aby žadatelům o podporu vše ulehčila. Podnikatel, který by chtěl z fondů EU čerpat, se musí zajímat nejen o program, který spadá pod ministerstvo průmyslu, ale také o programy ministerstva pro místní rozvoj či práce a sociálních věcí.
Agentura CzechInvest, která bude klíčovou institucí při realizaci operačního programu „průmysl a podnikání“, proto přichází s vizí „jedněch dveří“. Náměstek generálního ředitele CzechInvestu Radomil Novák uvádí, že agentura by měla být styčným místem pro podnikatele, kteří usilují o jakoukoliv podporu – ať už z fondů EU, nebo z národních programů. „Když podnikatel přijde k nám, určitě se nesplete,“ vysvětluje svou vizi Novák. Do května se mají otevřít regionální pobočky CzechInvestu ve všech krajích. Kromě toho má fungovat centrální linka, kde se tazatel dozví, na koho se má se svou žádostí o dotaci dále obrátit.
Systém „jedněch dveří“ neznamená, že by CzechInvest chtěl ostatním agenturám či ministerstvům odebírat jejich programy. Mělo by jít spíše o koordinační roli. Radomil Novák ovšem upozorňuje, že i ta musí být stvrzena meziresortní dohodou. Vše závisí na dalších jednáních s ministerstvem pro místní rozvoj, kde už byla jistá spolupráce dohodnuta, a také s ministerstvem práce a sociálních věcí. Ve druhém případě jde především o programy, díky nimž by podnikatelé mohli čerpat peníze na rozvoj lidských zdrojů.
Hodně práce v regionech.
I v případě CzechInvestu se ovšem zdá, že musí čelit jistému zpoždění. Kritici vidí problém v nepružném rozhodování ministerstva průmyslu v minulosti – právě tento úřad bude řídit podnikatelský operační program. Radomil Novák nicméně uvádí, že CzechInvest už má v každém regionu svého člověka a nyní svá budoucí zastoupení doplňuje tak, aby všude působili dva lidé. Noví pracovníci mají být zaškoleni během března a dubna.
Na námitku, zda není pozdě, náměstek odpovídá, že dřívější otevírání regionálních poboček nebylo reálné, neboť jeho pracovníci by ještě neměli co dělat. Šlo by o mrhání peněz daňových poplatníků, soudí Novák.
Delegace Evropské komise se drží svého stanoviska, podle něhož bylo nutné veškeré instituce připravit s dostatečným předstihem, aby se dosáhlo co nejrychlejšího a nejúčinnějšího čerpání z fondů. Řada pozorovatelů také pochybuje o tom, zda dva lidé v regionálních pobočkách CzechInvestu budou stačit. Delegace již dříve upozorňovala, že úředníky v regionech čeká opravdu hodně práce: Někdo musí zájemci říci, z jakého fondu by mohl peníze čerpat, poradit mu při vypracování žádosti, říci, co by měl zahrnout do svého projektu, komu má projekt oficiálně předložit, kdo jej bude hodnotit, kdo s ním podepíše smlouvu, a nakonec mu také sdělit, zda se svou žádostí uspěl (EURO 28/2003).
Jan Havránek však na základě vlastních zkušenosti očekává, že komunikace s CzechInvestem bude dobrá. Horší by to mohlo být u operačního programu „rozvoj lidských zdrojů“, kde relevantní informace stále chybějí. Ruud van Enk zase připomíná, že čerpání peněz v této oblasti bude samo o sobě dost náročné, neboť jde o sofistikované formy podpory podnikání.
Platební agentura Jako Stachanov Co má společného zemědělská platební agentura s novou pražskou hokejovou halou? Na první pohled absolutně nic, ale způsobem výstavby, jako by si z oka vypadly, a mezní termíny dokončení jsou téměř totožné. O nutnosti zřízení speciálního agrárního „penězovodu“ z Prahy do Bruselu bylo ministerstvo zemědělství informováno s několikaletým předstihem (dobře to věděl již ministr Jan Fencl). Ovšem stejně jako v případě haly kromě plánování, bagatelizace problémů a debat o tom, kolik agentur vlastně máme mít, se dlouho nic podstatného nedělo. Z letargie byly úřady vytrženy až loni v létě. Neúprosně se blížící termín vstupu a vážné hrozby ze strany kontrolních orgánů EU (EURO 32/2003), že v případě nefunkčnosti agentury čeští rolníci nedostanou z Bruselu ani haléř (cent), rozpoutal tradiční české šturmování. V resortu Jaroslava Palase se rozvinulo stachanovské hnutí, které si nic nezadá s trojsměnným provozem ve Vysočanech. Na projektu průběžně pracuje 150 až 200 lidí. Dělá se po večerech i o víkendech. Prim nehrají stavaři, ale odborníci na IT. „Skluz byl obrovský. V tuto chvíli není čas na detaily a mašličky. Klíčové je, aby kostra celého systému byla funkční, což se s velkou pravděpodobností podaří. Dolaďovat se ale bude až za pochodu,“ řekl týdeníku EURO jeden z odborníků, který se na projektu podílí.
Alespoň že je zákon.
Naštěstí již byl Parlamentem definitivně schváleny novely zákona o zemědělství a o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF), čímž agentura získala – ač se zpožděním - základní právní rámec. Jak název druhého zákona napovídá, agentura je budována na základech již řadu let fungujícího intervenčního fondu. Systémem budou protékat nejen tolik diskutované přímé platby (vyplácené plošně, přibližně 1800 korun na každý hektar), ale i další druhy nárokové i nenárokové finanční pomoci, a to nejen z Bruselu, ale i z národních zdrojů. Jde především o řadu opatření z oblasti společné organizace trhu klíčových zemědělských komodit (intervence, vývozní subvence). Dále se skrze agenturu bude uskutečňovat „Horizontální plán rozvoje venkova“, zaměřený na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství a hospodaření v méně příznivých podmínkách. Všechna uvedená opatření jsou financována ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF). Pod agenturou ovšem nalezneme i opatření z jeho orientační sekce: Ministerstvo zemědělství připravilo sektorový národní operačních program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, který je kromě EAGGF spolufinancován ze strukturálních fondů. Představit si pod ním lze finanční podporu (nenárokovou) vybraných projektů zaměřených na rozvoj prvovýroby a zpracování potravin, podporu lesního a vodního hospodářství a zajištění trvale udržitelného rozvoje. Platební agentura v tomto případě plní pouze roli zprostředkujícího subjektu v oblasti administrativy (na základě smlouvy s ministerstvem zemědělství) a v oblasti platební (na základě smlouvy s ministerstvem financí).
Pláč na špatném hrobě.
Ředitel SZIF Jan Höck 11. února varoval, že právě spuštění operační programu je ohroženo kvůli špatné spolupráci ministerstva pro místní rozvoj. „Neznáme podmínky ani způsob podávání žádostí,“ uvedl mimo jiné.
„Nařčení musím zásadně odmítnout. Příprava tohoto operačního programu je plně v kompetenci ministerstva zemědělství, které je řídícím orgánem. Veškerá implementační struktura a příprava dokumentů je v jeho kompetenci. My sice připravujeme jednání s Bruselem, jsme koordinační orgán, vedeme debaty o celkovém rámci podpory ze strany společenství, ale to je vše. Stejně jako u ostatních operačních programů je odpovědným řídícím orgánem resortní ministerstvo,“ namítá mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun.
Šibeniční termíny vedly loni ministerstvo zemědělství, aby bez výběrového řízení vybralo jako dodavatele informačního systému platební agentury a systému IACS (administrativní a kontrolní systém) společnost SAP ČR. Firma, plnící roli systémového integrátora projektu, ujišťuje, že všechny práce probíhají dle harmonogramu. „Jsme ve fázi implementace, nastavování systému. Zároveň se zahajují práce na integračních a zátěžových testech,“ sdělil týdeníku EURO Radomír Kolařík, ředitel SAP ČR pro obchod a marketing. SAP je smluvním partnerem projektu, ovšem spolupracuje s asi desítkou dalších firem, nejvýznamnější z nich je Siemens Business Services, který má na starosti integraci externích IT systémů, zároveň plánuje a realizuje školení uživatelů.
Zástupci firmy SAP ČR prohlašují, že se všechno včas podaří. „Produktivní provoz v režimu provoz s podporou bude zahájen dle harmonogramu v dubnu 2004,“ uvádí ředitel Kolařík.
Zmocnění vydá Janota.
Ostrému spuštění agentury musí předcházet akreditace. „Je třeba rozlišovat dvě věci – akreditační řízení předepsané pro platební agenturu a monitoring připravenosti na strukturální fondy. To jsou pro nás dvě odlišné věci, které se u nás sbíhají,“ upozorňuje zástupce ředitele SZIF Vladimír Eck. Platební agentuře je zmocnění oprávněn udělit kompetentní orgán, takzvaný národní schvalovací úředník, kterým je první náměstek ministra financí Eduard Janota. Odpovědné Sobotkovo ministerstvo financí si pro kontrolu připravenosti agentury objednalo externí audit u firmy BDO CA (připravenost strukturálních fondů audituje PricewaterhouseCoopers). „V současné době v agentuře stále probíhá předakreditační řízení,“ uvádí Vladimír Eck. Důvodem dosud oficiálně nezahájeného procesu akreditace je podle něj zpoždění ve schvalování zákonů. BDO CA musí udělat nejdříve audit administrativní připravenosti, dále audit institucionální připravenosti a v závěru připravenosti informačních systémů. Do 20. dubna by firma měla předat ministerstvu financí závěrečný výrok. Sobotkovi lidé dají agentuře zmocnění a nahlásí to do Bruselu. „Jsem přesvědčen, že akreditaci ke dni vstupu budeme mít,“ prohlašuje sebevědomě Vladimír Eck, přičemž ale přiznává, že harmonogram je napjatý a žádné další rezervy v něm už nejsou.
Obrana před podvody.
První peníze z Bruselu na organizaci společného trhu mají dle nastavených mechanismů přitéct 3. července, přímé platby zřejmě počátkem února příštího roku. Systém funguje tak, že nejdříve budou zemědělcům peníze vyplaceny z českého státního rozpočtu a zhruba s dvouměsíčním zpožděním pak Evropská komise - nezjistí-li žádné pochybení - národní výdaje proplatí z unijních fondů. Jak dříve uvedl ředitel agentury Jan Höck, 70 procent práce agentury (která má mít včetně sedmi regionálních poboček téměř 700 zaměstnanců) bude představovat kontrola, zda údaje, které nahlašují zemědělci, jsou správné a finanční požadavky oprávněné. Prostě a jednoduše, zda sedláci nepodvádějí.
