O absurdním hospodaření stran výstavby letišť informovala zpráva Evropského účetního dvora. Auditoři v ní nešetří kritikou na adresu vlád jednotlivých recipientských zemí i samotné Evropské komise. Polsko je jen špičkou ledovce – podobně se vede několika letištím v Itálii, Řecku, Estonsku a Španělsku. V posledně jmenované zemi je nejkřiklavějším případem Ciudad Real Central: letiště umístěné na půli cesty mezi Madridem a Sevillou, jehož vybudování vyšlo na 1,1 miliardy eur, letos zavřelo. Byl k tomu dobrý důvod, od roku 2011 z něho neodletělo jediné letadlo.
Polsko v této souvislosti překvapuje především proto, že ve věcech finanční prozíravosti se obvykle ve společnosti Itálie a Španělska nevyskytuje. Největším průšvihem je hypermoderní letiště v Lodži, které prodělává, protože jím ročně projde pouze asi 350 tisíc cestujících. Vládní plán, jímž Polsko o evropské peníze na výstavbu letiště žádalo, však počítal s 1,3 milionu cestujících. Také konzultační společnost Ernst & Young, již Poláci za tím účelem angažovali, tehdy odhadovala minimální počet cestujících na 1,042 milionu.
Agentura Reuters mluvila s lidmi, kteří plán letiště vytvářeli. Konečná odpovědnost tehdy ležela na ministerstvu dopravy a osobně na jeho zaměstnanci Andrzeji Korzeniowském. „Dostali jsme úkol připravit ten plán za tři měsíce. Spal jsem v práci pod stolem a neměl se čas ani najíst. Tvrdím, že plán je nejlepší, jaký za daných okolností být mohl,“ řekl Korzeniowski agentuře. Podle něho nenese vinu za stavbu letišť duchů korupce, nýbrž „špatné priority“ lokálních polských politiků, kteří měli tváří v tvář nabízeným penězům příliš velké oči.
Čtěte také:
Otevření Berlínského letiště se zpozdí téměř o rok
Šéf berlínskho letiště končí. Dozorčí rada mu prý nevěří
Letiště Vodochody: Penta žaluje stát za zrušení kladného posudku
