Vytápění bytu se dále prodraží. V prvních třech městech, kde jsou známé nové ceníky, dochází k nárůstu od šesti do 25 procent. Za zdražením je nutné hledat rostoucí náklady na povolenky k emisím oxidu uhličitého a také investice do modernizace tepláren a rozvodné sítě. Nárůst lze očekávat hlavně u zákazníků připojených k uhelným teplárnám. Ceníky pro Prahu, Brno, Ostravu a další velká města teplárny zveřejní v následujících týdnech.
Nepříjemné překvapení si pro své zákazníky připravila Příbramská teplárenská. S platností od začátku listopadu zvýšila cenu tepla na 634,94 korun za gigajoule bez DPH (730 korun včetně DPH). Meziroční zdražení zde dosáhlo 25 procent. Vedení podniku to dává za vinu unijnímu systému emisních povolenek.
„Pro běžnou produkci Příbramské teplárenské nám přidělené množství emisních povolenek již nestačí, a proto budeme nuceni nakoupit cca 132 000 kusů za tržní cenu určovanou burzou těchto povolenek. Jejich cena se v současné době vyvíjí velmi nepříznivě,“ vysvětluje výkonný ředitel Příbramské teplárenské Jaroslav Hrabec.
Vývoj cen emisních povolenek v posledním roce:
Zdroj: Business Insider
Ceny však vzrostou i v dalších městech. O šest procent si od Nového roku připlatí v Písku, kde odběratelé z teplárenské soustavy budou platit 560,10 koruny za gigajoule tepla bez DPH. Navýšení schválila rada města na svém říjnovém zasedání. „Hlavním důvodem zdražení tepelné energie v Písku je prudký nárůst ceny emisních povolenek v tomto roce o 250 procent, zdražilo také palivo a ostatní vstupy,“ vysvětluje Karel Vodička, zastupitel a předseda představenstva Teplárny Písek.
Do třetice lze zmínit Žďár nad Sázavou, kde od listopadu došlo k nárůstu ceny ze sekundárních rozvodů tepla o 10,6 procenta na 469 korun bez DPH (tj. 539,40 koruny s DPH) za jeden GJ. Běžná domácnost za jeden rok v bytovém domě spotřebuje (v závislosti na velikosti bytu a zateplení domu) od 25 do 40 GJ tepla. Další velcí výrobci a distributoři tepla své aktuální ceníky zveřejní až v následujících týdnech.
Meteorologové varují: Domácí kotle na uhlí jsou horší než velké elektrárny
Čím je teplo z centralizovaných soustav dražší, tím více lidí v panelových a bytových domech zvažuje odpojení a pořízení vlastního zdroje tepla – obvykle plynového kotle nebo tepelného čerpadla. V praxi se tak děje hlavně ve chvíli, kdy cena tepla včetně DPH překročí hranici 650 korun za GJ. V minulých letech se tak dělo hlavně v Liberci a Jablonci nad Nisou, kde ceny patřily k nejvyšším v republice. Letos patří k městům s nejdražším teplem Praha, Tábor, Beroun, Prachatice a nově i Příbram.
Teplárenské sdružení ČR lobbuje za zlepšení podmínek pro fungování velkých zdrojů tepla. Požaduje snížení sazby DPH z 15 na 10 procent a usiluje také o zvýšení příspěvku na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, který lidé a firmy hradí v ceně elektřiny podobně jako u energie z obnovitelných zdrojů. Druhý návrh však narazil na odpor části vedení Energetického regulačního úřadu; v příštím roce se tedy podmínky pravděpodobně nezmění.
Komu se vyplatí odpojit se od teplárny? O perspektivách a hrozbách pro české teplárenství čtěte v Euru, které vychází v pondělí 19. listopadu.
Dále čtěte: