Před patnácti lety si připsal první velký kariérní úspěch. Armáda jej vyslala do balkánské mise SFOR jako vedoucího staršího důstojníka. Vratislav Beran pak stoupal dál. Zatím poslední kapitola jeho vojenského života se začala psát v těchto dnech na Hradě. Prezident jej 28. října povýšil do generálské hodnosti.
I proto, že Beran ve své kanceláři v pražské Bubenči jako šéf jedné z vojenských agentur řídí veškerou personalistiku české armády. „Tato práce představuje široký rámec úkolů, které se pod jeho vedením daří plnit již několik let,“ chválí jej Magdalena Dvořáková, mluvčí generálního štábu.
Asi nejdůležitější položkou jeho agendy je nábor rekrutů. V této věci mu pomáhá Lenka Šmerdová, poradkyně náčelníka generálního štábu. Jenže poslední týdny ukázaly, že letos se tolik mladých posil, kolik ozbrojené síly potřebovaly, nepodařilo najít. A jiné to nebude ani v příštích letech.
Přečtěte si komentář: Česká armáda v Sýrii
Letošním cílem bylo přijmout 2200 rekrutů, ale výsledek bude citelně nižší. Průběžné údaje uvádějí číslo 1880, které však ještě do konce roku nebo na začátku příštího klesne podle toho, kolik nových vojáků ve zkušební době z armády odejde.
Letošní vývoj armádě ukázal, že odvážný cíl, podle nějž má v roce 2025 sloužit v českém vojsku 30 tisíc profesionálů a na němž stojí veškeré rozvojové a modernizační plány našich ozbrojených sil, není úplně reálný. Dosáhnout se jej pravděpodobně nepodaří, přestože po 28. říjnu nábor řídí generálské duo Šmerdová & Beran.
Cíl nebyl splněn
Ačkoli má situace k ideálu daleko, pražský generální štáb odmítá jakékoliv pochybení. A výtky směřuje na Brno, kde sídlí Univerzita obrany. Jak tvrdí Magdalena Dvořáková, zatímco vojáků mířících po kurzu základní přípravy rovnou do posádek se podařilo najít dost, zádrhel je s vysokoškoláky. Rekrutační cíl pro přijetí ke studiu na vysokých školách byl splněn na 57,1 procenta,“ krčí Dvořáková rameny. A rychle upřesňuje: „Zájem o studium technických oborů je všeobecně nízký, částečně to odpovídá nedostatečnému počtu absolventů středních technických škol, ale také nezájmu mladých lidí o studium náročnějších oborů.“
Sami vojáci pak říkají, že pokud by si brněnská Univerzita obrany rovnou v kurzech základní přípravy vyblokovala méně míst pro své studenty, uvolnily by se tabulky pro ty zájemce, kteří po základním kurzu míří pracovat rovnou do posádek.
Mluvčí brněnské vysoké školy Vladimír Šidla tvrdí, že hlavní slovo má ministerstvo obrany, které specifikuje počty nových studentů. „Přestože máme vysoké ambice ve vztahu k počtu nově nastoupivších, nemůžeme dopředu vědět, kolik studentů skutečně nastoupí. Je pravdou, že v posledních letech byly požadavky ministerstva obrany vyšší, než byl finální počet nastoupivších,“ říká Šidla.
Ale ať už za špatná čísla nese větší odpovědnost generální štáb, nebo brněnští vojenští akademici, na výsledku to nic nemění. Nových vojáků přibývá mnohem méně a daleko pomaleji, než je třeba. To je potíž hlavně proto, že každoročně stoupá počet profesionálních vojáků, kteří svléknou uniformu.
„Úbytek, tedy zánik služebního poměru, v roce 2018 dosáhl celkem 994 vojáků,“ píše se v nedávno zveřejněné ročence Agentury personalistiky Armády ČR.
„Odchodovost vojáků z povolání se projevila především ve věkových skupinách 21 až 25 a do 20 let. Vysoká odchodovost byla zaznamenána také v hodnostním sboru poddůstojníků ve skupině 26 až 30 let a v hodnostním sboru praporčíků ve skupině 41 až 45 let,“ uvádí statistický dokument dále.
V roce 2018 tedy armáda přišla o 994 profesionálů, předloni jich bylo 946 a v roce 2015 „pouze“ 842. A když se tato čísla dají dohromady s klesajícím počtem rekrutů, výsledkem je mnohem pomalejší růst, než by plánovači potřebovali.
Musíme nabírat
Tato zjištění nemohla potěšit ministra Lubomíra Metnara, který si loni v červnu, když jako třetí ministr v řadě vyslaný hnutím ANO nastupoval do čela resortu, dal si jasný cíl: zintenzivnit nábor tak, aby českou armádu v roce 2025 tvořilo minimálně třicet tisíc profesionálních vojáků. „Naše armáda musí zbrojit, musíme nabírat vojáky, máme druhou nejmenší armádu (sic!) a musí být připravena na různé situace,“ podpořil jej tehdy premiér Andrej Babiš.
Letošní rok je prvním, který měl ukázat, jak to vlastně Babiš s Metnarem mysleli. A hned začátek ledna, kdy se v dědických kasárnách u Vyškova seřadili rekruti nastupující do prvního letošního kurzu základní přípravy, ukázal, že něco není v pořádku. Dostavilo se jen 287 lidí, meziročně o 104 méně. „Lednový nástupní termín je vzhledem k zimnímu počasí méně oblíbený mezi rekruty,“ reaguje Magdalena Dvořáková, mluvčí generálního štábu.
Problém je i to, že řada kadetů zmizí už v průběhu přípravy nebo v prvních týdnech po příchodu k posádce. A nejde o zanedbatelný počet. „Ve třech letošních nástupních termínech (poslední říjnový, kam nastoupilo 563 lidí, stále probíhá - pozn. red.) bylo přijato do služebního poměru v rámci přímého náboru, tedy pro vojenské útvary a zařízení, 875 nových vojáků a 428 vojáků bylo přijato pro studium na vojenských oborech vysokých škol. Ve zkušební době zatím odešlo téměř 200 osob,“ říká Dvořáková.
Armádní personalisté navíc počítají s tím, že situace se v příštích letech zásadně nezlepší, spíše naopak. Počet mladých průběžně klesá a s tím se zmenšuje i množina adeptů pro vojenskou službu.
Přečtěte si: Vítěz americké krize studentských půjček? Armáda
Zájem mladých podkopává i fakt, že technika české armády působí velmi zastarale a nákupy nových technologií - včetně osobní výbavy či zbraní - se vlečou nebo zcela odkládají.
Situaci dokumentuje rostoucí průměrný věk rekrutů. Loni povyskočil už na 25,9 roku, přičemž v roce 2015 činil 25,6 roku. Lenka Šmerdová, poradkyně náčelníka generálního štábu, už dříve týdeníku Euro vysvětlila, že efekt způsobuje i výběr armády, která hledá nejen mladé a zdravé lidi, ale také ty kvalifikované.
Stoupá i věk celého vojska. „Lze zobecnit, že armáda každý rok průměrně zestárne o 0,36 roku“ vyplývá z ročenky Agentury personalistiky Armády ČR.
Důsledky ustrnutí
Aby v příštích letech skutečně v českých ozbrojených silách sloužilo celkem 30 tisíc profesionálů, něco se musí změnit.
Jak ukazuje mezinárodní srovnání The Military Balance, oficiální síla českých ozbrojených sil činí aktuálně pouze 23 tisíc lidí. Na rozdíl od statistiky ministerstva obrany (uvádějící aktuálně něco přes 25 tisíc vojáků) totiž globální tabulky počítají jen se skutečně aktivními a vycvičenými profesionály, tedy nikoliv s armádními studenty, sportovci nebo třeba vojákyněmi na mateřské či rodičovské dovolené.
A protože na pracovním trhu už příliš možností pro masivní nábor není, jedinou cestou pro personalisty je udržet v ozbrojených silách alespoň současné profesionály. Což ale také znamená rychlejší stárnutí celého sboru.
Tady stojí armáda před jiným a dost možná ještě hůře řešitelným problémem: jak v armádě udržet déle než bylo naplánováno starší vojáky, kteří si už v armádě odsloužili dost roků na to, aby jim v civilu každý měsíc chodila solidní renta?
Před ministerstvem obrany a generálním štábem zkrátka vyrostla další zásadní překážka. Už se nestačí zaměřovat jen na strategické kontrakty a nákupy, ale i na to, aby měl kdo moderní techniku jednou používat. O takovém vývoji se nicméně vědělo mnoho let dopředu. Možná kdyby v roce 2014 s nástupem Martina Stropnického (ANO) celý resort neustrnul, situace by měla přirozenější a především zvládnutelnější vývoj. Teď se armáda dostala do vleku událostí a vnějších okolností, na něž nemá vliv.
Čtěte také:
Nábor nových vojáků drhne. Přesto ho povedou dva generálové
Komentář: Velké oči armády aneb Kde ti mladí jsou?
Současná česká armáda je oproti té předlistopadové desetinová, a přesto o poznání silnější
