Mezinárodní sankce, klesající ceny ropy a všeobecná nedůvěra v rychlé vylepšení poměrů se na ruském hospodářství podepisují stále citelněji. Nejpesimističtější odhad přišel od skandinávského finančního ústavu Danske Bank, podle něhož se objem ruské ekonomiky napřesrok může zmenšit až o 11,3 procenta (pokud mezitím dramaticky nestoupne cena ropy, což se neočekává).
„Zatímco rubl oslaboval, zčásti z geopolitických důvodů, ale především kvůli propadu ceny ropy, centrální banka zvedla svoji klíčovou sazbu o 1150 bázických bodů, tedy o sedmnáct procent, aby před dalším poklesem měnu chránila. Odliv kapitálu se však podstatně zrychlil, když se ruští občané i firmy začali hromadně rublu zbavovat,“ řekl analytik banky Vladimir Miklaševskij.
Pesimistickou předpověď doplňovaly další dílčí zprávy. Rozvojová banka Vněšekonombank (VEB) oznámila dva dny před koncem loňského roku, že požádá stát o pomoc ve výši 30 miliard rublů (cca 500 milionů dolarů) ročně až do roku 2017. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vzápětí potvrdil úmysl státu bance vyhovět. Šéf banky Vladimir Dmitrijev uvedl v tiskovém prohlášení, že závazky banky činily až donedávna 1,13 miliardy dolarů, ale že v posledním čtvrtletí výrazně stouply vzhledem k „nestálému politickému prostředí“.
Podle Dmitrijevova odhadu bude ztráta jeho banky za rok 2014 dosahovat zhruba 100 milionů rublů a následující rok by se měla snížit na 50 milionů. Šéf banky přitom neupřesnil, podle jakých účetních norem bude ztráta klasifikována. Podle něho však stomilionová ztráta není nic, co by VEB nemohla ustát: jen investice do olympijských projektů v Soči, jejichž návratnost je přinejlepším diskutabilní, banku stály právě sto milionů dolarů.
Právě politicky motivovaná nejistota byla leitmotivem zpráv, které z Ruska v posledních dnech minulého roku přicházely. Halasně ohlašovaná výměna akcií mezi německou chemičkou BASF a ruským vývozcem plynu Gazpromem, jež měla proběhnout na konci roku 2014, byla na poslední chvíli bez udání důvodu zrušena.
Transakce měla znamenat, že činnost firmy Wintershall, dcery BASF, by připadla Gazpromu – šlo o obchod se zemním plynem a o jeho skladování. Gazprom měl zároveň získat poloviční podíl v těžební jednotce Wintershallu v Severním moři; výměnou za to měla německá firma dodat know-how k vybudování těžebních zařízení na Sibiři.
K dalším špatným zprávám pro Putina patří ta, že Evropská unie na samém konci prosince vydala nařízení, podle něhož evropské firmy nesmějí investovat na Krymu, původně ukrajinském poloostrově, jejž v březnu 2014 Rusko anektovalo.
