Tržní turbulence se přirozeně dotkly i
realitního sektoru. Vysoká poptávka, na kterou byli developeři, vlastníci a
správci nemovitostí zvyklí, čelila na jaře tohoto roku nejistotě. Masový
přechod na práci z domova, jehož jsme se stali svědky po březnovém zavedení
přísných preventivních opatření, přinutil zaměstnavatele zamyslet se nad tím,
zda dokáží home office alespoň do jisté míry zavést natrvalo a optimalizovat
tak své náklady na pronájem kancelářských prostor.
Data společnosti vykazují minimální změny v obsazenosti kanceláří. Mezi lednem a zářím tohoto roku představoval pokles obsazenosti námi spravovaného kancelářského portfolia jen čtyři procenta, z čehož přibližně dvě pocenta lze přičíst na vrub pandemii covid-19. Druhá polovina byla způsobená předem plánovanou redukcí.
Zatím z dlouhodobého hlediska nelze s
určitostí říci, zda budou firmy trvale poptávat méně kancelářských ploch.
Existuje však řada faktorů, jež svědčí o tom, že k takovému scénáři nedojde. Za
zvýšenou mírou využívání home office totiž v současnosti stojí jednak
společensky odpovědné chování mnoha firem a také preventivní opatření přijatá
vládou.
Vlivem nových zkušeností z pandemického období však lze jistě očekávat změnu technických parametrů, které určují například požadavky na velikost jednotlivých pracovních míst a zároveň tlak samotných zaměstnanců na zajištění bezpečného pracoviště. To je ostatně i v zájmu samotných zaměstnavatelů, jelikož covid-pozitivní (či jinak nemocná) osoba na pracovišti může zásadně ovlivnit chod celé firmy.
Zároveň je důležité podotknout, že české
domácnosti nejsou ve většině případů připraveny na trvalý home office. Obzvláště
v Praze, v níž v posledních letech sledujeme trend zmenšující se
výměry nových bytů a zároveň rostoucích cen za metr čtvereční nemovitosti.
Ad absurdum pak dochází k tomu, že
náklady na provoz kanceláře přenáší firmy na zaměstnance – ti si musí zajistit pracovní
místo ve své domácnosti, na které jim zaměstnavatel obvykle nepřispívá. Možná
tak vzniká prostor pro zcela novou kategorii zaměstnaneckých benefitů, nicméně
na aktuální situaci plošné (ne)připravenosti na trvalou práci z domova to
nic nemění.
Výše zmíněné důvody, v kombinaci s osobní
preferencí sdílených pracovních prostor ze strany mnoha zaměstnanců, nasvědčují
tomu, že vyšší procento využívání home office je do značné míry jen průvodním
jevem pandemie, který časem odezní. Také ale v dlouhodobém horizontu
pravděpodobně vyvolá vyšší poptávku po kvalitních a bezpečných kancelářských
prostorách.
Autor je Senior Asset a Leasing Manager společnosti Arcona Capital
