Česká republika dává na vědu zhruba 1,79 %
ze svého hrubého domácího produktu (HDP), vyplývá z posledních ucelených
údajů Světové banky za rok 2017. To při HDP ve výši 5 050 miliard korun
znamená zhruba 90 miliard korun ročně. V porovnání s ostatními státy
bývalého východního bloku to není špatné. Je to ale dostačující?
Podíl na podpoře vědy a výzkumu se v Česku
zvyšuje, ale stále nedosahuje vyspělejších zemí, kterým vévodí Jižní Korea, kde
se rozděluje 4,55 procenta z HDP, Švédsko s 3,33 procenty nebo sousední
Rakousko s 3,16 procenty. Spolu se Slovinskem jsme sice premianty
mezi postkomunistickými zeměmi, otázkou je, jak velký dopad bude mít
koronavirus.
Bude se opakovat rok 2008?
Hospodářské recese z roku 2008 znamenala velký propad příjmů pro českou vědu, a hlavně tento propad trval několik následujících let. Vláda v rámci ekonomické krize měla snahu škrtat ve snadně dosažitelných položkách, které zasáhnou v první vlně logicky co nejméně voličů – a to je bohužel i případ české vědy.
Od roku
2009 byl přiškrcený podíl veřejných rozpočtů směřujících do vědy. Bohužel se tato
strategie ukázala jako krátkozraká, neboť státy, které naopak v krizi do vědy investovaly,
vyšly v pokrizovém období významně lépe než Česká republika.
České firmy kvůli koronaviru utáhnou kohoutky. Dopad na vědu může být
katastrofický
Je potřeba si
uvědomit, že většina zdrojů financování vědy a výzkumu pochází ze soukromého
sektoru, zatímco výdaje státu permanentně klesají, ty z podnikatelského
sektoru rostou. Na celkových výdajích na vědu se průmyslové podniky podílejí
z více než 60 procent.
Ocitáme se tak na důležité
křižovatce. Česká věda prokazatelně v posledních letech zvyšuje svou
kvalitu a pomalu se přibližuje mezinárodní úrovni. Bude teď velmi důležité, jak
se k tomu postaví česká vláda. Soukromý sektor přiškrtí své finance a
velká zodpovědnost za českou vědu bude na vládě, resp. veřejným sektoru. Jakékoli
přiškrcení by naši vědu vrátilo opět o několik let nazpět.
Jak na covid-19 zareaguje Asie v čele s Čínou?
Mnohé asijské státy jsou v čele
podpory vědy a výzkumu. Zmiňovaná Jižní Korea je dokonce v čele světového
žebříčku s nejvyšším podílem HDP, který do této oblasti jde, Japonsko je
čtvrté a neuvěřitelným tempem roste Čína.
My
totiž vědecké výkony a finance většinou hodnotíme v rámci Evropy, kdy se
porovnáváme s dalšími evropskými zeměmi, nicméně bychom neměli opomíjet ani
asijské státy. Na vědu dala například Čína v roce 2018 293 miliard
dolarů, což byl meziroční nárůst o skoro 12 procent. Výrazně roste i počet
čínských patentů. Když si k tomu přidáte jejich centrálně řízené hospodářství,
paradoxně může současná pandemie Čínu pasovat na globálního tygra vědy a
výzkumu.
Autor je vedoucím Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity
v Brně
