Do všeho, co doporučujeme klientům, sami investujeme, říká partner Sal. Oppeneim
Matthias Graf von Krockow (56) absolvoval studium podnikové ekonomie na Albertus-Magnus-Universität v Kolíně nad Rýnem. Profesní dráhu zahájil u Chase Bank ve Frankfurtu. Několik následujících let strávil u Chase Manhattan Bank a Citibank v New Yorku V roce 1984 nastoupil do privátní banky Sal. Oppenheim jr. & Cie. V lednu 1986 byl jmenován osobně ručícím společníkem, v dubnu 1998 mluvčím osobně ručících společníků banky. Matthias Graf von Krockow je ženatý a má čtyři děti.
EURO: Německé internetové stránky bankovního domu Oppenheim otevírá váš citát „Ze všech forem, které může mít banka, je privátní banka tou nejmodernější“. Můžete vysvětlit tento výrok? VON KROCKOW: Spojujeme dlouhou tradici. Jsme v Evropě úspěšní a jsme zároveň jednou z nejmodernějších bank. Moderní myslím ve smyslu, že jsme ochotni a schopni udělat cokoliv, co žádají naši klienti.
EURO: To, že pro své klienty udělají všechno, říkají všechny banky. Co konkrétně dostane zájemce o služby vaší reprezentace v Praze navíc než třeba klient Živnostenské banky, Commerzbank nebo BNP Paribas? VON KROCKOW: Dobrým příkladem je obchod soukromých osob. Typicky se privátní bankovnictví koncentruje na kapitálový trh. V Oppenheimu se staráme o právní, podnikohospodářské, optimalizační a daňové otázky na domácím i na zahraničních trzích. Tato široká péče navíc trvá již generace. Jiným příkladem je, že jsme vedoucím vydavatelem derivátů obchodovaných na burzách. Jsme největší vydavatel investičních certifikátů, vysoce inteligentních a cenově přístupných produktů.
EURO: Ale i péčí o celou rodinou a jejím přesahem do jiných než investičních segmentů opravdu argumentují všichni privátní bankéři. Myslím, že to není to dostatečný argument k tomu, abyste přesvědčili potenciálního klienta, že má jít právě k vám… VON KROCKOW: Dalším argumentem je, že vždy investujeme do projektů, ať již na kapitálovém trhu či do nemovitostí, spolu s našimi klienty. U každého projektu figurujeme jako co-investor. To našim klientům většinou usnadňuje rozhodování. Typické je, že velké banky, jako UBS nebo HVB Bank, mají možnost vlastního výzkumu, nevěnují se ale klientovi tak pečlivě jako privátní banky. Těm zase naopak většinou chybí globální pohled a analytické zázemí. My jako největší privátní banka v Evropě jsme kombinací obojího. A to nás odlišuje.
EURO: Proč jste si ke vstupu na trhy takzvané nové Evropy vybrali Českou republiku? VON KROCKOW: Česko je nám historicky velmi blízké. Již jsme na jeho území působili v období industrializace jako investor do železniční sítě. Hlavním důvodem je ale rychlý ekonomický růst a růst bohatství. Vidíme v zemi velký potenciál v poradenství a v obhospodařování majetků nejbohatších rodin.
EURO: Kdy plánujete vstoupit do Maďarska, Polska, na Slovensko? VON KROCKOW: I v těchto zemích již máme klienty a jsme v nich zastoupeni prostřednictvím jednotlivců. Nemáme tam ale stálou reprezentaci. Chceme nejprve vyhodnotit náš vstup do České republiky a až poté určíme přesné termíny dalšího postupu. Logickým příštím cílem naší expanze je Slovensko. Zda reprezentace otevřeme v roce 2006 nebo 2007, není zatím určeno. Z našeho podhledu je Česko v privátním bankovnictví, investičním bankovnictví a asset managementu o kousíček dále než Maďarsko či Polsko. K dispozici v něm je velké množství kvalitně vzdělaných lidí s praxí. V zemích, kde takoví lidé nejsou, je pro nás efektivnější klienty oslovovat například z Vídně.
EURO: Do Rakouska jste vstoupili až v roce 2001. Co z tehdejší strategie vstupu je přenositelné do Česka, a co nikoliv? VON KROCKOW: V Rakousku jsme dosáhli během krátkého času obrovského úspěchu v privátním bankovnictví, asset managementu a v investičním bankovnictví. Ze zastoupení vyrostla samostatná plnohodnotná banka. To bychom zde rádi zopakovali. Rakouský trh byl samozřejmě v době našeho vstupu především ekonomicky a svým bohatstvím dále, než je český.
EURO: Svůj optimismus opíráte o výzkum, který tvrdí, že v České republice žije více než jedenáct tisíc rodin s majetkem přesahujícím milion dolarů. Kolik takových lidí je v Rakousku? VON KROCKOW: Nemám žádná aktuální čísla pro srovnání. Znám pouze údaje z roku 1990, kdy majetek přesahující milion dolarů mělo 35 tisíc obyvatel Rakouska. To je samozřejmě mnohem více než v Česku, navíc s růstem bohatství takových lidí za posledních patnáct let mnoho přibylo.
EURO: Máte prognózu, jak bude růst bohatství v České republice pokračovat? VON KROCKOW: Vycházíme z mezinárodních analýz, které říkají, že počet velmi bohatých lidí v České republice roste o dvanáct až patnáct procent ročně. Za deset let by tak mohlo v Česku žít přibližně třicet tisíc velmi bohatých rodin. Nelze to ale pochopitelně říci nikterak přesně, protože to záleží na dalším hospodářském rozvoji.
EURO: V Rakousku po čtyřech letech spravujete 650 klientům majetek v hodnotě tří miliardy eur. Kolik klientů a majetku chcete spravovat za čtyři roky v Česku? VON KROCKOW: Pochopitelně očekáváme, že to bude méně. Konkrétní předpoklady ale nezveřejňujeme. Naše cíle jsou ale především kvalitativní, ne kvantitativní. Chceme být kvalitní a trh vedoucí zahraniční privátní bankou.
EURO: Lidí s více než milionem dolarů je nepochybně hodně v Moskvě nebo i v Číně a jihovýchodní Asii. Proč na těchto trzích nejste? VON KROCKOW: Máme samozřejmě zájem i o obchod v Rusku. Dceřiná firma BHF obstarává obrovský objem exportního financování. Mnoho našich klientů také vlastní ruské cenné papíry. Na otevření reprezentace v Moskvě či Petrohradu je ale myslím pro nás - s tím, co nabízíme - zatím příliš brzy. V Číně jsme spolu s Deutsche Bank akcionářem páté největší banky. Čína je samozřejmě zajímavá pro mnoho našich klientů, kteří na tamním trhu působí. Mnoho privátních bank v Evropě včetně nás má samozřejmě čínské klienty. Pro nás jako Oppenheim je ale zatím příliš brzy tam vstupovat.
EURO: O český trh privátního bankovnictví se starají především lokální subjekty bez další historie. Proč do země nevstoupíte daleko razantněji a začínáte opatrně jen s reprezentací a třemi zaměstnanci? Kdy očekáváte přeměnu na plnohodnotnou pobočku? VON KROCKOW: Pokud to je tak, jak říkáte, určitě tu rychle porosteme. Musíme se o tom ale nejprve přesvědčit. Jak rychle se naše reprezentace přemění na pobočku, záleží jen na místní úspěšnosti a na tom, zda si to vyžádají naši klienti. Ti musejí říct: chceme mít vedené účty v této zemi, ne ve Švýcarsku či Rakousku. Zatím se setkáváme spíše s tím, že klienti účty vedené v zahraničí považují za výhodu. V našich plánech ale předpokládáme, že by přeměna mohla nastat během dvou až tří let. Do několika let by počet zdejších zaměstnanců mohl stoupnout na osm či devět. V Rakousku jsme také začínali opatrně jako reprezentace a k růstu počtu zaměstnanců a přeměně na pobočku došlo až později.
EURO: Přidaná hodnota ředitele tuzemského zastoupení Tomáše Končického je v kontaktech na sportovní komunitu. Které další cílové skupiny chcete jako první oslovit? VON KROCKOW: V České republice jsou sportovci ve zmiňovaných jedenácti tisících bohatých lidí nadprůměrně zastoupeni. Takový podíl sportovců mezi bohatými lidmi není ani v Německu ani v Rakousku. Je to tím, kolik českých sportovců úspěšně působí či působilo zahraničí. Je logické, že se Tomáš Končický jako bývalý basketbalista na tuto skupinu soustředí. Další cílovou skupinou jsou především podnikatelé. V oblasti správy majetku chceme ale oslovit také firmy, města a nadace.
EURO: V Německu je pro vaši banku typická účast na fúzích a akvizicích. Přebíráte podniky, čistíte je, a po restrukturalizaci prodáváte. Je vaší ambicí se do tohoto typu transakcí pouštět také v České republice? VON KROCKOW: Vidíme velký potenciál v podnikových transakcích, v privatizaci podniků veřejných služeb, v oblasti nemovitostí. Hodláme se podílet na přílivu zahraničního kapitálu do Česka. Chceme také pomáhat českým podnikatelům při investování v zahraničí. Typickou oblastí jsou nemovitosti. V poslední době registrujeme zájem rodinných firem z Rakouska a Německa o přeshraniční spolupráci a investice. Samozřejmě je naším cílem dostat se do povědomí, aby až bude někdo vstupovat na burzu, navyšovat kapitál nebo privatizovat, věděl, že vedle Deutsche Bank, České spořitelny a dalších je tu také Oppenheim.
EURO: Těžko se ale můžete významněji na takovýchto transakcích podílet bez silného lokálního zázemí. VON KROCKOW: Automobilový průmysl, jeho dodavatelé nebo energetické koncerny, to jsou panevropská témata a firmy. Již nerozhoduje, zda se transakce připravuje v Praze, ve Vídni nebo v Kolíně nad Rýnem.
EURO: Vaší doménou jsou nemovitosti. Na jakých developerských projektech pracujete v Česku? VON KROCKOW: Máme dceřinou společnost IVG, která je tu aktivní a nabízí speciální fondy především pro německé investory. Považujeme to za zajímavý obchod s dlouhodobou perspektivou. Jako skupina Oppenheim obhospodařujeme nemovitosti v hodnotě sedmnácti miliard eur a toto číslo roste. Nemovitosti jsou pro nás zajímavé, protože tyto investice jsou ze své povahy dlouhodobé a nezávislé na výkyvech kapitálového trhu.
EURO: Kolik jste jako výrazný investor do nemovitostí prodělali na nemovitostní bublině v nových spolkových zemích Německa? VON KROCKOW: Nic. Nestavíme kvůli spekulaci. Stavíme jenom, když máme partnery, kteří jsou bonitní a mají zájem si naše objekty dlouhodobě pronajímat. Neinvestujeme například do speciálních nemovitostí nebo do hotelů. To, že tyto objekty mají pouze jediného nájemce, považujeme za příliš rizikové.
EURO: V Německu jste se podíleli na posledním IPO loni. Proč jste letos žádnou podobnou transakci nepřipravili? VON KROCKOW: Nyní je méně IPO. Nedávno jsme se podíleli na IPO společnosti Praktiker ze skupiny Metro (vlastník tuzemského řetězce Makro - pozn. red.). Cena akcií po uvedení na burzu se vyvíjí hůře, než jsme očekávali. Musím také říci, že konkurence v tomto segmentu je tak vysoká a marže tak nízké, že jsme opravdu v poslední době dělali těchto transakcí méně než dříve.
EURO: K tomu, že by na německém trhu nastal v nejbližších letech boom IPO, jste tedy skeptický? VON KROCKOW: Problémem minulých let nebyl nezájem o IPO, ale fakt, že kurzy byly tak nízko a investoři byli tak opatrní, že šlo těžko uvádět na trh nové firmy . Za poslední rok se ale mnohé změnilo k lepšímu a burza se konečně zvedá. Index DAX se nyní pohybuje nad pěti tisíci body a pomalu se začínají na trh vracet investoři. Díváme se na mnoho firem a bude záležet na jejich vlastnících a na našich doporučeních, zda již je pravý čas uvést akcie na trh. Dobrý čas pro uvádění akcií na trh je vždy, když burza dokáže meziročně na konci roku vykázat zajímavý růst.
EURO: V Německu je Oppenheim hodně aktivní v oblasti public relations. Vaše analytiky často citují média. Mezi privátními bankami je tento váš postup ojedinělý. Většinou si zakládají na intimitě a nenechávají o sobě na veřejnosti moc vědět. Je jiný přístup k PR důvodem vašeho úspěchu v Rakousku? VON KROCKOW: Být známí díky kvalitě analytických zpráv považujeme za nejlepší cestu, jak dát o sobě vědět. Také naši potenciální klienti čtou noviny. Na jedné straně musíme být maximálně diskrétní a na druhé i jako privátní banka musíme používat marketing, reklamu a public relations.
EURO: Většinou firmy po akvizici procházejí fúzemi. Oppenheim se ale rozhodl uplatňovat po akvizici BHF (někdejší vlastník Živnostenské banky - pozn. red.) strategii dvou bank. S jakými výsledky? VON KROCKOW: Většinou dochází k integraci subjektů a také my to většinou našim klientů doporučujeme. Postupujeme v přímém protikladu s běžnými zvyklostmi, protože BHF je samostatnou bankou se silnou a dlouhou historií. Druhým důvodem je, že jejich obchodní model se hodně liší od našeho. Proto se domníváme, že můžeme nabídnout více jako dvě banky než jako jedna. Máme dvě tržní a bankovní strategie. Jsme ale úzce propojeni, takže já jsem například rovněž mluvčím představenstva banky BHF.
EURO: Jaké typy investic a jaké trhy nyní při investování preferujete? VON KROCKOW: Při rozhodování je pro nás důležitá dlouhodobost investice a kvalitní analytické zázemí. Většina bank v Německu analytické týmy omezila, případně přesunula do Londýna. My při rozhodování stále spoléháme na náš vlastní výzkum. V dlouhodobosti a konzervativnosti pohledu na investice se od většiny trhu lišíme. Vždy se snažíme, aby klienti měli v portfoliu výraznou složku pro vyplácení renty nezávislou na výkyvech trhů. V současné době, kdy se v Evropě očekává zvyšování úrokových sazeb, doporučujeme držet poměrně dost hotovosti, protože růst úroků bude mít negativní dopad na ceny dlouhodobých dluhopisů.
EURO: Německé bankovnictví prochází vlnou konsolidace. Jaká je situace na trhu privátních bank? Stále platí, že němečtí zákazníci vyhledávají raději bankéře ve Švýcarsku než doma? VON KROCKOW: Ta otázka je hodně aktuální, protože v Německu se připravuje zavedení daně z bohatství. Počet privátních bank v zemi kontinuálně klesá z někdejších padesáti přibližně na polovinu. Deset z nich je nezávislých, zbylé již patří do nějakého finančního koncernu. Přežít mají šanci jen ty, které se starají o nějaký speciální tržní segment a jsou zároveň dostatečně velké, aby svou pozici na trhu obhájily. Takže očekávám, že počet se ještě sníží. Obecně lze říci, že v Německu je stále nadbytek bank. Platí to ale vlastně pro celou Evropu. Konsolidace sektoru je teprve na začátku. Vždyť doposud neexistuje žádný bankovní dům působící na celém kontinentu.
