Postup české centrální banky do vyšší ligy investorů je vedlejším efektem intervencí za účelem oslabit kurz koruny.
Stanovují základní úrokové sazby, ovlivňují míru inflace a někdy i kurz domácí měny. Takový je podle učebnic hlavní význam centrálních bank. V posledních letech však stále více působí i jako investoři na globálním trhu s akciemi a dluhopisy; jejich stamiliardy dolarů napomáhají často až přehnanému růstu cen na burzách.
Svým dílem k tomu přispívá i Česká národní banka (ČNB), která má podle posledních známých čísel zainvestováno do cenných papírů v zahraničí téměř 2,2 bilionu korun. V přepočtu se jedná téměř přesně o 100 miliard dolarů a to už je slušný balík peněz. S podobným objemem aktiv pracuje třeba belgický KBC Asset Management či vládou založené „fondy budoucnosti“ v Jižní Koreji a Austrálii.
Postup ČNB do vyšší ligy investorů je vedlejším efektem intervencí za účelem oslabit kurz koruny. Než intervence v listopadu roku 2013 odstartovaly, objem akcií a dluhopisů v držení centrální banky dosahoval pouhých 760 miliard korun. Dnes je tedy správce české měny na trojnásobné hodnotě. Týdeník Euro se pokusil zmapovat, co konkrétně ČNB vlastní a jaká rizika z toho vyplývají.
Zámořské dluhopisy, evropské akcie |
---|
Na straně aktiv České národní banky drží prvenství dluhopisy, v akciích má banka investovanou asi jen desetinu svého majetku. Vedle téměř povinných investic ve Spojených státech a zemích eurozóny překvapí jejich vysoký objem v Kanadě a Austrálii. Ke konci loňského roku banka držela kanadské dluhopisy za 208 miliard korun a australské za 110 miliard. Naopak v akciovém portfoliu hrají prim akcie kotované v zemích eurozóny, na celkovém objemu 190 miliard korun měly dvoutřetinový podíl. Až s velkým odstupem následovaly americké, kanadské a australské akcie. |
Dosahuje objem aktiv České národní banky nadměrných hodnot? Řada ekonomů i laiků prohlašovala intervence na měnovém trhu, jejichž objem prudce narostl v posledních měsících před opuštěním kurzového závazku, za vyhozené peníze. Například hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler před půl rokem upozornil, že devizové rezervy již dosahují 55 procent výkonu české ekonomiky, což je po Švýcarsku nejvyšší poměr v Evropě.
Podle názoru profesora Jana Švejnara, předsedy Výkonného výboru CERGE-EI a ředitele think tanku IDEA, je množství devizových rezerv ještě v normě. „V samotné výšce nynějšího nárůstu bilance nevidím problém. ČNB má dostatečnou sílu, aby tuto větší bilanci zvládla. Pouze v případě velké krize a dalšího ohromného nárůstu bilance bychom se mohli začít obávat negativní reakce trhu,“ sdělil Švejnar.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 11. září. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.