Menu Zavřít

Spekulanti zaútočili

18. 3. 2005
Autor: Euro.cz

Akcie petrochemického holdingu jezdí na horské dráze

Za prvním letošním dramatem na pražské burze stojí nákupní horečka několika stovek drobných akcionářů propojená se spekulacemi skupiny větších tuzemských investorů. Akcie největšího českého petrochemického holdingu se ještě loni koncem prosince pohybovaly v pásmu vymezeném devadesáti korunami za kus a téměř se s nimi neobchodovalo. Jeho kupec byl již znám a možnosti úspěchu či krachu privatizace rovněž. Jedinou neznámou byly solidní loňské výsledky firmy, jež zveřejnila až letos v únoru. Hned začátkem ledna se však cena za akcii vyhoupla přes sto korun, koncem ledna dosáhla výše 120 Kč a v březnu dosáhla během denního obchodování hranice 219 korun To vše bez toho, aby se mimo výsledků hospodaření a oznámení PKN Orlen, případného nového vlastníka české firmy, že dodal Evropské komisi požadované dokumenty pro posouzení akvizice, na veřejnost dostala jakákoli závažná informace.

Konec kotování.

Poměrně jasně se v posledních dnech na vývoji kurzu akcií Unipetrolu ukázalo, proč se obchodování na burze stále nazývá hrou. Není to sice Kiplingova „velká hra“, komplikovaná a tajuplná je ovšem také dost. Iluzi, že cena veřejně obchodované komodity či akcie je určována měřitelnými faktory, možná uvěřili kupci a prodejci v počátcích tulipánové burzy v Holandsku. Její krach však poprvé napověděl, co to vlastně veřejný trh je. Cenu totiž v mnoha případech neurčuje nabídka a poptávka, ale spekulace a domněnky investorů, kteří si za velké peníze užívají svou hru. Unipetrol se v pondělí 14. března obchodoval za 211 korun a nad spekulacemi a domněnkami převzali vládu „tvůrci trhu“. Kurz po výhrůžkách brokerů, že přestanou akcie kotovat, během dne spadl ještě o 22 procent. Někteří z nich, jako například HVB Bank a BH Securities, toho opravdu nechali. Pokud by ze sedmi tehdejších kotujících firem jich pět přestalo určovat cenu, vypadl by Unipetrol ze SPAD. To představuje nejen omezení objemu obchodů, ale také velké ztráty pro všechny, kteří draze nakoupili. Brokerům se není co divit, když při současném stylu obchodování každý z nich tratí denně kvůli Unipetrolu přibližně milion korun.

Drobné úvěry za miliardy.

Mimo to, že povinné nákupy stojí brokery miliony, měl nedávný pohyb kurzu i další dopady. Investoři totiž nenakupovali „drahé“ akcie Unipetrolu pouze za své peníze, ale využívali i prostředky brokerů. Úvěry na nákupy akcií nabízejí na našem trhu třeba Atlantik FT, Česká spořitelna či FIO. Prvně jmenovaná společnost rozjela tento byznys ve velkém a rozpustila mezi klienty miliardy korun. Vývoj na začátku března byl ovšem příčinou toho, že s těmito riskantními obchody přestala. „Naše zdroje na poskytování půjček nejsou neomezené. Navíc půjčovat na Unipetrol není nyní ani příliš bezpečné,“ uvedl analytik společnosti Jan Schiesser s tím, že se již dostali na hranici částky, kterou mohou půjčit. Mimo velikosti kapitálu společnosti je tovněž problémem zajištění úvěrů, neboť brokeři půjčují 70 až 50 procent hodnoty akcie. Když si ale někdo půjčí na nákup akcií Unipetrolu při ceně 220 korun a za dva dny hodnota cenného papíru klesne na 160 korun, tak je zřejmé, že se jedná o rizikové podnikání. Omezení půjček na Unipetrol přijala také společnost FIO. „Zatím jsme to nezastavili, ale místo 70 procent půjčujeme již jen 60. Pokud nastanou další výkyvy, půjčovat pravděpodobně přestaneme,“ uvedl hlavní broker Jan Korb.

bitcoin_skoleni

Není retail jako retail.

Příčinou vývoje posledních dnů byl především retail - drobní investoři. Nepohybujeme se ovšem v bankovní sféře, kde se pod pojmem drobný klient rozumí člověk, který má průměrný příjem, účet, kartu a úvěr na televizi. V případě obchodů na burze jde o lidi, kteří do nákupu cenných papírů investují stovky milionů korun, či dokonce miliardy. Jsou to vesměs investoři tuzemští, protože ti zahraniční se do podobných spekulací většinou nehrnou. Navíc v České republice se pohybují velké zahraniční fondy, které se na turbulence kolem Unipetrolu dívají s nadhledem.

Co dál?

Původní scénář, jak to bude s postavením Unipetrolu na burze, doznává trhlin. Předpoklad byl, že PKN Orlen v pohodě zprivatizuje Unipetrol, zaplatí státu přes čtrnáct miliard, vykoupí po drobných tahanicích od minoritních akcionářů akcie za cenu okolo sto korun a stáhne Unipetrol z trhu. Kromě potíží, které má PKN Orlen s tím jak stihne privatizaci a eventuálně i s vysokou cenou, kterou bude muset zaplatit, přichází problém v podobě povinného výkupu. Vysoký růst akcií ho zdražil, pohybujeme se teď v částce minimálně 130 korun na akcii. Minoritní akcionáři by si navíc představovali cenu daleko vyšší a jak bývá dobrým zvykem, začali se sdružovat. Dá se očekávat, že když investovali takové částky, že se nevzdají bez boje. PKN, pokud Unipetrol nakonec získá, má na výběr. Žádný výkup provádět nebude a akcie na burze prostě nechá. Může také v Praze emitovat své akcie, stanovit směnný poměr a vyměnit je s minoritáři za cenné papíry Unipetrolu. Zákon to připouští, ale tento v zahraničí obvyklý způsob, v Česku ještě nikdo nepoužil. Polský koncern také může trvat na své ceně a roky se soudit.

  • Našli jste v článku chybu?