Špionské investice. Firmy financované CIA vyvíjejí špičkové technologie

Když vědci z americké firmy Redlen Technologies přišli se speciálními CZT polovodiči, věděli, že přilákají zájem radiologů. Tyto polovodiče totiž umožňují vyvinout velmi přesné detektory nádorů a ucpaných tepen. Stejná technologie je však využitelná i jinak – například při odhalování tzv. špinavých bomb. Není tedy ani moc divu, že kanadská společnost upoutala investory z In-Q-Telu (IQT), což není nic jiného než investiční odnož americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).

In-Q-Tel vstoupil do Redlenu loni v březnu, přesná výše investice nebyla zveřejněna. To je v případě investorů z Langley běžné; přitom od roku 1999 vstoupili už do stovek firem zaměřených na telekomunikace, mobilní bezpečnost, energetiku či analýzu velkých souborů dat.

Americké úřady včetně CIA měly dlouho v oblastech svého zájmu velký náskok před soukromníky. „Vládní výzkum a rozvojové investice byly dvě nebo tři generace před soukromým sektorem v oblastech svého zájmu, jako je šifrování a analýza. To už neplatí,“ prohlásil již dříve pro server Breakinggov.com Kim Taipale, zakladatel Stillwell Center for Advanced Studies in Science and Technology Policy.

Změna hry

Před patnácti lety ale CIA pochopila, že si nedokáže držet náskok před soukromými firmami ani s nimi držet krok. A přestala se snažit vyvíjet vše sama. „Kouzelníci z Langley“ začali zaostávat hlavně kvůli rozvoji internetu. „Rychlost komerčních inovací předstihla schopnost vládních agentur vyvíjet a zavádět nové technologie,“ přiznává samotná investorská organizace CIA na svých stránkách.

Současně se překryly zájmy soukromého sektoru a CIA, protože banky, pojišťovny a další velké korporace musely také řešit počítačové zabezpečení, šifrování a datové analýzy. Inspirace Bondem Americká tajná služba se proto rozhodla založit investiční odnož In-Q-Tel, která je samostatnou neziskovou organizací. Investuje do začínajících společností, které vyvíjejí nové technologie využitelné pro potřeby CIA.

Název organizace odkazuje na postavu z filmů o agentovi britské tajné služby Jamesi Bondovi – panu Q. Ten vedl ve filmech oddělení výzkumu a vývoje britské tajné služby, které agenta 007 zásobovala různými vychytávkami, jako byly hodinky s laserovou řezačkou či mobil, který dokázal zneškodnit neoprávněného uživatele elektrickým šokem.

In-Q-Tel jde po reálnějších „hračkách“

A právě o ně jde, zisk je druhořadý. „In-Q-Tel se mnohem více zajímá o samotnou technologii,“ řekl pro Breakinggov.com viceprezident neziskové organizace Business Executives for National Security Paul Taibl. „Jestliže je technologie rovněž obchodně úspěšná, tím lépe.“ Investiční strategie IQT je tak podřízena jedinému cíli, kterým je podpora technologií, jež zpravodajská komunita může rychle použít. Výměnou za peníze od IQT proto firma musí přistoupit na to, že vyvíjené technologie přednostně poskytne zpravodajcům.

Podle serveru Defensenews.com obsahují smlouvy často ustanovení, že firma musí upravit svůj existující produkt podle požadavků IQT, který jej zároveň může bezplatně zkoušet a používat. I přes tato omezení je investice od CIA pro firmy výhodná. Jde totiž o skvělou vizitku, která přiláká další investory.

IQT se nicméně chová velmi tržně, když vkládá své peníze bok po boku s venture firmami, které se specializují na nově začínající technologické společnosti. Jde o nejriskantnější investice. Společnost IQT ale v průměru věnuje pouze jeden dolar na každých devět dolarů, které vloží venture společnosti.

Přestože s venture firmami investuje, považuje se IQT za naprosto rozdílného investora. „In-Q-Tel není venture společností. Jsme strategickým investorem,“ sdělila serveru Breakinggov. com Lisa Baderová, viceprezidentka pro externí záležitosti firmy In-Q-Tel. Skutečností je, že IQT může investovat na delší dobu.

Borci ze CIA předběhli Google

Od svého založení vložila firma IQT peníze do přibližně dvou set společností. Obvyklá investice se podle Baderové pohybuje mezi jedním až třemi miliony dolarů. Celkově tak IQT proinvestoval již stamiliony dolarů.

V roce 2010 podle Defensenews.com dosáhla příjmů ve výši téměř 58 milionů dolarů a její náklady byly okolo 46 milionů. Na rozpočtu IQT se přitom podílí několik vládních organizací. Kromě amerických firem nakoupila podíly rovněž v britských společnostech a aktivní je také na Novém Zélandu a v již zmiňované Kanadě.

Lidé z CIA už opakovaně prokázali dobrý nos na investice. IQT byl třeba jedním z prvních investorů do firmy Keyhole, která vytvořila 3D vizualizaci planety. Společnost v roce 2004 koupil internetový kolos Google, kterému posloužila pro zavedení služby Google Earth. Tím však výčet nekončí.

Mezi největší úspěchy bude jistě patřit investice do společnosti Palantir Technologies, jejíž název je odvozen od „vidoucích kamenů“ z Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena.

Na konci loňského roku se hodnota Palantiru vyšplhala na devět miliard dolarů. První finanční injekci poskytla firmě právě organizace IQT společně s venture fondem Founders Fund Petera Thiela, který založil PayPal a byl prvním investorem do největší sociální sítě světa Facebooku, který nebyl zevnitř firmy.

Software Palantiru umožňuje analyzovat obrovské množství dat k zjišťování anomálií, vztahů či předvídání trendů. Využívá se tak například pro odhalování podvodů či insider tradingu. Další společnosti v oblasti analýzy dat podpořené organizací In-Q-Tel koupily kolosy jako IBM či Hewlett-Packard.

Technologie pro iPad

S plody investic americké tajné služby se však denně potkává téměř každý člověk. „Řadu dotykových technologií používaných nyní v iPadech a dalších zařízeních vynalezli ve firmách, kam In-Q-Tel vložil peníze,“ prohlásil Jeffrey Smith, který jako vedoucí představitel CIA pomáhal se založením In-Q-Telu.

Finance od CIA pak rozjely rovněž vynález společnosti Sonitus Medical. Jde o pomůcku, kterou mohou využít lidé s poškozeným sluchem. Lze ji upevnit za zuby. Následně dokáže přenášet zvuk přes systém kostí v hlavě, což umožňuje neslyšícím lidem slyšet.

Využitelná v medicíně je rovněž technologie společnosti zSpace (dříve Infinite Z), která umožňuje interakci s virtuálním předměty, jako by byly reálné. Kromě medicíny se uplatní v architektuře, průmyslu, strojírenství nebo například v biotechnologiích.

In-Q-Tel navíc neinvestuje pouze spolu s venture fondy, ale i s největšími internetovými esy. Před dvěma lety organizace vložila společně s Amazonem třicet milionů dolarů do společnosti D-Wave Systems. Ta propojuje počítačové vědy a fyzikální objevy, které využívá pro vytváření unikátních programů pomáhajících hledat řešení složitých problémů. Například modelují to, jak proteiny reagují s léky, nebo vytvářejí optimální cesty pro doručování zásilek, což se jistě Amazonu miliardáře Jeffa Bezose hodí.

Češi neinvestují

V České republice zpravodajské služby do začínajících technologických firem neinvestují. „Chceme-li nějaké zařízení či aparaturu získat, musíme ji koupit,“ uvádí mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert. „Otevřeně lze ale říci, že rozpočet nám neumožňuje do nových technologií investovat masivně. Jdeme spíše cestou jejich postupného doplňování a modernizace.“ Totéž podle expertů platí pro civilní rozvědku, Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

BIS nicméně spolupracuje s firmami či výzkumnými pracovišti. „V případě, kdy potřebujeme vyvinout nebo vhodně upravit nějakou aparaturu nebo zařízení, můžeme se obrátit na příslušnou firmu (výrobce), případně na akademické pracoviště,“ říká Šubert. Zároveň služba může podle něj využívat projekt Bezpečnostní výzkum, který zastřešuje ministerstvo vnitra. Program podporuje aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a inovace v oblasti bezpečnosti.

Čtěte také:

Symantec odhalil špionážní software, nerušeně fungoval roky

Amazon předchází obavám ze špehování, otevře datové centrum v Německu

Německá rozvědka smí mezerou v zákoně sledovat vlastní občany