Pokud by stavebnictví mělo být indikátorem blížícího se oživení ekonomiky, musel by být premiér Zeman dost zklamán. Už dva měsíce ohlašuje světélko na konci tunelu a stavebnictví padá stále hlouběji. Květnové výsledky, které dovedly české stavební f irmy k poklesu o více než deset procent, rozhodně vzkříšení ekonomiky nevěští. Světélko vypadá trochu jako bludička.
A co víc. Vypovídá to poměrně výmluvně o výsledcích vládní politiky. Minulý rozpočet byl schvalován za halasného vytrubování jeho oživovacího potenciálu. Jeho síla se však ve světle statistik jeví jako poněkud vyčpělá. Investice do infrastruktury b yly slibovány, ale nejsou jaksi příliš vidět. Ty do spotřeby naopak vidět jsou.
Stavebnictví trpí zastavením soukromých investic. Příčinou je finanční krize v podnicích, které čekají na restrukturalizaci, a nedůvěra bank k novým projektům. Zkušenost z toho, jak lze dostat půjčené peníze zpět na konta vkladatelů, je poměrně jednoznačná, a tak nejlepší investicí je pořád záložna nazývaná repo obchody České národní banky. Úrok je sice malý, ale zase dostanu jistinu, říkají si šéfové našich velkých bank, a to je dnes hodně neobvyklé. Vláda se sice nedávno pochválila, jak přeje věřitelům, její skutečné praktické kroky však poukazují na něco jiného. Zákon o mimosoudních dražbách, který je nyní v Parlamentu, hovoří jasně, když v řadě případů současnou situaci ještě zhoršuje a umožňuje le galizaci krádeže.
Tedy nic nového, jen se potvrzuje, že oživovací pokusy mají mizivý úspěch a jedou po slepé koleji. Jedno však přece za zaznamenání stojí. Přes gigantické poklesy celého odvětví rostou ceny stavebních prací, a to nikoli málo. Červnová čísla uka zují na meziroční růst o 5,3 procenta. Ve srovnání s 0,4procentním růstem průmyslu je to nevídané zdražení. Zvláště když si uvědomíme, že stavebním firmám díky poklesu úroků klesly finanční náklady, které jsou v tomto odvětví poměrně důlež itou složkou celkových nákladů. Jako by nízká poptávka tlačila ceny opačným směrem, než je v ekonomice obvyklé. Kdyby ve stavebnictví nepodnikaly stovky firem od gigantů až po party zedníků, chtělo by se uvažovat o kartelu. Každopádně Úřad pro hospodářskou soutěž by měl být trochu ve střehu.
Vzhledem ke snižujícím se výkonům však klesají i ceny samotných společností v oboru. A toho si trh všímá. IPS a Metrostav už mají nového zahraničního investora a další podniky budou nepochybně následovat. Je to jen dobře. Staveb ní firmy musí mít silné finační zázemí, musí být mocné poskytovat svým klientům dodavatelský úvěr, a to v našich podmínkách naprostá většina českých vlastníků není schopna. A tak, až se skutečně objeví světlo na konci tunelu, budou se smát i zahraniční investoři. Jejich peníze budou mít najednou spoustu dětí. Nakonec i díky našemu rozpočtovému hospodaření, kdy vláda až příliš ochotně investuje do žaludků a na slibované investice toho zbývá pramálo.
