Splácím talent

Dříve jsem na podobný projekt neměl dost peněz, tvrdí šéf ČEZ

EURO: Věnoval jste sto milionů korun na školu, která by měla vzniknout při gymnáziu, jež řídí Václav Klaus mladší. Jak jste ji vybíral? ROMAN: Podle kvality žáků, jaký je o školu zájem, jaké je procento přijatých uchazečů na vysoké školy, a samozřejmě jak o ní referují rodiče. Podobný projekt jsem zvažoval poměrně dlouho. Poprvé jsem o něm přemýšlel asi před pěti lety, když jsem jel z Karlových Varů. Tehdy jsem vůbec nevěděl, že přijde nějaký ČEZ. Prostě jsem jen tak obecně hloubal o charitě, nad nějakým projektem, se kterým bych chtěl spojit své jméno. Řekl jsem si, že by to měla být dobrá škola pro talentované děti. S nadstandardním systémem výuky, a která zároveň bude přístupná i těm, kdo na úhradu školného nemají - prostřednictvím systému stipendií. To bylo ještě dříve, než přišel projekt Petra Kellnera v Babicích, s nímž mě předběhl. Tenkrát jsem však na naplnění svých plánů neměl peníze.

EURO: Přišel jste však na post šéfa ČEZ a prostředků na projekt bylo dost. ROMAN: Poslední rok jsem začal tušit, že bych mohl mít peníze na realizaci svého snu. Začal jsem mapovat trh, zajímat se o školství. Mimo jiné jsem se bavil s lidmi, kteří se pohybují kolem Babic, s rodiči dětí, jež na této škole studují. Na mnoha takových superzařízeních včetně drahých pražských se vzdělávají děti některých mých známých. Uvědomil jsem si, že nechci ryze britskou školu, kde se učí historie rodu Tudorovců a děti pak vůbec nevědí, kdo byl Jiří z Poděbrad. Ani školu, kde bude primární jazyk angličtina. Protože nechci, aby se mé děti doma bavily anglicky jako u jedněch mých známých. Jejich potomci seděli v rohu pokoje a hovořili mezi sebou anglicky - české děti. Protože po několika letech docházky do školy, kde se veškerá výuka a komunikace odehrává v angličtině, je to pro ně jednodušší. Prostě jsem chtěl školu pro české děti, kde čeština bude dominantním jazykem. Žádná s tak vysokými standardy vzdělání tady není.

EURO: Takže jste oslovil Václava Klause mladšího, že mu dáte sto milionů korun na novou školu? ROMAN: Přišel sám a řekl, že se o projektu dozvěděl od lidí, s nimiž jsem již vyjednával, že ho to zajímá, a ať jej udělám s ním. Škola, kterou vede, má ty nejlepší reference, spoustu šťastných žáků a nikdy nebyla spojena s žádným skandálem. Původně jsem si ani nedělal ambice, že bych První obnovené reálné gymnázium (PORG) mohl získat jako výchozí subjekt pro své pány, i proto jsem jej neoslovil a jednal s jinými týmy. Klaus se zajímá o školství i systémově. Jeho jméno je pro mě zárukou, že škola, která vznikne, bude na vysoké úrovni.

EURO: Proč jste se daroval tak vysokou částku? Kvůli nějakému osobnímu uspokojení? ROMAN: Říkám si, že když mi bůh dal něco navíc, talent, díky němuž jsem se dostal tam, kde jsem, že je fér se o to, co člověk získá, podělit. Neočekávám nic jiného než své osobní uspokojení z dobrého skutku, což je pro mne hrozně důležité. Vždycky jsem toužil být úspěšný. Rovněž proto, abych mohl být filantropem. V zahraničí, kde jsem studoval, je zcela běžné, že úspěšní lidé jsou nějakým způsobem do filantropie zapojeni. A jak kdysi prohlásil premiér Tony Blair, Británie má tři priority: vzdělání, vzdělání, vzdělání. Myslím si, že je jeho tvrzení pravdivé, že vzdělání takřka nejvíce rozhodne o dalším úspěchu naší země. Jsem v tomhle hrozný patriot. Chci, abychom byli silní a úspěšní.

EURO: Hrálo nějakou roli v rozhodování, na jaký projekt peníze použít, i to, že další syn prezidenta Václava Klause, Jan, pracuje v ČEZ? ROMAN: Rozhodně ne. Nikterak pro tento projekt nelobboval.

EURO: Nedávno jste prohlásil, že pocházíte z učitelské rodiny. Zaměstnáte v nové škole nějakého příbuzného? ROMAN: Pracovat tady rozhodně nebudou, ale některé členy rodiny jsem nominoval do jakési dozorčí rady školy, tedy jejího kontrolního orgánu.

EURO: A dosadíte do kontrolního orgánu nějakou veřejně známou osobnost, třeba lidi z ODS nebo ČSSD? ROMAN: Ne. Kromě členů mé rodiny jsou tam dva další lidé, kteří se zajímají o vzdělávání a mají s tímto oborem zkušenosti.

EURO: Jaké byly reakce kolegů a jiných manažerů? ROMAN: Jsem z nich překvapený. Čekal jsem nulovou odezvu, že můj dar lidé pouze vezmou v potaz. Tedy že si řeknou, to se mu to daruje, když si takhle vydělal. Na druhou stranu se stýkám s lidmi, kteří mají více, než dokážou utratit za svůj život. Myslím, že darovat dvacet procent svého majetku není tak úplně málo. Spousta lidí, kteří mě k ničemu nepotřebují, mne zastaví a říkají, že je to super a bezvadné. Vyptávají se na školu, třeba kdy ji otevřeme a jaké ročníky. Dokonce se mě již někdo zeptal, bude-li možné, aby k nám přestoupilo jeho dítě, které chodí do třetí třídy.

EURO: Již vám volají známí a říkají, Martine, mám dvě děti, můžeš jim pomoci dostat se na tu tvoji školu? ROMAN: Tohle je věc, kterou nebudu ovlivňovat - tedy nastavení kritérií pro přijímání žáků. PORG je jednou ze škol, na niž se dostane jen ten, kdo je schopen zvládnout studium. Tady při přijímačkách neexistuje protekce.

EURO: Když se však na školu nedostane vaše dítě, bude to ostuda… ROMAN: Máte pravdu. Nevím, jak mé mladší dítě, u toho se to ještě nepozná, ale starší je talentované.

EURO: Někteří účastníci internetových diskusí ale tak vstřícní ve svém hodnocení nebyli. V příspěvcích často tvrdili, že jste měl peníze darovat a svůj počin nezveřejňovat. ROMAN: Nic takového jsem nezveřejňoval. Informace, která se objevila v jednom z deníků, utekla z PORG. Když již byla venku, připadalo mi fér vydat tiskovou zprávu i pro ostatní novináře. Kdybych chtěl něco podobného dělat kvůli médiím a následné publicitě, vyberu si jiné projekty. Třeba půjdu do Bailanda (pořad na TV Nova - pozn. red.) a dám dvě stě tisíc korun tomu, kdo z této taneční soutěže vypadne. Určitě to má dvacetkrát vyšší mediální dosah než založení školy, která z tohoto pohledu není zrovna nejšikovnější variantou. Za stomilionový dar se toho dá pro publicitu dokázat dvacetkrát více. Jenže já to nedělám kvůli tomu, abych byl v hlavních zprávách médií.

EURO: Již jste zavolal některému ze svých obchodních partnerů, že jste dal sto milionů korun na školu, a ať se také pochlapí? Zapojíte se tímto způsobem do dalšího shánění peněz? ROMAN: Fundraising přes tyto kontakty tímto způsobem funguje. Nejdříve však musím získat představu, kolik peněz bude škola potřebovat. Samozřejmě že se fundraisingu vůbec nebráním, je to všude zcela běžná záležitost. Harvard je nejlepší škola kromě jiného i proto, že disponuje obrovským množstvím financí. Je zcela běžné, že žáci nebo jejich rodiče na takovou školu přispívají i nad rámec školného, absolventi jí z vděčnosti posílají dary. Mám ambice vybudovat co nejlepší školu s co možná největším prostorem pro přijímání talentovaných žáků, kteří za normálního stavu nemají na studium dostatek prostředků. Čím větší částkou bude zařízení disponovat, tím více takových talentovaných žáků bude moci přijmout.

EURO: Kdy dáte dalších sto milionů na jiný projekt? ROMAN: V krátkodobém až střednědobém horizontu další takto vysokou částku určitě nevěnuji.