Který právní předpis určuje, do kdy musím zaměstnancům poukázat mzdu na účet?
Nebo je to vždy věcí dohody a do pracovní smlouvy lze uvést cokoliv?
Mařík Kladno
Zákoník práce (§ 141 zák. č. 262/2006 Sb., v platném znění), stanoví, že mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou jejich složku.
Firma musí vyplatit mzdu tak, aby termín výplaty připadl (nejpozději) na některý z dnů kalendářního měsíce následujícího po měsíci vykonání práce. Například jde-li o mzdu za práci v červnu, musí se výplata uskutečnit během července. Údaje o splatnosti musí obsahovat pracovní smlouva, vnitřní předpis nebo mzdový výměr. Smlouva nebo jiný předpis přitom nemůže zhoršit zákonný nárok zaměstnance. Splatnost tedy lze zkrátit (určit dřívější termín než poslední den následujícího měsíce), ne však prodloužit (například že by se mzda za červen vyplatila až v září).
Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr (tedy bez nutného dodržení výpovědní doby), jestliže mu firma nevyplatila mzdu do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Kromě toho může požadovat úroky z prodlení.
Zákoník stanoví dvě výjimky:
Jestliže se obě strany nedohodnou jinak, měla by firma vyplatit mzdu zaměstnanci před nastoupením dovolené, jestliže by splatnost jinak nastala během dovolené. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, poskytne mu přiměřenou zálohu.
Druhou výjimkou je skončení pracovního poměru. Na žádost zaměstnance mu firma musí vyplatit už v den skončení pracovního poměru mzdu (nebo alespoň zálohu) za poslední měsíc jeho pracovního poměru.
Výjimka je možná také v případě takzvaných dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr: Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí ji zaměstnavatel v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.
Zdeněk Bauer právník
