Energetika je klíčovým tématem, domnívá se rakouský ministr pro vědu a výzkum Karlheinz Töchterle
Rakouský spolkový ministr pro vědu a výzkum Karlheinz Töchterle dorazí ve čtvrtek 6. června na jednodenní návštěvu Prahy. Jedná se již o druhou návštěvu tohoto ministra v hlavním městě České republiky během uplynulých dvanácti měsíců. Kromě toho se uskutečnila ještě další setkání Karlheinze Töchterleho s českým ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Petrem Fialou i s jeho náměstkem Jindřichem Fryčem ve Vídni. Tento intenzivní kontakt se stal pro týdeník Euro podnětem k rozhovoru.
* Pane ministře, jaký je důvod vaší návštěvy Prahy?
Letos si připomínáme 20. výročí vzniku programu AKTION Česká republika – Rakousko. Jeho cílem je podpora vzájemné spolupráce ve vzdělávání a vědě. Myšlenky spojené se založením programu jsou již velmi dobře implementovány a je načase dát těmto nástrojům přeshraniční spolupráce nový směr. Při příležitosti 20. narozenin programu AKTION přicházíme se speciální podporou v oblasti energetiky. Neboť právě energetická témata vyžadují mnohostranný přístup, přičemž vědci z obou zemí mohou nabídnout výzkum zaměřený na výzvy budoucnosti. Dne 6. června se proto poprvé uskuteční rakousko-český Den vědy pod heslem Today’s Research for Tomorrow’s Sustainable Energy. Setkají se zde mezinárodně úspěšní vědci, zástupci grantových a podpůrných agentur a zástupci firem z obou zemí, kteří pracují či provádějí výzkum v oblastech biorafinerií, solární energie a energetické účinnosti budov, aby si vyměnili své zkušenosti a know-how a prodiskutovali společné aktivity.
* Právě v oblasti energetiky nepanuje ovšem mezi oběma zeměmi vždy jednotný názor – heslo Temelín…
Téma energetiky zahrnuje podstatně více oblastí než jen otázku atomová energie ano, či ne. A tyto další aspekty se týkají obou našich zemí, mimo jiné také s ohledem na ubývající zdroje. Energetika je velmi komplexním tématem. Mám zde na mysli potřebu redukce emisí CO2, snížení závislosti na importech energií, energetickou účinnost, trvale udržitelné zacházení se zdroji a využívání obnovitelných zdrojů energie. Od vědy se žádá, aby těmto výzvám dodala odpovědi a přinesla fundované přístupy.
* Se svým českým protějškem, ministrem Fialou, se potkáváte pravidelně. Jaké styčné plochy existují mezi Českou republikou a Rakouskem v oblasti vědy a výzkumu? Výzkum a inovace jsou klíčové oblasti dokumentu Evropa 2020 – Strategie pro růst Evropské unie, jehož cílem je inteligentní, trvale udržitelné a integrativní hospodářství pro Evropu. Nejen díky programu AKTION je vědecká spolupráce mezi Rakouskem a Českem velmi těsná. Máme široký a nosný základ pro budoucí spolupráci. Na tom můžeme a chceme stavět.
* Co to všechno znamená pro vědu a výzkum, respektive bilaterální výzkumnou spolupráci mezi Českem a Rakouskem?
Obě země mají společné cíle ke zvýšení intenzity výzkumu, tedy navýšení finančních prostředků v této oblasti, stanovení priorit, kvalitativní zlepšení výstupů měřeno patenty a další. Víme, že prostřednictvím přeshraniční výzkumné spolupráce jsme produktivnější, můžeme přilákat více prostředků z evropských fondů a že díky spolupráci jsou naše univerzity a vědeckovýzkumná centra efektivnější právě ve finančně náročných oblastech výzkumu. Z tohoto důvodu spolu úzce spolupracujeme a zkoušíme podporovat vědce z našich zemí při společných projektech. Tyto výsledky výzkumu se pak mají také realizovat v praxi a být využity v podnikové sféře, která promítne nové poznatky do svých výrobků a služeb. Hospodářské propojení Rakouska a České republiky je velmi těsné, což ukazují také dovozy a vývozy. Rakousko vyváží například více zboží a služeb do Česka než kupříkladu do velké Číny. Také z tohoto důvodu je výzkumná spolupráce mezi oběma sousedskými zeměmi nabíledni.
* Jak nyní konkrétně podporujete spolupráci mezi univerzitami, vědeckými zařízeními a vědci?
Na evropské úrovni je důležitý rámcový program pro vědu a výzkum ze strany Evropské komise, který podporuje spolupráci. Program Horizont 2020 bude od roku 2014 podporovat výzkum a inovace po sedm let. Důležité jsou však pro mě právě také přímé bilaterální programy spolupráce, jako je AKTION a Program vědecko-technické spolupráce. AKTION byl založen roku 1992 jako společný program ministerstev školství obou zemí na podporu bilaterální spolupráce v oblasti vzdělávání a vědy v terciární sféře. V roce 1997 byl AKTION rozšířen o Program vědecko-technické spolupráce. Těžištěm všech programů AKTION je podpora mladých vědců. V případě Programu vědeckotechnické spolupráce stojí v popředí především podpora nákladů na mobilitu při bilaterálních výzkumných projektech, což má položit základní kámen pro multilaterální spolupráci především v rámci rámcových programů pro vědu a výzkum Evropské komise. Neboť péče o sousedské, regionální kontakty je také v rámci EU podstatným tématem a nezbytným základem pro spolupráci na evropské úrovni.
* V jakých oblastech ještě existuje vědecká spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou?
AKTION podporuje kooperační záměry na velmi širokém základě. Pokud budeme mluvit konkrétně, nejvíce spoluprací dosud probíhalo v oblasti lingvistiky, společenských a přírodních věd. Program vědecko-technické spolupráce spolupodporuje v podstatné míře společné výzkumné projekty v přírodních a technických vědách se zaměřením na budoucí pokračování bilaterálních projektů v multilaterálních výzkumných programech, jak jsem již zmiňoval. Projekty v rámci AKTION a Programu vědecko-technické spolupráce lze chápat jako impulzy. Stejně jako mohou být tyto projekty základem evropských projektů, mohou stimulovat i přímou spolupráci univerzit. Zde můžeme uvést například Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích a Univerzitu Johannese Keplera v Linci. Od minulého roku se tyto dvě univerzity dělí o laboratoř nukleární magnetické rezonance. Pořízení k tomu potřebných velkých přístrojů by bylo pro jednotlivé univerzity jen stěží možné. A dalším pozitivním efektem je také čilá výměna studentů a vyučujících, těží z toho všichni.
* Jak to tedy vypadá s výměnou studentů a vyučujících?
Tato výměna probíhá na různých úrovních. Vedle programů AKTION a Programu vědecko-technické spolupráce jsou tu také ještě další iniciativy, jako oba programy mobility CEEPUS a ERASMUS, které podporují cíleně výměnu studentů a učitelů. Mimo to existuje také mnoho studentů a vědců, kteří do dané sousední země jezdí z vlastní iniciativy.
