Podle nového průzkumu společnosti Ernst & Young jsou zaměstnanci společností frustrovaní tolerantním přístupem managementu k neetickému jednání.
Foto: Profimedia.cz
Více než třetina oslovených zaměstnanců velkých evropských společností je ochotna kvůli zakázce nabídnout úplatek, poskytnout osobní dar nebo uhradit nadstandardní náklady na reprezentaci. Vyplývá to z výsledků evropského průzkumu o podvodech a korupci, který mezi více než 2 300 představiteli významných firem ve 25 evropských zemích provedla společnost Ernst & Young. V České republice je situace ještě více alarmující – neetické jednání kvůli získání zakázky připouští více než polovina českých manažerů. Není proto překvapením, že 83 % Čechů požaduje přísnější dohled ze strany regulačních a státních orgánů. Pouze 6 % z nich se však domnívá, že regulační orgány jsou ochotny a schopny korupci stíhat efektivně. Na rozdíl od zástupců ze zemí západní Evropy méně Čechů věří, že se dobrá pověst firmy vyplatí.
Celkem 8 z 10 respondentů v České republice souhlasí, že korupce je v naší zemi rozšířená (evropský průměr je 62 %). V Evropě se lze s úplatky v podnikatelské sféře nejpravděpodobněji setkat v Řecku (44 %) a Rusku (39 %), naopak Norsko (6 %) a Francie (5 %) patří k zemím, kde se uplácí nejméně. V České republice je ochoten kvůli zakázce nabídnout úplatek jeden ze tří manažerů a 23 % všech dotazovaných.
Zatímco 40 % všech evropských respondentů je přesvědčeno, že během předchozích dvou let, kdy se svět potýkal s ekonomickou krizí, se podvodům a korupci dařilo ještě více, jen 20 % Čechů se domnívá, že nárůst korupce souvisí s ekonomickou krizí.
„Výsledky našeho průzkumu by měly být varováním pro ředitele všech evropských společností, a nejen pro ně,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice.
Přestože protikorupčních aktivit v současnosti přibývá, zdá se, že nemají potřebný dopad na zaměstnance a jejich vnímání neetického jednání managementu. Zaměstnanci jsou přesvědčeni, že neetické jednání je vnímáno tolerantněji než kdy předtím a na protikorupční opatření se klade stále menší důraz. Dobrá pověst a firemní etika by přitom měly být pro vedení evropských společností prioritou. Ocení to nejen zaměstnanci, ale i akcionáři, věřitelé a další zainteresované strany.“
„Riziko, které v této souvislosti společnostem hrozí, ve skutečnosti narůstá, protože řada zemí nyní výrazně zpřísňuje protikorupční předpisy, díky nimž budou regulační orgány moci podvody a korupci podstatně důsledněji postihovat. O důvod víc, aby management svými kroky ukázal větší důraz na čestné a poctivé jednání a nebál se sáhnout i k nepopulárním opatřením,“ vysvětluje Markus Lohmeier, vedoucí oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro střední a jichovýchodní Evropu.
41 % oslovených manažerů uvedlo, že v zájmu získání zakázky jsou ospravedlnitelné nadstandardní náklady na reprezentaci (evropský průměr je 17 %). Třetina by byla ochotna kvůli zakázce uvažovat o úplatku (evropský průměr je 17 %). Jen 30 % českých respondentů se domnívá, že se v jejich společnosti nevyskytl v uplynulých dvou letech významný případ hospodářské kriminality. Přitom ale podniky nejsou příliš aktivní v omezování této kriminality: pouze pětina respondentů uvedla, že jejich společnost v posledním roce boj proti hospodářské kriminalitě zintenzivnila.
Management svou roli příliš nezvládá
Z průzkumu jasně vyplynulo, že nastavení norem etického chování i jejich praktické prosazování je úkolem představenstva, dozorčí rady a vrcholového vedení. Více než tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že orgány společnosti by měly nést za podvody a korupci osobní odpovědnost.
„Pokud jde o dodržování etických norem, není management pro podřízené dobrým příkladem. Třetina oslovených českých respondentů nevěří, že management jedná čestně a poctivě. Není se čemu divit, pouze 18 % respondentů z řad managementu odmítá neetické jednání jako prostředek ke splnění finančních cílů,“ vysvětluje Tomáš Kafka, senior manažer oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro Českou republiku.
Frustraci zaměstnanců z přístupu vedoucích pracovníků nejlépe dokládá sílící volání po přísnějším dohledu ze strany regulačních orgánů. Celých 77 % oslovených Evropanů požaduje, aby regulační orgány dělaly více pro omezení rizika podvodu a korupce. V zemích nejvíce zasažených nedávnou hospodářskou krizí je toto číslo ještě vyšší, v Portugalsku, Irsku, španělsku a Řecku požaduje přísnější dohled přes 80 % respondentů. Částečně už toto volání bylo vyslyšeno - v loňském roce bylo zaznamenáno nejvíce případů stíhání na základě protikorupčního zákona (Foreign Corrupt Practices Act, FCPA). Zajímavé je, že sedm z deseti historicky největších případů se týká společností, které nesídlí ve Spojených státech.
Pouze 6 % českých respondentů se domnívá, že regulační orgány jsou ochotny a schopny korupci stíhat efektivně a 41 % respondentů si myslí, že regulátoři korupci potírat nechtějí. Respondenti věří, že regulátoři nejsou ochotni nebo schopni korupci postihovat, říkají, že korupce a podvody jsou příliš rozšířené než aby je bylo možné účinně potírat (50 %), nebo k tomu příslušné orgány nemají potřebnou pravomoc (44 %). V této souvislosti nepřekvapí, že 83 % respondentů volá po přísnějším dohledu ze strany regulačních a státních orgánů, aby se snížilo riziko hospodářské kriminality a korupce. „Přestože v řadě evropských zemí sílí boj proti korupci, na firemních opatřeních zaměřujících se na podvody a korupci se to překvapivě nijak neprojevilo. Společnosti se tak vystavují obrovskému riziku. Orgány činné v trestním řízení v mnoha evropských zemích totiž stále intenzivněji spolupracují s americkými vyšetřovateli, kteří řeší případy porušování FCPA,” říká Magdalena Souček.
Zaměstnanci nejsou na rizika připraveni
Řada společností má co dohánět, pokud jde o vytváření vyspělé podnikové kultury, která by byla zárukou dodržování právních předpisů i etických norem. Povědomí zaměstnanců o interních protikorupčních zásadách je většinou malé. Téměř 80 % respondentů průzkumu neprošlo žádným protikorupčním školením a jen třetina si myslí, že obsah interní protikorupční směrnice je jasný a srozumitelný.
V tomto ohledu průzkum přinesl varovné výsledky i v největších a ekonomicky nejvyspělejších evropských zemích. Ve Velké Británii absolvovalo protikorupční školení pouze 26 % oslovených zaměstnanců, ve Francii a Německu to dokonce není ani celých 20 %, přestože všechny tyto státy přijaly v poslední době řadu předpisů podporujících boj proti korupci.
Čestnost a poctivost se cení
Obava z postihu ze strany regulačních orgánů by neměla být pro management jediným důvodem proč klást na etické chování důraz. Z výsledků průzkumu vyplývá, že čestné a poctivé jednání může mít i komerční přínos.Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že pro společnost je z obchodního hlediska výhodou, pokud má pověst „poctivého hráče“.
Ve srovnání s evropským průměrem (66 %) je mezi českými respondenty podstatně méně těch (37 %), kteří se d
omnívají, že dobrá pověst je pro společnost z obchodního hlediska výhodou. „Tento výsledek je smutným vysvědčením o stavu hospodářské soutěže v České republice. Poukazuje na možnou neefektivní alokaci zdrojů v české ekonomice,“ dodává Tomáš Kafka.
