Ve sněmovně se tento týden spojí chemici s ekology
Zástupci českého Svazu chemického průmyslu budou tento týden v Parlamentu lobbovat za zájmy životního prostředí. Překvapivou koalici chemiků a ekologů vyvolal návrh zákona o pohonných hmotách a čerpacích stanicích, který budou na nadcházející schůzi schvalovat poslanci a který počítá s povolením mobilních čerpacích stanic.
„Pokud by zákon prošel tak, jak je nyní navržen, umožnil by budování mobilních čerpacích stanic. Byli bychom společně s Polskem a Slovenskem jedinými v Evropské unii, kdo něco takového připustil. Považujeme to za velmi nebezpečné, a to nejen s ohledem na znečišťování životního prostředí. Nesmí se zapomínat, že pohonné hmoty jsou výbušné a potenciálně nebezpečné látky,“ říká Pavel Švarc, předseda Svazu chemického průmyslu a generální ředitel společnosti ČEPRO, která provozuje síť čerpacích stanic Euro Oil.
Svaz chemického průmyslu prosazuje, aby čerpací stanice musela být stavbou podle stavebního zákona. „Počítalo s tím i ministerstvo průmyslu, jenže při projednávání v legislativní radě vlády se do návrhu zákona dostala možnost, že čerpací stanice nemusí být stavbou podle stavebního zákona, ale že mohou být zařízením, jehož provozování schvaluje obecní úřad. A pokud bude splňovat určité náležitosti, obecní úřad musí povolení vydat. Je to úlitba silné moravskoslezské lobby nositele patentu na mobilní kontejnerové čerpací stanice firmy PETROCard,“ tvrdí Pavel Švarc.
Bankrot kvůli návrhu zákona.
Firma PETROCard vyvinula mobilní a bezobslužnou čerpací stanici kontejnerového typu MOFIS. Na svých internetových stránkách MOFIS popisuje jako zařízení, které umožňuje samoobslužný výdej kapalin s dálkovým dohledem a řízením. Zdůrazňuje, že MOFIS je „technologické zařízení, nikoli stavba, takže není zapotřebí stavebního povolení k jeho uvedení do provozu“.
Odborný časopis Petrol magazín loni v říjnu informoval o diskusi nad zákonem o pohonných hmotách a čerpacích stanicích, při které se u jednoho stolu sešli zastánci i kritici mobilních čerpacích stanic. K těm prvně jmenovaným samozřejmě patřil Miroslav Žerdík, zakladatel společnosti PETROCard, který při diskusi své zařízení hájil mimo jiné ve jménu ekologie: „Myšlenka vznikla v období povodní na severní Moravě, kde velká řada čerpacích stanic byla zaplavená a způsobila velké škody. Tehdy mě a mého přítele napadla přemístitelná čerpací stanice.“
Miroslav Žerdík v diskusi dále uvedl, že MOFIS vyvíjeli sedm let, že splňuje všechny příslušné normy nejen v České republice, ale i v Evropské unii. Nyní prý však legislativní nejistoty znemožňují firmě PETROCard podnikání. „Zákazníci odstupují od smluv a škody nám jdou do desítek milionů. Po zveřejnění návrhu připravovaného zákona jsem musel firmu PETROCard dát do konkurzu,“ řekl Žerdík. Konkurz byl dle obchodního rejstříku prohlášen 30. listopadu 2005.
Cena rozhoduje.
Důvodem, kvůli němuž se vede souboj o povolení či zákaz mobilních čerpacích stanic, je vedle otázek bezpečnosti a výše rizik ekologického znečištění, také konkurenční boj.
Motoristé se totiž častěji než s MOFISem mohli setkat s opravdu kutilským provedením mobilní čerpací stanice. Na valník přišroubovaná nádrž a k podvozku přimontovaný stojan s čerpací pistolí. Zejména LPG a nafta se takto prodává. O problémech s takovýmito „benzinovými pumpami“ týdeník EURO již informoval (EURO 41/2005). Společným jmenovatelem „kutilských“ zařízení jsou proklatě nízké investiční náklady ve srovnání s klasickou čerpací stanicí. Mobilní samozřejmě mohou nabízet pohonné hmoty s nižší marží, tedy výrazně laciněji, a tím vážně ohrozit byznys značkových i neznačkových pump.
Velké množství motoristů dá jistě přednost natankování levnějšího benzinu z cisterny přistavené na zabahněném plácku před nákupem u čerpací stanice, která má sice toalety, myčku aut a prodej občerstvení, ale také o korunu padesát dražší benzin. Budou-li mobilní výdejny pohonných hmot zákonem povoleny, budeme časem na mnoha místech svědky zavírání těch kamenných a postupné bulvarizace čerpací scény.