Politika a kriminalita Mgr.
Bývalého detektiva Karla Tichého, který pracoval na dnes už legendárním spisu Krakatice, zbavila Poslanecká sněmovna minulou středu mlčenlivosti. Zároveň vznikne vyšetřovací komise, jež se má zabývat možným prorůstáním organizovaného zločinu a politiky, které právě Krakatice popisuje. Spis mapoval například aktivity kontroverzního podnikatele Františka Mrázka a objevují se v něm i jména některých politiků včetně ministra vnitra Ivana Langra (ODS).
Občanským demokratům se ve sněmovně nepodařilo prosadit návrh na rozšíření okruhu osob, které měly být zbaveny mlčenlivosti. Poslanec Jan Vidím spolu s Langrem žádali, aby tak sněmovna rozhodla u dvou desítek lidí, kteří kdy přišli do styku s Krakaticí. Mezi jinými šlo o exministry vnitra Stanislava Grosse a Františka Bublana (oba ČSSD), bývalého policejního prezidenta Jiřího Koláře či někdejšího ředitele Služby pro odhalování korupce Jaroslava Macháně.
Langer se v rozpravě emotivně několikrát obracel na některé poslance ČSSD se slovy: „Kdo se bojí Krakatice?“ Podle něj by se měl celý spis, který pochází z dob vládní sociální demokracie, odtajnit. Ze stejného důvodu Langer a Vidím chtěli, aby o Krakatici mohly mluvit i další osoby. Langer tak dokonce navrhl na zbavení mlčenlivosti i sám sebe.
„Myslím, že se jasně prokázalo, kdo se bojí Krakatice. Krakatice se bojí ti, kteří hlasovali proti zproštění mlčenlivosti osob, které jsme navrhovali,“ řekl pak novinářům. Bublan ale s takovou interpretací zásadně nesouhlasil. „Mně připadá docela nemístné, abychom ještě než tu komisi zřídíme, už dělali nějaký seznam osob. Ta komise může dospět k daleko většímu seznamu nebo třeba k úplně jinému seznamu,“ prohlásil.
Komise složená z dvanácti členů si podle Bublana může k výslechu pozvat, koho uzná za vhodné, a to i bez seznamu, on sám je prý připraven v komisi vypovídat. Výsledky šetření má odevzdat do konce září.
Z Krakatice se podle Langra ztratilo 6000 stran. Policie dodnes nezjistila, kdo informace vynesl. Tichý se chtěl nařčením, podle nichž stojí za úniky právě on, bránit, a požádal proto ministra vnitra o zbavení mlčenlivosti. Langer mu nevyhověl s poukazem na to, že policista může být mlčenlivosti zbaven pouze na základě žádosti státních orgánů.
