Majitelé domů nesouhlasí s novou kontrolou Úřadu pro ochranu osobních údajů
Koloběh kontrol, nesouhlasných dopisů a žalob, které se točí kolem seznamu „sociálních nájemníků“, na němž figurují politici, bankéři a další veřejně známé osobnosti, hned tak neskončí. Soupis zveřejnilo na svých internetových stránkách Hnutí na obranu majitelů realit (HOMR), které sdružuje vlastníky nemovitostí s byty s regulovaným nájemným. Se zveřejněním seznamu ale nesouhlasí Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který tvrdí, že hnutí jeho publikováním porušuje zákon. Proto uložil majitelům domů v roce 2005 pokutu, tu ale na konci minulého roku zrušil soud. Úřad nicméně letos zahájí novou kontrolu seznamu „sociálních nájemníků“. Proti tomuto kroku však HOMR protestuje. Koncem ledna hnutí zaslalo úřadu nesouhlasný dopis a nevylučuje, že případ bude mít další soudní pokračování.
Vlivní sociální nájemníci.
Seznam „sociálních nájemníků“ byl poprvé zveřejněn na začátku roku 2004. Obsahoval hlavně jména lidí s vyššími příjmy či veřejným vlivem, kteří bydlí v bytech s regulovaným nájemným. „Chtěli jsme ukázat, že regulace nechrání jen sociálně slabé, ale i majetné,“ vysvětluje důvody Giormano Giormani, předseda HOMR, které podalo u Evropského soudu pro lidské práva ve Štrasburku žalobu na Českou republiku kvůli regulaci nájemného. Úřad pro ochranu osobních údajů ale uložil na jaře roku 2005 hnutí pokutu ve výši 550 tisíc korun, neboť prý porušilo zákon na ochranu osobních údajů. Podnět k vyšetřování tehdy úřadu zaslal bývalý lidovecký poslanec Vladimír Říha, jehož jméno je na seznamu uvedeno též. „Sdružování veřejných databází pro účely jiné, než ke kterým slouží původně, zákon nepřipouští. Může to způsobit agresivní průnik do soukromí osob,“ zdůvodnila postoj úřadu jeho mluvčí Hana Štěpánková. Ve svém rozhodnutí ÚOOÚ mimo jiné konstatuje: „…předmětné zveřejňování osobních údajů je nepřípustným zasahováním do soukromí osob, neboť zpřístupněním takových osobních údajů může dojít k poškození dobrého jména postižených osob v mnoha dalších soukromoprávních i veřejnoprávních vztazích.“
Po kontrole žaloba.
HOMR následně seznam ze svých webových stránek odstranil a zároveň podal u Městského soudu v Praze žalobu na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ohradil se proti názoru ÚOOÚ, že zpracovává osobní údaje, z nichž některé lze považovat za citlivé. Naopak tvrdí, že se zákon o ochraně osobních údajů nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních dat. HOMR konstatuje, že „pouze upozorňuje na zneužívání regulace nájemného ze strany některých osob, zejména politiků, kteří nezřídka skrývají svůj osobní zájem na levném bydlení za proklamovaný zájem o situaci sociálně slabých nájemců. U některých z nich připojil také výpisy z veřejně přístupného seznamu – katastru nemovitostí -, z nichž nechtěl zjišťovat jejich majetkovou situaci, ale dokladovat, že levné bydlení nepotřebují,“ argumentují členové hnutí v žalobě. Poukazují též na to, že o jejich případu rozhodovali na ÚOOÚ lidé, kteří sami bydlí v bytech s regulovaným nájmem. Na konci loňského roku Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí ÚOOÚ, vrátil mu případ k novému posouzení a nařídil úřadu zaplatit soudní výlohy. Zástupci úřadu však tvrdí, že soud případ vrátil z procesních důvodů a stále platí prvostupňové rozhodnutí o pokutě. Hnutí i přesto své stránky se „sociálními nájemníky“ opět zprovoznilo. Na seznamu figuruje řada nynějších i bývalých poslanců a senátorů, komunálních politiků, bankéřů a soudců. Kromě jmen obsahuje seznam funkce dotyčných, politickou příslušnost a u některých zmíněné výpisy z katastru nemovitostí.
Po žalobě kontrola.
Opakovanou aktivací internetových stránek ale celá kauza zdaleka nekončí. „Úřad pro ochranu osobních údajů zahájil novou kontrolu kvůli opětovnému zveřejnění internetového seznamu veřejně známých osob, které bydlí v bytech s regulovaným nájemným,“ uvedl na začátku roku Igor Němec, předseda ÚOOÚ. Skutečnost, že nová kontrola v současné době probíhá, potvrdila týdeníku EURO mluvčí Hana Štěpánková. Další podrobnosti ale uvést odmítla s tím, že do skončení vyšetřování se k němu nemůže vyjadřovat. Není prý možné ani upřesnit datum, kdy by měla kontrola skončit. Potvrdila pouze informaci, že za opakované porušení zákona na ochranu osobních údajů hrozí hnutí pokuta až do výše 20 milionů korun. Giormani tvrdí, že úřad pracuje na politickou objednávku, je zaujatý a podjatý. „Předseda úřadu nás odsoudil ještě před tím, než skončila nová kontrola,“ konstatuje Giormani. A dodává: „Existuje zde pouze virtuální demokracie. V duchu regulí Evropské unie zde byl vytvořen úřad, který nechrání občany, ale politiky.“ Předseda HOMR odmítá, že by seznam z internetu stáhl. „Nejsou tam uvedeny žádné osobní údaje, jako je například rodné číslo,“ tvrdí Giormani. Podklady prý procházejí z katastru nemovitostí, který je veřejně přístupný. Poukazuje též na to, že hnutí zveřejnilo neaktualizovaný, původní seznam, který již úřad jednou kontrole podrobil.
Další žaloba?
Na konci ledna zaslal HOMR dopis Miloši Šnytrovi, inspektorovi ÚOOÚ, v němž vysvětluje své výhrady proti nově zahájenému šetření. „S kontrolou nesouhlasíme a vznášíme námitky proti Vám jako inspektorovi i proti celému Vašemu úřadu, který naše hnutí již několik let šikanuje,“ konstatuje se v dopise. Pisatelé se ohrazují také proti kontrole seznamu. „Tento seznam byl však již předmětem předchozí kontroly v roce 2004. Tehdy jsme Vám poskytli veškeré vyžádané informace i údaje… Jediné, co je v dané věci nové, je skutečnost, že naše hnutí aktivovalo dočasně neaktivní odkaz na svých internetových stránkách. Tuto skutečnost můžete zjistit náhledem do svého počítače připojeného k síti internet, není třeba proto zahajovat kontrolu. Pokud to není dostatečné, tuto skutečnost Vám tímto dopisem též potvrzujeme. Vše ostatní již předmětem kontroly bylo a nic se na tom nezměnilo. I to je doklad o šikaně a účelovém postupu Vašeho úřadu,“ prohlašují pisatelé dopisu. Již dnes je jasné, že zmíněný dopis ani probíhající kontrola nebudou tečkou za celým případem. Giormani totiž tvrdí, že z vyjádření předsedy ÚOOÚ Igora Němce vyplývá, že chce prý hnutí uložit další pokutu. „Jakmile skončí šetření, podáme u soudu proti Úřadu po ochranu osobních údajů žalobu,“ říká Giormani. „Tentokrát ale bude mnohem ostřejší než ta první,“ uzavírá předseda hnutí.