Nejpozději od roku 2020 by měli sportovci dostávat od státu téměř 12 miliard korun »
Hubená léta českých sportovců se chýlí ke konci. Zatímco letos pošle stát na podporu sportu 3,75 miliardy korun, za dva roky by to mohlo být už skoro dvanáct miliard korun. Alespoň tak vypadá návrh, který u koaličních partnerů ČSSD a ANO dokázala prosadit dvojice protřelých sportovních funkcionářů Miroslav Jansta (šéf České unie sportu) a Jiří Kejval (prezident Českého olympijského výboru). „Navýšením příjmů od státu na dvanáct miliard se nám podaří sportu takřka dorovnat příjmy, které z rozpočtu dostává ministerstvo kultury,“ řekl Jansta týdeníku Euro. Jen pro zajímavost: loni na sport z kapitoly ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) šlo 2,977 miliardy korun (viz tabulka Kolik dostává sport z veřejných peněz).
OSM MILIARD Z HAZARDU
Od roku 2018, nejpozději pak od roku 2020 by kromě pravidelného rozpočtového příspěvku 3,75 miliardy mělo do odvětví směřovat dalších zhruba osm miliard korun, které vybere stát na různých loteriích. Sportovci tak budou mít zhruba stejné příjmy, jako mělo letos ze státní kasy s 11,707 miliardy ministerstvo kultury.
Podle objemu peněz, jež má sport dostat, se před tuzemskými sportovci rýsuje ideální budoucnost, kdy se v Česku budou stavět nová, moderní sportoviště, každý sportující žáček dostane tašku plnou vybavení a medailisté z olympijských her se budou počítat po stovkách. Jenže realita je zatím jiná. Sportovní svazy sice po roce 1989 získaly majetek v účetní hodnotě zhruba 60 miliard korun, problém je v tom, že neměly dostatek prostředků pro jeho rozvoj, ale ani na běžnou údržbu. Nestačil ani přísun peněz v podobě dividend z loterijní a sázkové společnosti Sazka (v dobách největší slávy až více než miliarda korun ročně). Sportovci o ně navíc nakonec přišli – kvůli špatným manažerským rozhodnutím šéfa Aleše Hušáka a neschopnosti Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV, předchůdce České unie sportu) jako majoritního akcionáře Hušáka „zarazit“.
SPOR ŠÉFŮ
Podle šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty půjde zásadní díl „nových peněz“ právě na rekonstrukci zastaralých sportovišť, na podporu sportu mládeže, na kvalitní trenéry a částečně i na reprezentaci země na vrcholové sportovní úrovni. Jansta ale upozorňuje, že peníze nejsou jediným tématem, které je třeba v českém sportu řešit. „Chybí především koncepce a metodika, jak vychovávat nové sportovce, a také adekvátní legislativní úprava. Potřebujeme zákon o sportu, který jasně de nuje a upraví speciální vztahy ve sporreporttu, třeba mezi státem a sportovními organizacemi,“ tvrdí Jansta.
V souvislosti s vyšším objemem peněz, které do sportu míří, se stále více mluví o tom, kdo bude tyto nanční toky řídit a kontrolovat. Klíčová byla dohoda dvou nejsilnějších mužů českého sportu: Jansty a šéfa Českého olympijského výboru (ČOV) Jiřího Kejvala.
VZNIKNE MINISTERSTVO SPORTU
Kejval upřednostňoval přerozdělení peněz sportovcům přes ČOV a jednotlivé svazy, zatímco Janstovi se víc líbilo vytvoření samostatného úřadu, v ideálním případě pak ministerstva sportu. „Ve světě je nejčastější model, že národní olympijský výbor část nancí přijímá, to není žádná anomálie České republiky, vím, že je to tak třeba v Holandsku a Španělsku.
Chcemeli vícezdrojové a stabilní nancování sportu, pak peníze z loterií nemůže zasílat stát. Obecně je princip posílat loterijní prostředky přes národní olympijský výbor správný, sportovní prostředí (svazy – pozn.
red.) s tím souhlasí,“ uvedl Kejval před časem v rozhovoru pro deník Sport.
Pozapomněl tak na původní dohodu mezi ČOV a ČUS (respektive předchůdcem ČSTV) z dob před čtyřmi až pěti lety, kdy bylo šéfy obou organizací opakovaně proklamováno, že ČSTV (resp. ČUS) se stane servisní organizací pro ČOV, potažmo pro celý český sport.
„Ano, měli jsme s panem Kejvalem rozpor, protože z mého pohledu není rozdělování peněz přes svazy vůbec stimulační,“ potvrdil Jansta týdeníku Euro.
Podle informací týdeníku Euro ale nejvlivnější české sportovní organizace dospěly k oboustranně výhodnému konsenzu: ČUS podpoří Kejvala při obhajobě předsednického postu v ČOV. Výměnou za to údajně Kejval pomůže ČUS prosadit založení nového mini sterstva sportu. S tím již předběžně souhlasí vedení sociální demokracie, čemuž se nelze divit, protože Jansta je jejím dlouholetým a především vlivným členem. Z dostupných informací vyplývá, že vyloženě proti nejsou ani další členové vládní koalice, mimo jiné šéf ANO Andrej Babiš. Ten ještě možnost vytvoření nového ministerstva zvažuje. Je pravděpodobné, že v jeho rozhodování bude hrát klíčovou roli otázka nákladů plánovaného úřadu. Dnes se na MŠMT věnují sportu zhruba tři desítky úředníků.
UMĚNÍ PŘEŽÍT
Celý systém by měl být navržen tak, že nové ministerstvo bude rozhodovat a dozorovat rozdělování peněz, administrovat všechny úkony by měla Česká unie sportu. Přitom ještě před několika málo lety vypadala ČUS, respektive ČSTV, doslova na „zavření“. Svaz přišel o Sazku a dlužil stovky milionů korun. V jeden okamžik dokonce hrozilo, že ani nebude mít na výplaty svým zaměstnancům.
Oddlužení ČUS pod vedením reprezentovaným zkušeným právníkem Miroslavem Janstou proběhlo až překvapivě rychle. Když se v roce 2012 předseda basketbalové federace začal o největší sportovní organizaci v zemi zajímat, měl ČSTV více než čtvrtmiliardový dluh po předchozích předsedech Srbovi a Kořánovi. Dnes zůstává v rozvaze ČUS dlužná suma 23 milionů, přičemž ještě letos odejde Sdružení sportovních svazů poslední dvacetimilionová splátka.
Na této kauze se ukazuje důležitost zkušeného advokáta pro ČUS – původní dluh 152 milionů (záruka ČSTV menšímu akcionáři Sazky za již tehdy krachující loterijní rmu) dokázal Jansta díky dohodě o narovnání snížit na méně než polovinu. „Letos doplatíme zbývajících 20 milionů a jsme téměř bez dluhů,“ pochvaluje si Pavel Benda, generální ředitel ekonomických analýz ČUS.
Jansta také domluvil trojsměnu nemovitostí s pražským magistrátem a Fotbalovou asociací ČR (FAČR), jejíž předseda Miroslav Pelta je jeho blízkým sportovním „bafuňářem“.
Během akce „kulový blesk“ prodala ČUS fotbalistům Stadion Evžena Rošického a také Stadion přátelství, kde stojí nové sídlo FAČR. V blízkém sousedství zase ČUS získala pozemek, kde by v budoucnu mělo vzniknout nové sídlo unie, označované jako Dům sportu.
Náklady na novou centrálu všech servisních středisek ČUS v předpokládané výši 200 milionů by měla více než z poloviny pokrýt v budoucnu splacená pohledávka, kterou ČUS eviduje za FAČR. „Nemůžeme být po oddlužení tak nenajedení, abychom ihned chtěli stavět, případně žádat o dotaci na vybudování Domu sportu. Až si sport zpátky vydobude kredit, bude legitimní si o podporu takového centra říci, ale vidím to v horizontu tří až pěti let,“ popisuje generální sekretář ČUS Jan Boháč. l
KOLIK PENĚZ JDE NA SPORT Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ
(v mil. K )
Ostatní Celkem
Rok MŠMT ministerstva Obce a DSO Kraje Regionální rady za subjekty
2009 2113 1353 12 857 1291 409 18 023
2010 2059 670 13 508 1209 407 17853
2011 2286 699 9976 1351 353 14 665
2012 3129 423 10 911 2168 1071 17 702
2013 3314 506 N/A 2594 1167 7580
2014 3416 408 N/A 2749 829 7402
2015 2977 363 N/A 1938 1698 6976
Zdroj: KPMG
V souvislosti s vyšším objemem peněz, které do sportu míří, se stále více mluví o tom, kdo bude tyto finanční toky řídit a kontrolovat.
TLUSŤOŠI VYJDOU STÁT DRAHO
Ze studie, kterou si nechal od spole nosti KPMG zpracovat eský olympijský výbor vyplývá,že jak mezi dětmi, tak i dospělými roste kvůli nedostatečné sportovní aktivit počet obézních. Aktuálně v české populaci trpí nadváhou zhruba 66 procent obyvatel. Co má samozřejmě i negativní vliv na nemocnost populace a náklady na její léčbu. Ročně to jsou miliardy korun. Právě podpora sportu a prevence mohou tyto náklady výrazně snížit. Jak výrazně, v tom se jednotlivé zdroje liší. Ale třeba český olympijský výbor uvádí, že sto korun investovaných do podpory sportu a prevence obezity a nadváhy u dětí ekonomice 253 korun. Mimo jiné jen na léčbě cévních nemocí mozkových je to 74 korun, u aterosklerózy edesát korun, infarktu myokardu třicet a tak dále.
O autorovi| Vadim Fojtík ONDŘEJ HERGESELL spolupracovník redakce fojtik@mf.cz
